Článek
Stovky žen v Anglii se díky očkovacímu programu Národní zdravotní služby (NHS) vyhnuly rakovině děložního čípku. U dalších tisíců žen nedošlo k vývoji před-rakovinových změn (premaligní léze), které mohou přejít do rakoviny, pokud se včas neléčí.
Vyplývá to ze studie hodnotící efekt už 13 let používané vakcíny. Publikoval ji ve čtvrtek časopis The Lancet.
Přehled závěrů studie
- Hlavním závěrem studie je zjištění, že mezi dívkami, které se nechaly očkovat ve věku 12 a 13 let, je nyní, když jim je přes 20 let, o 87 % nižší výskyt rakoviny děložního hrdla v porovnání s neočkovanými.
- S pokročilejším věkem očkovaných účinnost klesala. U dívek očkovaných mezi 14. a 16. rokem se výskyt rakoviny snížil o 62 %, o 34 % byl menší u očkovaných mezi 16. a 18. rokem života.
- Ještě účinněji vakcína Cervarix brání před-rakovinovým změnám v buňkách děložního čípku, které sice ještě nutně neznamenají vypuknutí rakoviny, ale nemoci předchází. Ve stejných věkových kategoriích očkovaných dívek účinnost vakcíny činí v pořadí od nejmladších 97 %, 75 % a 39 %.
- Studie odhaduje, že se v Anglii podařilo předejít 450 případům rakoviny děložního hrdla a 17 200 případům před-rakovinových změn. Několik stovek případů rakovin je podle spoluautora studie Petera Sasieniho z londýnské King’s College „jen špička ledovce“. Očkované ženy jsou totiž zatím mladé a rozdíl počtu případů rakovin ve srovnání s neočkovanými u nich bude rok od roku výraznější.
Studie je jedinečná v tom, že kromě sníženého výskytu před-rakovinových změn prokázala i účinnost při snižování počtu případů samotné rakoviny děložního hrdla. „Studií o účinnosti vakcín proti papilomavirům (HPV) je hodně. Zatím ale všechny ukazovaly, že očkování funguje na před-rakovinových změnách či na nezhoubných lézích, takže to byly nepřímé ukazatele,“ řekla k tomu odbornice na HPV viry z Národní referenční laboratoře v ÚHKT Ruth Tachezy s tím, že vývoj nádorů trvá dlouho, a na přímé důkazy se proto nutně muselo čekat deset až 20 let.
O účinnosti vakcín podle ní odborníci nepochybují léta. První markantní důkazy o jejich fungování podle Tachezy přišly z Austrálie, kde hned v roce 2007 po schválení prvních vakcín proti HPV začala plošná vakcinace dívek a později i chlapců (které očkování chrání před jinými druhy HPV onemocnění). „Velice rychle tam klesal výskyt genitálních bradavic i vysoce rizikových prekancerózních lézí,“ řekla viroložka. Podle ní bylo víceméně jasné, že se později musí dostavit i pokles v počtu samotných karcinomů.
A to se právě teď ukázalo v Británii na dramaticky sníženém počtu případů rakovin děložního hrdla. Proto je studie považována za přelomovou. Například šéfka tamní charity Cancer Research UK zabývající se výzkumem rakoviny a osvětou, Michelle Mitchellová proto studii titulovala jako „historickou“. Autoři výzkumu se výsledky nezdráhali označit rovnou za „neuvěřitelné“.
„My jsme léta zkoumali lidské papilomaviry a jejich vztah k nádorům. Provedli jsme řadu studií v České republice. Zjišťovali jsme, jaké typy papilomavirů se v nádorech různé anatomické lokalizace vyskytují, a z toho jsme aproximovali, jakou vakcína bude mít v dlouhodobém výhledu účinnost a kolika nádorům zabrání. Tehdy byl roční výskyt rakoviny hrdla děložního asi 990 za rok a my jsme spočítali, že minimálně 900 z nich by měla vakcína v dlouhém výhledu předejít,“ zdůraznila Tachezy, že vysoká účinnost těchto vakcín je odborníkům známa už dlouhá léta.
HPV viry a vakcíny
- HPV virů neboli lidských papilomavirů je známých víc jak 200 typů. Některé nezpůsobují žádné problémy, jiné vyvolávají příznaky v podobě běžných bradavic či genitálních bradavic. Několik typů ale představuje riziko onkologických onemocnění. Nejčastější je rakovina děložního hrdla, krku, konečníku nebo penisu.
- Do styku s lidskými papilomaviry přijde během svého života téměř každý, kdo pohlavně žije. Většinou ale infekce projde, aniž by si toho člověk všiml.
- Vakcíny fungují proti většině těch nejnebezpečnějších typů HPV. Neplatí to ale v případě, že se s nimi daný jedinec setkal už před vakcinací a virus se u něj zabydlel.
Očkování má smysl i u chlapců
Ač jsou HPV viry nejčastěji diskutovány ve spojitosti s rakovinou děložního čípku, mohou způsobovat i řadu rakovinových onemocnění týkajících se mužů. Jde například o nádory penisu, hlavy nebo krku.
K přenosu HPV virů dochází těsným dotykem sliznic nebo pokožky a nejčastěji se lidé nakazí při pohlavním styku. Očkování mladých chlapců proto slouží i ke snížení množství přenašečů virů způsobujících rakovinu děložního čípku u žen.
Vakcína je dobře dostupná i v Česku, zájem dívek ale klesá
V Česku pojišťovny očkování proti HPV hradí dívkám od roku 2012. Chlapcům od roku 2018. Aby bylo očkování efektivní na úrovni celé budoucí populace, je podle Tachezy „podobně jako u covidu-19“ potřeba vysoká proočkovanost. To se ale v České republice zatím neděje.
„Proočkovanost dívek ve věku 13 let v roce 2012 byla 75,7 %. Do roku 2018 ale klesla na 60,2 %,“ uvedla viroložka s odkazem na článek v časopise Pediatrie pro praxi. U chlapců sice zájem o očkování v posledních letech naopak stoupá, pořád je ale u nich proočkovanost asi o polovinu nižší než u dívek. Ještě v roce 2012 byly počty očkovaných třináctiletých chlapců v řádu jednotek, v roce 2018 až 2019 už jich bylo proočkovaných 29,7 %, což lze podle Tachezy „přičíst úhradě vakcinace ze zdravotního pojištění“.
Proč se očkují hlavně děti?
Očkování proti vybraným typům HPV funguje jen v případě, že se s nimi daný jedinec už v minulosti nesetkal, nebyl infikován a virus se u něj nezabydlel. Právě proto se nejvíc vyplatí těm dětem, které ještě nezačaly pohlavně žít.
Smysl ale očkování má i pro ty, kteří už s pohlavním stykem začali. To platí i přesto, že s těmito viry se většinou setkáme hned při zahájení pohlavního života. Existuje totiž hodně typů HPV virů a je šance, že i sexuálně aktivní jedinec ještě nepřišel do kontaktu s těmi nejnebezpečnějšími.
