Článek
Studie publikovaná v recenzovaném lékařském časopise British Journal of Psychiatry se zaměřila na 13 tisíc pacientů v jižním Londýně, kteří ji zajímali od jejich prvního kontaktu se službami pro duševní zdraví. Jako měřítko závažnosti onemocnění experti užívali frekvenci přijetí do nemocnice nebo návštěvy komunitních lékařů a sester. K dosažení výsledků pak byly použity odhady znečištění v oblastech, kde zúčastněné osoby žijí.
Čtvrtletní průměrné hladiny oxidu dusičitého (NO2) se ve sledované oblasti pohybovaly mezi 18 a 96 mikrogramy na metr krychlový (µg/m³). Vědci zjistili, že lidé vystavení vyššímu znečištění měli o 18 % vyšší riziko přijetí do nemocnice a po roce o 32 % vyšší riziko potřeby ambulantní léčby.
Vědci údaje o pacientech znovu vyhodnotili sedm let po prvním vyšetření a zjistili, že souvislost se znečištěním ovzduší je zřejmá i nadále. Do konečných zjištění ovšem nezapojili řadu dalších možných faktorů, jako je věk, pohlaví, etnický původ nebo hustota zalidnění, přestože dané faktory mohou v tomto případě hrát důležitou roli.
Studie nebyla navržena tak, aby prokázala příčinnou souvislost mezi znečištěním ovzduší a závažností duševních chorob, to vyžaduje velmi obtížnou experimentální práci. Výsledná vazba je ovšem podle vědců „biologicky věrohodná“, protože o látkách znečišťujících ovzduší je známo, že mají silné zánětlivé vlastnosti a věří se, že zánět je faktorem psychotických a náladových poruch.
Podle vědeckých výpočtů by malá redukce pouze jediné znečišťující látky mohla jak snížit výskyt nemocí, tak ušetřit britskému zdravotnictví desítky milionů ročně. Ve výsledku by samozřejmě nemuselo jít pouze o Velkou Británii, snížení znečištění by přineslo své ovoce i jinde po světě.
„Je to dobrá studie. Statistická analýza je obecně vhodná a zvyšuje jistotu, že ve spojení mezi znečištěním a duševním zdravím existuje alespoň nějaký prvek příčiny a následku. Pro lidi ale není snadné se znečištění vyhnout,“ cituje britský list The Guardian Kevina McConwaye z anglické Open University, který se na výzkumu nepodílel. Ten také upozornil na to, že snížení emisí ve městech by vyžadovalo značně rozsáhlou akci.
List zároveň odkazuje i na další studie, které se tématem z určitého hlediska zabývaly. Zjištění jedné z nich například ukazují, že malé zvýšení znečištění ovzduší souvisí s výrazným nárůstem deprese a úzkosti. Další zase spojuje špinavý vzduch se zvýšeným počtem sebevražd. Jiný výzkum pak odhalil, že znečištění ovzduší způsobuje snížení inteligence, a je tak spojeno s demencí.
