Stydím se, že musím prosit o pomoc. Která navíc nepřišla, říká podnikatel

S koronavirovou nákazou přišel čas, kdy banky obrátily z rozdávačnosti na maximální obezřetnost. Až takovou, že se z rychlých peněz staly pomalé. K úvěrům COVID zaručeným Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB) podnikatelé vzhlíželi jako k první pomoci, která je dostane zpátky na nohy. Zatím ale spousta z nich na peníze čeká sražená na kolenou.

Mikrofirma z Čelechovic na Hané se zabývá vývojem, výrobou a prodejem velkoplošných digitálních UV LED tiskáren. Obchoduje po celém světě, jejím největším trhem je Itálie. Tento rok měl být pro firmu nejpříznivější – než přišla pandemie, byla těsně před podpisem tří velkých zakázek. Ze dne na den ale přišel propad.

„Navíc naše asistentka, která je z oblasti Litovelska, skončila na ošetřovném a kvůli karanténě v Litovli zcela odříznutá. Zaměstnanci tedy zůstali bez práce, obchody zastaveny, moje děti ve věku sedm a devět let doma a já s nimi na ošetřovném, které stále nepřišlo. Náš hlavní distributor v červené zóně v Itálii,“ popisuje jednatel firmy Michal Frantík.

V těchto dnech je podle něj podpora státu a jiných institucí pro živnostníky, malé i střední firmy a jejich zaměstnance životně důležitá. „Protože jako malá firma si můžete udělat zásoby, nelze to však na řadu měsíců, a pak potřebujete pomoc na opětovné nastartování,“ vysvětluje. „Je mi líto a skoro až stydno, že musím o podporu prosit, ale ekonomika i naše firma se kvůli koronaviru vypnuly ze dne na den, proto si myslím, že ochota podpořit by měla být opravdová, to znamená jednoduchá a rychlá,“ dodává.

Společnost okamžitě podala žádost o úvěr COVID I. Dne 25. března dostali evidenční číslo s prosbou, aby vydrželi, až je kontaktují pracovníci ČMRZB. „Do dnešního dne jsme nedostali žádnou kladnou ani zápornou odpověď,“ říká Frantík.

Pak přišel COVID II. „Rozhodujete se, jestli vyplňovat opět formuláře, když jsme žádali o COVID I, jestli je to možné, zda se to někde nepřekrývá a něco neporušujete, a navíc, když věříte ve stát a slibovanou podporu. Říkáte si, že v této situaci je opravdu vše upřímné a fér,“ konstatuje jednatel. Nakonec začali vyplňovat. Během krátké chvíle byl ale příjem žádostí pozastaven. „Z médií jsme se dozvěděli, že došly peníze a částka byla navýšena. Program byl opět spuštěn, ale také v omezeném čase,“ popisuje.

Na tuto situaci vůbec nebyli připraveni. Daňové přiznání za rok 2019, kde jim vycházela dobře čísla, nebylo podané, protože za normálního stavu by měl daňový poradce stále čas. Rok 2018 firmě dopadl špatně, protože v něm rozpouštěla předchozí ztrátu způsobenou nesolventním obchodním partnerem. Žádost podali 3. dubna. Automat jim odpověděl, že špatně vyplnili formulář.

„Tak jsem ČMRZB začal prosit o informaci, jak dopadla naše žádost o COVID I, kde byla chyba u žádosti o COVID II, a zda ji lze napravit. Když nám stále nikdo neodepisoval, doplnil jsem do kopie e-mailu obecné e-maily na Ministerstvo financí a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Po nějaké době nám odpověděli z Ministerstva obchodu a průmyslu, ale nic faktického jsem se nedozvěděl,“ pokračuje Frantík.

„Včera nám konečně došla odpověď od ČMRZB na COVID II, že nám byla žádost definitivně zamítnuta a kde jsme udělali chybu, a že nám doporučují žádat o COVID III. Na COVID I odpověď nedošla,“ stěžuje si. Jednou z chyb bylo, že formulář byl poslán ve špatném formátu a druhou chybou, že žádali 100 % prostředků, místo jen maximálně možných 80 %.

O peníze z programu COVID II žádala třeba i ubytovací síť Pytloun Hotels, zatím je nedostala. „K dnešnímu dni jsme od státu nezískali žádnou finanční podporu, situace začíná být vážná,“ řekl Seznam Zprávám majitel Lukáš Pytloun.

„Žádostí bylo tolik, kolik jich ČMZRB zpracuje zpravidla za celý rok. Nyní řeší v horizontu týdnů a bohužel kapacitně nestíhá. Své kapacity posiluje i o lidi z jiných agentur jako CzechInvest, ČEB apod. Přesto však nápor žádostí není schopna zvládnout tak, jak podnikatelé očekávali,“ potvrzuje Miroslav Svoboda ze společnosti Deloitte.

Někteří dostali rovnou stopku. Dvě firmy významného prodejce aut více značek, který si přál zůstat v anonymitě, žádaly o půjčku i ve druhém kole COVID II. Jedna příslib nedostala, druhá ano. „Po třech týdnech nám řekli, že nesplňujeme kritérium a z programu nás vyhodili. Vlastní jmění prý nesmí být menší než polovina základního. Přitom ta firma pět let vydělává a platí daně,“ stěžuje si podnikatel. „Programy jsou tak složité, že je v podstatě nejde využít. Vadí mi to z principu, strávili jsme s tím spoustu času a nakonec z toho nic není. Jsem na stát fakt naštvaný a podnikatelé kolem mě také,“ říká prodejce aut.

