Článek
Su Ťij ve své obhajobě zdůraznila, že barmské jednotky reagovaly na útoky rohingských ozbrojenců a celé dění označila za „ozbrojený konflikt“. Použití nepřiměřené síly ze strany bezpečnostních složek své země prý nelze vyloučit, válečné zločiny ale budou podle barmské vůdkyně předmětem trestního stíhání.
„Porušování lidských práv v Arakanském státě ani kdekoli jinde se netoleruje,“ uvedla Su Ťij. Arakanský stát je oblast na jihozápadě Barmy, kde dříve žilo zhruba milion příslušníků menšinového muslimského etnika Rohingů.
S obviněním, že se barmská vláda snaží vyhladit své obyvatelstvo, přišla Gambie v listopadu.
Masové vraždy
Země tak učinila jménem Organizace islámské spolupráce (OIC), do které spadá 57 států. Důvodem obvinění jsou události z roku 2017. Tehdy Barma zahájila proti Rohingům rozsáhlou ofenzivu v reakci na útok rohingských povstalců na policejní stanoviště. Během pouhých několika týdnů uprchlo ze svých domovů přes 700 tisíc Rohingů.
Ve zprávě pak vyšetřovatelé OSN označili tažení barmské armády za etnickou čistku, kterou doprovázelo masové vraždění, znásilňování a vypalování domovů.
„Gambie bohužel u soudu prezentovala klamný a neúplný obrázek situace v Arakanském státě,“ argumentovala ve středu v Haagu Su Ťij. „Záměr genocidy nemůže být jedinou hypotézou,“ dodala podle agentury AFP.
Ve svém projevu také zmínila „vysídlení mnoha lidí“, podotkla ale, že podobné válečné případy z 90. let na Balkáně za genocidu nikdo neoznačil.
Někdejší barmská disidentka a uznávaná bojovnice za demokracii čelí mezinárodní kritice za to, že násilnosti na Rohinzích, které má na svědomí barmská armáda, neodsoudila.
Podle zprávy OSN zde čelí muslimové perzekuci už několik desetiletí, úřady převážně buddhistické země Rohingy neuznávají jako oficiální menšinu a označují je za nelegální přistěhovalce z Bangladéše. Jednání zabývající se obviněním Barmy bude pokračovat ještě ve čtvrtek.
