Článek
Česko patří podle statistik mezi nejvíce postižené země epidemií covidu-19. Ani druhá a třetí vlna nákazy však nepřiměla velkou část lidí k tomu, aby si připustili vysoké riziko nákazy a chovali se v některých ohledech obezřetně.
Podle výsledků studie, kterou ve středu představili zástupci České lékařské společnosti, Světové zdravotní organizace (WHO), ministerstva zdravotnictví a dalších institucí, se 46 procent dotázaných v průzkumu přiznalo, že nezůstávají doma, ani když mají příznaky koronaviru.
Odborníci přitom varují, že právě nedodržování tohoto základního pravidla může být hlavní příčinou masivního šíření infekce a neúspěšného zvládání epidemie.
Podle Heleny Hnilicové z Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy souvisí lehkovážnější přístup s tím, že si mnoho lidí dlouhodobě nepřipouští riziko nákazy. Za velmi vysoké ho dlouhodobě považuje jen 18 procent respondentů.
Více než 40 procent dotázaných pak uvedlo, že z nákazy nemá strach. Skoro polovina lidí (46 procent) také věří, že jsou schopni se infekci vyhnout.
Nemalá část lidí však bere covid-19 se značným respektem. Třetina lidí v online dotaznících uvedla, že má z nákazy velký strach.
Průzkum, který se uskutečnil ve třech vlnách – loni v srpnu, listopadu a letos v lednu – tak podle odborníků potvrdil, že česká společnost je v postojích ke covidu-19 rozdělená. Část lidí upřednostňuje individualistický přístup, část se více řídí ohledy na druhé.
Svědčí o tom například srovnání dvou anketních odpovědí – zatímco 40 procent dotázaných souhlasilo s názorem, že většina opatření proti šíření viru zbytečně omezuje jejich osobní svobodu, 43 procent s tímto názorem nesouhlasí.
„V české společnosti je velký podíl těch, kteří preferují osobní svobodu před ohledem na druhé, což se ukazuje v době pandemie jako nevýhodné,“ uvedla analytička Hnilicová.
Některé závěry studie byly podle odborníků povzbudivé. Bývalá náměstkyně ministerstva zdravotnictví Alena Šteflová, která na úřadu stále působí a spolupracuje s WHO, vyzdvihla, že více než 70 procent dotázaných potvrdilo, že v případě pozitivního testu nahlásí hygienikům všechny rizikové kontakty.
Zvýšila se také ochota k testům a očkování proti covidu-19. Testovat by se nechalo 55 procent dotázaných. Podstoupit očkování bylo v lednu ochotných 53 procent respondentů, zatímco v listopadu to bylo jen 38 procent. Část lidí také během pandemie zlepšila svůj životní styl.
Podle šéfa českého zastoupení WHO Srdana Matiće studie dokládá, že nelze zdaleka všechnu vinu za špatný vývoj epidemie svalovat na vládu. „Vláda sama o sobě nemůže tuto situaci zvládnout,“ uvedl.
Výsledky průzkumu podle něj ukázaly, že opatření nejsou špatná, ale lidé je nedodržují.