Určení bonity jednotlivých žadatelů je věcí poskytující banky, ať už ČMZRB v případě COVID I, nebo komerčních bank v případě a COVID II, COVID Praha a COVID III. „Banka se musí podřídit bankovní regulaci a vlastním pravidlům pro poskytování úvěrů, nelze jí nařídit poskytnutí úvěru, přestože se to zdá v této situaci žadatelům nespravedlivé,“ podotýká Martin Šindler z firmy Deloitte.

A tady je kámen úrazu. Slíbenou pomoc mnozí podnikatelé pochopili jako „dávačku“. Když už je stát v podnikání omezil, tak je také nějak „odškodní“. „Podnikatelé si mylně interpretovali propagaci těchto programů tak, že úvěr dostane každý, kdo požádá,“ konstatuje Šindler. Jenže tak to není.

Český program COVID je koncipován tak, aby komerční banky nesly částečně riziko nesplacení poskytnutých úvěrů. Stát garantuje u jednotlivých úvěrů 80 % a u celkového portfolia úvěrů na banku pak jen maximálně 25 % z nesplacené částky. „Tím pádem dochází k selektivnímu sítu při schvalování žadatelů. Mnoho subjektů, které si zažádají, tímto sítem neprojde, protože jednoduše nedokážou své bance prokázat schopnost úvěr splácet,“ vysvětluje Jan Brázda z poradenské firmy PwC.

Opatření proti šíření koronaviru postihla nejvíc sektory ubytování, pohostinství, cestovního ruchu a služeb. Tito podnikatelé by potřebovali pomoct nejvíc. Státem garantované půjčky ale nejsou tím, na co se můžou spolehnout. Pořád je totiž poskytují banky a ty musí ze zákona (a z pudu sebezáchovy) půjčovat peníze jen tam, odkud se s určitou mírou pravděpodobnosti vrátí.

Podle velmi dobře informovaného zdroje z bankovního prostředí se půjčky cestovním kancelářím, restauracím nebo hotelům dávají dál. Ať už v rámci COVID, kde je 80procentní záruka pro banky dostatečná, nebo mimo něj. „Větší šanci má zavedený podnik s historií ve velkém městě než nový motorest u dálnice na Drážďany,“ říká obecně zdroj.

Záleží i na tom, o jaký typ úvěru jde. Provozní úvěry se teď řeší primárně v rámci COVIDu. Investiční půjčku je možné dostat také. Rizikovějšího žadatele typu nový motorest u dálnice na Drážďany ale banka požádá, aby přišel třeba až v září.

„Jde o odlišný systém než COVID garance například v sousedním Německu, kde na sebe více rizika bere stát, spolková země a rozvojová banka. Velká část malých úvěrů je v Německu také schvalována automaticky (roboticky), a to okamžitě, bez součinnosti bankovních úředníků a bez vyplňování sáhodlouhých dotazníků,“ informuje Brázda.

A to, že konkurenti nebo obchodní partneři z okolních zemí už peníze na účtech několik týdnů mají, potápí české firmy do bahna ještě víc.

ČMZRB poskytnutými nebo zaručenými úvěry v rámci programů COVID do 28. dubna podpořila 780 živnostníků, malých a středních podnikatelů částkou 6,5 miliardy korun. Přes polovinu těchto žadatelů pochází ze sektoru maloobchodu a služeb včetně restaurací, hotelů nebo třeba i cestovních kanceláří, zdravotnictví a dopravy.

„Zatímco v programu COVID I jsme opravdu museli kvůli nesplnění programových podmínek zamítnout velkou část žádostí, v programu COVID II jsme podpořili více než 90 % z doposud kompletně vyhodnocených žádostí. Zbytek žádostí o záruku v programu COVID II aktuálně vyhodnocujeme a očekáváme, že se na vysoké úspěšnosti žadatelů nic nezmění,“ uvedla mluvčí ČMZRB Marie Lafantová.

Michal Frantík a jeho firma chce i po předchozích zkušenostech žádat o COVID III. „Máme ale neoficiální informace, že banky zpřísňují pravidla k úvěrům, kdy se budou bát půjčovat firmám, které momentálně stojí, protože v nich nevidí návratnost dle jejich představ a mají obavy, zda se opravdu firmy nedostanou do insolvence,“ podotýká.

Podpora typu COVID podle něj sice pomůže překlenout momentální problém, aby firma třeba vůbec znovu běžela, kvůli relativně krátké splatnosti je ale třeba zvážit výši požadovaného úvěru. „Musíte vědět, že budete mít z čeho úvěr splatit, abyste se naopak touto pomocí nedostali do dalších problémů. A to, pokud nastane ekonomická krize, by mohlo být pro firmu i likvidační. Pro některé je to jen oddálení problému a věřím, že opatrnější firmy se snaží svou situaci řešit raději jinak,“ míní Frantík.