Studie o kanálu Dunaj-Odra-Labe: ušetří 16 tisíc kamionů denně a neprodraží se

Za mnoho miliard se vybudují tunely, jimiž budou proplouvat lodě. Jinde voda poteče nad krajinou po speciálních mostech. A tam, kde dnes nemají ani malý potok, dostanou lidé padesát metrů širokou řeku – stane se důležitou dopravní tepnou i vyhledávaným rekreačním územím.

V přímém sousedství tohoto megadíla bude žít skoro tři a půl milionu lidí v Česku. A to v roce 2045.

Seznam získal a prostudoval dosud neveřejnou studii týmu odborníků na ekonomiku, dopravu i ekologii, která doporučuje vybudovat odvážný projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe. Laicky: spojení všech tří řek a úpravu jejich koryt tak, aby po nich mohly plout velké nákladní lodě.

Studii si zadalo ministerstvo dopravy a zatím ji nechce kompletně odtajnit – prý ještě není stoprocentně hotova. Každopádně náklady na vybudování kanálu, velkého snu prezidenta Miloše Zemana, odhaduje až na 610 miliard korun. A hlavně: experti prohlásili, že se stavba ekonomicky vyplatí. Tedy že dlouhodobé přínosy pro dopravu, hospodářství i životní prostředí budou větší než náklady.

„Autoři této studie jsou přesvědčeni, že odklad nebo zamítnutí plánu výstavby vodního spojení Dunaj-Odra-Labe je vážnou ztrátou příležitosti s dlouhodobě negativním dopadem,“ stojí v jednom ze závěrů studie.

Co se tedy za tímhle tvrzením skrývá?

Předně: studie říká, že nový vodní koridor má obrovský dopravní potenciál – po vodě by mohlo přes Čechy, Moravu a Slezsko putovat teoreticky po všech třech větvích kanálu 146,4 milionu tun zboží ročně. Převedeno na představitelné číslo, znamenalo by to každý den o 16 050 méně těžkých aut na silnicích.

Nebo jinak – aby se dosáhlo stejného objemu přepravy zboží po zemi, musel by stát postavit úplně novou čtyřrproudou dálnici, nebo jednu dvojkolejnou železniční trať. A to ještě určené výhradně pro nákladní dopravu.

„Ta studie především dala odpověď na pochybnosti, jestli je koridor ekonomicky efektivní. A teď to víme naprosto jistě, že je,“ říká Petr Forman, prezidentův poradce pro kanál Dunaj-Odra-Labe.

Jen výdělek z vodních elektráren na trase Dunaj-Odra-Labe by činil miliardu ročně. Plus pozitivní vlivy na hospodaření s vodou, ochranu proti povodním nebo naopak suchu.

„My jsme absolutně přesvědčeni, že je to postavitelné, a opravdu tady prohlašuji: stát nenajde lepší variantu, jak s vodou v České republice naloží,“ myslí si Jan Skalický, předseda Asociace Dunaj-Odra-Labe a jeden z největších propagátorů projektu. Tvrdí, že koridor by vyřešil hrozící vážné problémy s vodou v české krajině.

Na druhou stranu například dopravní expert Petr Šlegr čísla o výhodnosti vodní dopravy zpochybňuje. Odvolává se na německý kanál mezi Rýnem a Dunajem dokončený v roce 1992. Vozí se po něm stále méně zboží. „Dnes na srovnatelném kanálu, který mimochodem spojuje dvě daleko významnější řeky, máme pět milionů tun zboží ročně. To odvezeme zhruba čtyřmi páry nákladních vlaků za den,“ počítá Šlegr.

Podle studie by také ubylo exhalací ze silniční dopravy a ušetřila by se energie. „Nezapomínejme na to, že vodní doprava je opravdu ekologická a například náklady na jeden tunokilometr jsou u vodní dopravy na desetině toho, jak je to u silnice. A na 30 procentech toho, jak je to u železnice. Čili vodní biokoridor je z mnoha ohledů opravdu velmi ekologické dílo,“ upozorňuje Skalický.

Studie konkrétně vyjmenovává, kde by bylo nutné postavit mosty, kde nové obchvaty, kde přeložit vedení vysokého napětí nebo kde dnes na trase koridoru není dostatek místa –  zamýšlená „nová řeka“ (tedy nově prokopaný úsek od Pardubic do Přerova) má být nejméně 50 metrů široká, plus dalších dvacet metrů kolem, kdy vznikne přirozená říční krajina.

Na trase je také několik zajímavých míst – a také hodně drahých. Studie navrhuje na jižní Moravě dvě trasy. Jednu po řece Moravě do Dunaje, druhou přes Slovensko do řeky Váh. To by však znamenalo zhruba o 100 miliard vyšší náklady, mimo jiné i kvůli vybudování tří tunelů v ceně 30 miliard, jimiž by lodě proplouvaly. Protože přímá cesta po řece Moravě naráží na výskyt vzácných druhů živočichů.

„Dá se udělat spousta ekologických opatření. Trasa s tunelovým systémem je úplně zbytečná,“ namítá Skalický z Asociace Dunaj-Odra-Labe.

Vědci z Akademie věd už před čtyřmi lety zveřejnili prohlášení, v němž před vybudováním koridoru varují. „Výstavba kanálu Dunaj-Odra-Labe v současnosti nemá ekonomické, sociální ani ekologické zdůvodnění a opodstatnění. Jde o investičně velmi náročný projekt, který v nynější dematerializující se evropské ekonomice prokazatelně nezaručuje ekonomickou návratnost,” shrnuli vědci.

Jenže zastánci koridoru dnes tvrdí, že minimálně argument o nehospodárnosti touto nejnovější studií padl.

A co se týká životního prostředí, je prý možné udělat vše proto, aby neutrpělo. Protože koridor vytvoří nové biotopy, v nichž se usadí rozmanitý život.

„Proboha – soustřeďme se na to, co potřebujeme nyní. A to je funkční veřejná doprava, abychom se dostali rychle na úroveň 21. století,“ nesouhlasí Šlegr s investicemi do říční dopravy a se zásahy do přírody.

Studie, která odkazuje na zkušenosti ze zahraničí, také počítá s přínosem pro turistiku – koridor by prý mohl přinést ročně přes 40 milionů eur, jen z cyklistiky podél kanálu například 16,8 milionu eur. A z rybaření 4,5 milionu eur.

Součástí obsáhlého materiálu je rovněž analýza rizik – a v ní jsou obsažené vlastně podstatné výhrady kritiků projektu. Například že se nepodaří vše administrativně zvládnout. Ostatně v Česku průměrně od prvního razítka do slavnostního přestřižení pásky na dálnici uplyne 15 let. Tohle riziko označují autoři studie za „vysoké“, odpor veřejnosti dokonce za riziko „velmi vysoké“.

Naopak píší, že riziko prodražení kanálu v ceně 610 miliard je podle jejich analýzy pouze dvacetiprocentní. Žádné nepřekonatelné problémy by pak prý neměly být s výkupy pozemků na trase nebo s dodržením zákona o veřejných zakázkách při soutěžích na stavební práce.

Podle studie by měly přípravné práce na stavbu kanálu začít už nyní, dokončen by mohl být v roce 2045. Ale spíš jde jen o odhad. I propagátoři koridoru říkají, že je nutné postavit nejdřív severní část, tedy zplavnit řeku Odru, a propojit Moravu na jihu s Dunajem. Třetí větev – tedy prokopání nové řeky z Moravy do Labe – by podle realistických odhadů mohla přijít na řadu třeba až za padesát nebo více let.