Studenti si za bydlení letos připlatí. Na vině je inflace a cena energií

Také letos zamíří na univerzity a vysoké školy zhruba 50 000 nově zapsaných studentů. Desítky tisíc z nich pak budou hledat nové ubytování mimo koleje.

Momentálně si oproti loňsku na většině míst připlatí v průměru kolem pěti až šesti procent podle obsazenosti bytu. A ceny budou ještě stoupat, poženou je především náklady na energie i zvýšená poptávka po nájmech ze strany domácností, které nově nedosáhnou na zdražující hypotéky.

Ceny nájemního bydlení přitom na mnoha místech rostou nejpomaleji za mnoho let, v Praze jsou dokonce na dlouholetých minimech. Situace je však podle expertů dále neudržitelná a opětovný rychlý růst nájmů napříč republikou nevyhnutelný.

Do výše nájmů se totiž promítne hned několik faktorů, na prvním místě musí reagovat na inflaci, nárůst cen stavebních prací i očekávané zářijové zdražení energií.

Postupné zdražování hypoték a rostoucí ceny vlastního bydlení mohou strhnout další vlnu zájmu o podnájmy ze strany běžných domácností, jako tomu bylo v lednu 2019, kdy zájem skokově stoupl o 70 procent. Ty se pak na trhu bydlení potkají s vysokoškolskými studenty, kteří budou na rozdíl od loňského roku, kdy univerzity přecházely na distanční výuku a podnájmy se studentům nevyplatily, opět hledat bydlení v univerzitních městech.

„V příštím roce očekáváme navýšení cen nájmů z důvodu zvýšení poptávky, protože část klientů nesplní podmínky pro poskytnutí hypotéky a budou si hledat nájemní bydlení,“ okomentoval Peter Višňovský, ředitel realitní kanceláře Lexxus.

Právě zdražování je možná jedním z důvodu, proč zájem vysokoškoláků o pronájmy oproti minulým létům zaostává. Zatímco před dvěma lety se ve snaze zajistit si nejlepší podmínky začali studenti o podnájmy zajímat už v první polovině srpna, letos s hledáním zatím otálejí.

Podle realitní platformy Sreality.cz se ale čísla vyhledávání studentského bydlení postupně zvyšují.

„Od začátku epidemie v březnu 2020 vidíme ve Vyhledávání pokles dotazů směřujících na koleje, spolubydlení, pokoje k pronájmu a další formy levného bydlení, tedy výrazy typické pro studenty. Opětovný nárůst zaznamenáváme až od července letošního roku. Zdá se, že studenti jsou díky současnému vývoji epidemie optimističtější a věří návratu ke standardní výuce. Při pohledu na top dotazy pozorujeme vyšší hledanost u pronájmu samostatných pokojů. Zajímavostí je, že i studenti si vyhledávají informace o příspěvku na bydlení,“ říká Jakub Šafář, datový analytik ve společnosti Seznam.cz.

Přitom realita už nyní není nijak růžová. Oproti loňskému roku by studenti mohli mírně ušetřit jen v Praze a Pardubicích, v ostatních univerzitních městech si už teď připlatí – nejčastěji o stokoruny měsíčně více.

„S trochou nadsázky se dá říct, že s každým týdnem blíže k začátku akademického roku budou nájmy zdražovat v menších městech zhruba o padesát, ve větších o sto korun. Kdo si pronájem zajistí teď, může pak oproti situaci na konci září ušetřit tři sta až šest set korun každý měsíc,“ vysvětluje Hendrik Meyer, šéf Bezrealitky.

„Na levnější nájmy není možné spoléhat. Pokud někde nájmy klesaly nebo stagnovaly, poplatky a ceny energií tento rozdíl bohužel smažou,“ dodává.

Jediné město, kde je hledání podnájmů již v plném proudu, je Brno. Tam totiž od ledna nájmy výrazně rostou a už nyní je pronájem 70metrového bytu o 650 korun dražší než loni touto dobou. A to bez poplatků.

„Zvýšený počet vyhledávaných bytů a studentského spolubydlení v Brně sledujeme asi od poloviny srpna. Stejně tak si stále více studentů zjišťuje pomocí našeho systému pro automatický odhad nájmu, kolik je vlastně bydlení bude v tomto roce stát,“ zmiňuje Meyer.

„Pro mnohé je bohužel šok, o kolik bydlení v moravské metropoli za pouhý rok podražilo. Oproti Praze budou platit brněnští studenti jen zhruba o tisícovku méně. To je nejmenší rozdíl za roky, kdy ceny studentských pronájmů sledujeme.“

Nejmenší nárůst oproti loňsku vykazuje Praha, kde dva lidé bydlící v 70metrovém bytě dokonce ušetří asi 210 korun každý (celkem cca 10 479 za pokoj). V případě, že zde budou bydlet čtyři studenti, budou ceny stejné jako loni (celkem 5 857 za lůžko) – nižší nájemné však vykompenzuje nárůst poplatků a energií, které se počítají zpravidla pro každou bydlící osobu zvlášť.

Levněji mohou bydlet také studenti v Pardubicích, kde při dvou osobách v 70metrovém bytě ušetří 40 korun každý (celkem 6 880 za pokoj). V případě, kdy zde budou bydlet čtyři, si však každý 30 korun připlatí (3 749 za lůžko).

Na opačném konci žebříčku se nachází Brno. Zde si dva studenti v 70metrovém bytě připlatí skoro pětistovku každý (celkem 9 246 za pokoj), pokud zde budou bydlet čtyři, každý si musí připravit o zhruba 320 korun víc než loni (celkem 5 086 za lůžko).

Růst vykazují i univerzitní města, kde byly nájmy doposud podprůměrné. V Ostravě stoupla cena pro dva studenty na 6 353 za pokoj (o cca 480 korun) a 3 485 za lůžko (o cca 290 korun). Překvapivě vzrostly ceny také v Jihlavě.

Alternativou vysokoškolského bydlení jsou také koleje. Podle informací, které zveřejnily jednotlivé ubytovací koleje v Praze, se zájem o ně u studentů letos oproti minulém létům nezměnil. Přibližně měsíc před zahájením nového akademického roku hlásí většina z nich plnou obsazenost lůžek, a to i navzdory nejasnostem ohledně formy výuky škol.

Například Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) podle mluvčí školy Karly Mráčkové předpokládá v novém akademickém roce stoprocentní obsazenost kolejí. V současnosti vyhodnocuje žádosti u ubytování. „Aktuálně registrujeme převis poptávky,“ řekla.

Zhruba desetiprocentní přetlak eviduje pro nadcházející semestr také Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT), kde podle mluvčího Michala Janovského rostl zájem o koleje do vypuknutí epidemie covid-19 meziročně v řádech jednotek procent.

Ceny ubytování na kolejích pražských vysokých škol UK, ČVUT a ČZU se proti loňsku nezměnily.

VŠCHT podle Janovského zvýšilo cenu o inflaci. Ceny by se tak měly pohybovat zhruba mezi 2500 až 5000 Kč měsíčně. Cenu ovlivňuje především typ a velikost pokoje nebo lokalita ubytování.