Článek
Nová studie, která spojila observační a genetická data týkající se vztahu mezi kouřením a covidem-19, rozporuje to, s čím přišel výzkum zveřejněný na počátku pandemie. Ten tvrdil, že kouření může pomoci při ochraně před virem. Jeho závěry byly ale staženy, po tom, co se přišlo na to, že někteří autoři studie měli finanční vazby na tabákový průmysl.
Další výzkumy zabývající se tím, zda je kouření spojeno s větší pravděpodobností závažnějšího průběhu nemoci způsobené covidem-19, přinesly nekonzistentní výsledky. Kamenem úrazu mnohých těchto studií byl zejména jejich observační charakter. Ten totiž ztěžoval zjištění toho, zda za zvýšeným rizikem opravdu stojí kouření nebo něco jiného, například to, že kuřáci často pocházejí z nižších společenských vrstev.
Doktor Ashley Clift z Oxfordské univerzity a jeho kolegové přišli nyní se studií, která čerpá ze zdravotních záznamů praktických lékařů, z výsledků testů na covid-19, z údaje o příjmech v nemocnicích a z úmrtních listů, s cílem přijít na to, jaká je souvislost mezi kouřením a závažností průběhu koronavirového onemocnění. Data zkoumali u celkem 421 469 účastníků studie britské Biobanky v době od ledna do srpna roku 2020. U všech předem analyzovali jejich genetickou výbavu. Na novou studii poukázal britský deník The Guardian.
V porovnání s těmi, co nikdy nekouřili, mají kuřáci o 80 % vyšší pravděpodobnost, že kvůli covidu skončí v nemocnici, a výrazně vyšší pravděpodobnost, že na covid-19 zemřou, pokud se nakazí.
Doktor Clift a jeho tým ve studii využil techniku zvanou mendelovská randomizace, která v poslední době zažívá nebývalý boom. Funguje na principu využití funkčních genetických variant spojených s hodnotami sledovaného rizikového faktoru. V případě týmu doktora Clifta se jednalo o genetické varianty, které přispívají k tomu, zda má někdo větší pravděpodobnost kouřit nebo dokonce silně kouřit. Cílem výzkumu bylo získat důkazy o tom, že vztah mezi rizikovým faktorem a onemocněním je kauzálního charakteru a nejedná se o pouhou asociaci.
I přestože je přínos všech těchto variant malý a není úplně jasné, proč zvyšují šanci člověka, že bude kuřákem, tato technika pomohla vyhnout se mnohým omezením, kterým čelí observační studie. Podařilo se tak poskytnout jasnější obraz o tom, zda existuje biologické spojení mezi kouřením a covidem-19.
„Tato studie nám dodává jistotu ohledně toho, že kouření tabáku nechrání před covidem-19, mendelovské randomizační analýzy jsou totiž méně náchylné ke zmatení než dřívější observační studie,“ napsali doktor Anthony Laverty a profesor Christopher Millett z Královské univerzity v Londýně do editorialu publikovaného v časopise Thorax.
Výzkum na základě mendelovské randomizace ale podpořil souvislost mezi kouřením a horším průběhem onemocnění covidu-19. Zjistil totiž, že genetická predispozice ke kouření je spojena s o 45 % vyšším rizikem infekce touto nemocí a s o 60 % vyšším rizikem hospitalizace.
Cliftův tým pak zjistil, že genetická predispozice k těžkému kouření je spojena s více než zdvojnásobením rizika infekce, s pětinásobným zvýšením rizika hospitalizace a desetinásobným zvýšením rizika úmrtí na virus.
„Naše výsledky důrazně naznačují, že kouření souvisí s rizikem vážného průběhu covidu stejně jako kouření ovlivňuje riziko srdečních chorob, různých druhů rakoviny a všech dalších zdravotních stavů, o kterých víme, že s kouřením souvisí, zdá se, že pro covid je to stejné. Nyní by tedy, stejně jako kdykoliv jindy, mohlo být vhodné s kouřením přestat,“ uvedla k výzkumu jeho hlavní tvář, doktor Clift.
