Sucho přitvrzuje. Lidé si zvykají na zákazy kropení zahrad. Začínají hádky o studny

Ve středočeských Mnichovicích platí kvůli suchu zákaz používání vody z městského vodovodu k zavlažování trávníků a napouštění bazénů.

Nedostatek vody v půdě před rokem připravil místním obyvatelům nepříjemné překvapení. V době nejhoršího sucha přestala v městském vodovodu téct voda.

„Lidé jednoho dne večer ve špičce, kdy se všichni sprchují, otočili kohoutky a voda netekla,“ popsala Seznamu starostka Petra Pecková. Město se obrátilo na vodoprávní úřad pro opatření obecné povahy, který zakazuje použití vody z vodovodu pro jiné než pitné a hygienické účely.

Letos Mnichovice k tomuto kroku přistoupily preventivně už prvního května. A lidé zákaz dodržují, jak potvrdily snížené odečty vodoměrů. „Od té doby si lidé uvědomili, že musí šetřit a že je důležitější se osprchovat, umýt nádobí nebo vyprat než zalít zahradu,“ říká Pecková. Město také na vytipovaných místech nainstalovalo vodoměry s dálkovým odečtem, které použití vody hlídají.

Místní se dušují, že vodu z vodovodu na kropení po loňských zkušenostech nepoužívají. „Na zalévání používáme dešťovou vodu, a když dojde, tak ze studny,“ říká obyvatelka Mnichovic.

Mezi některými sousedy ale vznikají spory o používání vody ze soukromých studní. Starostka například řeší konflikt mezi dvěma sousedy, z nichž jeden zalévá trávník jednadvaceti krychlovými metry vody denně, zatímco druhému zcela vyschl zdroj pitné vody, protože není připojený k městské síti.

Při stavbě studny vydávají úřady omezení na množství vody, které může majitel denně odčerpat. V této lokalitě je to typicky sedm metrů krychlových. Při stavbě starších studní ale žádná omezení úřady nevydávaly.

„Mrzí mě, že vodoprávní úřady obecně nechtějí regulovat odběry ze soukromých studní,“ říká Pecková. „Nechtějí udělat opatření, které by se vztahovalo na soukromé studny a omezovalo použití vody na pitné a hygienické potřeby.“ Úřady podle Peckové argumentují tím, že jde o velký zásah do vlastnického práva a hádky o vodu by sousedé měli řešit občanskoprávním sporem. „Voda je v současné chvíli v některých lokalitách tak nesmírně cenná, že by úřady takové opatření měly vydat,“ dodává Pecková.

Hladinu vody ve studni může ovlivnit i kopání nových studní a vrtů. Z právního hlediska se jedná o novostavbu, ke které se musí vyjádřit úřady, a právě vodoprávní úřad může v některých případech hloubení studny nedoporučit. Město už má dokonce vymezené lokality, kde se žádné nové studny hloubit nesmí.

Sucho se v České republice minulý týden po mírném ústupu znovu rozšířilo, dva nejhorší stupně ze šesti jsou na 30 procentech území. Tropické teploty v tomto týdnu a počasí bez srážek situaci zhorší. Podle předpovědi vědeckého portálu InterSucho by se mělo extrémní a výjimečné sucho rozšířit na 60 procent území, vyplývá z dnes aktualizovaných dat. V posledních dvou týdnech lze z map také vyčíst zhoršující se kondici vegetace na většině území, zprávy zemědělců lze označit až za pochmurné.

Nejhorší situace zůstává v severozápadních Čechách, východních Čechách a v Moravskoslezském kraji. Situace je špatná také na Plzeňsku a zhoršila se v pásu, který se táhne od Plzně západně až jihozápadně přes jižní Čechy na jih Vysočiny. Naopak poměrně příznivá je v této době situace na jižní Moravě a příliš se nevymyká průměrnému stavu. Výrazně horší situace je v hluboké vrstvě od 40 do 100 centimetrů, v povrchové vrstvě je situace lepší.

Objem srážek bude během zbytku července a první poloviny srpna pod dlouhodobým průměrem. Sucho bude opět hlavně příštích čtrnáct dní. Pokud se déšť objeví, spadne podle meteorologů často při přeháňkách a bouřkách. V objemu srážek proto budou velké lokální rozdíly. „Předpokládáme tak další postupné zhoršování parametrů sucha,“ uvedli pracovníci ČHMÚ.