Článek
Tento pátek půjdou středoškoláci znovu upozornit na problematiku klimatické změny. Naposledy se takto sešli 29. listopadu 2019, kdy v Česku vyvrcholily četné protesty, které se konaly jako součást takřka celosvětového hnutí v čele s Gretou Thunbergovou. Švédská středoškolačka se stala tváří boje s klimatickou změnou a protestní pátky drží dodnes. Čeští studenti se k ní opět připojí.
„Shromáždíme se v Praze na Malostranském náměstí, v Ostravě na Masarykově náměstí, v Brně na Dominikánském náměstí a v dalších českých městech, ale i na různých místech po světě, a to přesně v čase za minutu dvanáct. Má to být symbolika toho, že není už mnoho času k řešení klimatické krize,“ říká mluvčí iniciativy Klára Bělíčková.
Studenti v pátek v 11:59 opustí školy a v případě Prahy bude na Malostranském náměstí probíhat shromáždění, na němž vystoupí řečníci. Následně pak studenti vyrazí na pochod městem a budou stávkovat.
Bělíčková upozorňuje, že stávky nejsou jediným způsobem, jak hnutí na problematiku klimatické změny upozorňuje: „Během pandemie jsme dělali mnoho akcí, které nebyly tolik komunikované na veřejnosti. Například jsme v červnu známkovali politické strany z hlediska angažování v řešení klimatické krize. Většina stran propadla, přičemž nejlepší známka byla trojka. Vysvědčení jsme podávali i na Sněmovnu a posílali jsme ho lídryním a lídrům stran.“
Mezi cíle hnutí patří dlouhodobé udržení oteplení pod 1,5 stupně Celsia v porovnání s teplotami před průmyslovou revolucí. Hnutí by také chtělo, aby příští vláda zavedla nezávislé ministerstvo klimatu a udělala z klimatu prioritní téma. Dále také chce ukončení uhelné energetiky do roku 2030.
Bohulibé cíle protestního hnutí ale budí smíšené ohlasy z řad pedagogů. „Pokud to má být stávka, tak to znamená přerušení nějaké dlouhodobé činnosti. Typicky to bývá práce, v jejich případě studium. Pokud by šli protestovat v sobotu, tak to nebude mít takový dopad. A ten dopad je důležitý. Zcela chápu, že to dělají v pátek a plně podporuji, že tento problém řeší. Myslím si, že životní prostředí neřešíme tolik, jak bychom měli,“ zastává se studentů Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy a Gymnázia Josefa Jungmanna v Litoměřicích.
Opačného názoru je předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií ČR a ředitelka Gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová: „Podporuji všechny aktivity mladých, ale myslím si, že tohle by mohli dělat v době mimo školu. Zvlášť když se tak dlouho neučilo a sami chtěli tolik chodit do školy.“
K ní se přidává Jiří Zajíček, předseda Unie školských asociací CZESHA a ředitel Masarykovy střední školy chemické: „Nedomnívám se, že je tento způsob podpory zlepšení klimatu optimální. Svůj postoj mohou studenti projevit i jinou formou. Například víkendovým happeningem a podobně.“
Hnutí Fridays for Future má kromě organizace Greenpeace podporu i dalších podobných iniciativ, jako je Hnutí Duha, Rodiče za klima nebo Univerzity za klima. „Jsme apolitické hnutí a chceme, aby vláda, ať už bude složená kýmkoli, řešila klima. Klimatická krize se musí řešit na všech polích,“ dodává Bělíčková s tím, že do voleb zatím žádnou další stávku studentů nechystají.