Článek
Velká Británie je pro české vysokoškoláky v rámci programu Erasmus+ čtvrtou nejoblíbenější zemí. Statistiky Domu zahraniční spolupráce (DZS) uvádějí, že každý rok do Británie za studiem v rámci Erasmu+ vyjedou asi tři stovky českých studentů. „Za dvacet let, co je Česká republika členem programu Erasmus, vyjelo do Velké Británie asi devět tisíc českých studentů,“ uvedla pro Seznam Lucie Durcová z DZS.
Pro budoucí zájemce o studijní pobyt je aktuálně klíčové, v jaké podobě k brexitu dojde.
Británie jako nečlenská země
Dohoda o vystoupení Velké Británie z Evropské unie totiž pamatuje i na Erasmus. Království v případě odchodu s dohodou zůstane součástí programu, a to do konce projektového období, které připadá na rok 2020. Bude nadále platit volný pohyb osob, nezmění se ani migrační pravidla. Při takovém scénáři se tak pro studenty chystající se na výměnný pobyt nic nemění.
Británie se každopádně může nadále účastnit Erasmu i po roce 2020. Například nečlenské státy EU jako Norsko nebo Island se podílejí na všech akcích programu jako tzv. programové země. Arménie nebo Libanon se statusem partnerských zemí se účastní pouze některých částí. Britská vláda se už dříve nechala slyšet, že pokud snahy o setrvání v programu selžou, pokusí se uzavřít bilaterální dohody o výměnných pobytech s jednotlivými státy.
Nejistotu ale vzbuzuje odchod bez dohody, i když ten britští poslanci ve středečním hlasování odmítli. Jak výsledek ale ironicky okomentoval Jiří Hošek, je to jako by si odhlasovali, že „chtějí oblohu bez mraků“. K tvrdému brexitu stále dojít může – selžou-li další jednání.
Kvůli možnosti divokého brexitu přijala Evropská komise už 30. ledna opatření, které umožňuje studentům, jež začnou svůj pobyt před 30. březnem, studijní program v Británii dokončit, s tím, že může trvat maximálně dvanáct měsíců. Nařízení se vztahuje na všechny členské země programu Erasmus, a to jak na studenty vyjíždějící, tak přijíždějící.
K pobytům začínajícím 30. březnem se pojí nejasnosti. V případě „no-deal brexitu“ by si Britské ostrovy musely vyjednat pokračování účasti na Erasmu. To je sice podle britské vlády prioritou, hovory mezi Londýnem a Bruselem však nemohou začít dříve, než Spojené království opustí Evropskou unii.
Napříč britskými univerzitami se postoje liší. Některé přislíbily, že nehledě na konečnou podobu brexitu hodlají nadále financovat výměny a podílet se na nich. Mezi takové patří univerzita v Newcastlu. Jiné vysoké školy, jako například univerzita v Durhamu, varovaly před nejasnou budoucností financování. „Britské školy, které s námi spolupracují, nás ujišťují, že mají zájem pokračování spolupráce. V posledních měsících nám ve velkém posílají dodatky a alternativní smlouvy, abychom si byli jistí, že nepozbudou platnosti po brexitu a případně příští rok. Máme smlouvu asi se 155 britskými univerzitami,“ uvedla pro Seznam Ivana Herglová z pražské Univerzity Karlovy.
Evropská komise nedávno přišla s nařízením, které si klade za cíl minimalizovat negativní dopad brexitu na rozpočet a politiku Unie. Návrh se vztahuje i na studentské pobyty s počátečním datem po 30. březnu. Británie by se v tom případě musela zavázat, že až do konce roku 2019 bude přispívat do unijní kasy a akceptovat evropské kontroly.
Povolení k pobytu pro studenty
Výměny pod taktovkou Erasmu trvají jeden až dva semestry. V takovém případě si bude muset student po vystoupení Británie z EU a skončení přechodného období zažádat o povolení k pobytu, tzv. European Temporary Leave to Remain, jehož trvání nesmí být delší než 36 měsíců.
Velkou otázkou zůstává také možnost studia mimo platformu Erasmus. Studenti, kteří aktuálně studují ve Spojeném království nebo plánují svá studia začít v akademickém roce 2019/20, budou nadále považování za „domácí/evropské“ studenty, a proto jim zůstává nárok na finanční podporu v podobě studentských půjček. Pro nadcházející akademické období však nebyla v souvislosti s finanční podporou zatím vydána žádná rozhodnutí.
Pokud odejde Británie s dohodou, budou moci studenti i nadále studovat v zemi bez zvláštního povolení. Pouze v případě, že se jejich pobyt prodlouží a budou chtít zůstat po roce 2020, budou si muset zažádat o status usedlíka v rámci programu EU Settlement Scheme.
