Článek
V roce 1987 Michail Gorbačov a tehdejší americký prezident Ronald Reagan souhlasili s minimalizováním svých zásob atomových zbraní. Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) byla jedním z kroků, jak ukončit neudržitelně narůstající tlak mezi Sovětským svazem a Spojenými státy.
Spojené státy a Rusko ale letos v únoru od INF odstoupily, a situace ve světě jaderných zbraní tak nenápadně začíná být podobná náladě studené války.
„Dokud existují zbraně hromadného ničení a zejména potom atomové zbraně, nebezpečí je kolosální,“ řekl v rozhovoru pro BBC Michail Gorbačov. „Všechny národy by měly zaručit, že atomové zbraně budou zničeny. Takto zachráníme sebe i naši planetu.“
Napjatý vztah mezi Ruskem a Spojenými státy podle něj studenou válkou neskončil. „Vztah je to chladný a stále válečný,“ dodal.
Donedávna tak byly rakety středního a krátkého doletu díky INF zakázané. Donald Trump ale v roce 2018 ohlásil, že Spojené státy od smlouvy odstupují. Podle Trumpa Rusové nedodržovali podmínky, a smlouva tak od února letošního roku neplatí. Zrušením její platnosti svět nejspíš pokračuje tam, kde se v roce 1987 zastavil. Období po dekádách nukleárního klidu BBC označuje za nové období nejistoty.
Jaderné zbraně v číslech
Uznaných vlastníků jaderných zbraní je mezi světovými mocnostmi celkem pět. Spojené státy, Rusko, Čína, Spojené království a Francie.
Další země ale na vývoji jaderných zbraní pracují a provádějí i jaderné testy. Jsou to Indie, Pákistán a Severní Korea. Vybavený jadernou zbraní je pravděpodobně také Izrael, který to nikdy nepotvrdil ani nevyvrátil.
Odhadem existuje 14 000 jaderných zbraní. A drtivá většina těchto zbraní je v rukou bývalých účastníků studené války – Ruska a Spojených států. Každému z nich patří 4 000 aktivních hlavic. Okolo 1 800 těchto zbraní je vysokopohotovostních, což znamená, že mohou být použity prakticky okamžitě. Nicméně se jedná pouze o odhady, přesná čísla jednotlivé státy tají.
Oproti roku 1986, kdy světový jaderný arzenál čítal 70 000 atomových zbraní, klesl jejich počet o 80 %. Snižování tohoto počtu se ale v poslední době značně zpomalilo. Během 90. let Spojené státy, Rusko i Spojené království počet svých zbraní zredukovaly nejvýrazněji, nicméně země jako Indie, Pákistán a Čína se zachovaly přesně naopak.
Spojené státy například věří, že během následujících deseti let se čínský jaderný arzenál zdvojnásobí, Čína zaujme místo Francie, a po Rusku a Spojených státech se tak stane třetí zemí nejlépe vybavenou jadernými zbraněmi.
Do vývoje a modernizace jaderných zbraní země vkládají obrovské finance a zdá se, že si zbraně plánují ponechat na dobu neurčitou. Jen Spojené státy pro letošní rok odvětví atomových zbraní financují 34 miliardami dolarů.
Teoretické dohody
Mezi zeměmi vybavenými jadernými zbraněmi existují i další smlouvy. Součástí dohody o nešíření jaderných zbraní (NPT) mezi pěti uznanými státy je i závazek snížení počtu jaderného arzenálu až na úplnou nulu. Teoreticky. Dosáhnout naplnění dohody se ale v nejbližší době pravděpodobně nepovede.
Mezi Spojenými státy a Ruskem od roku 2008 existuje Nová dohoda START, která limituje zásoby jaderných zbraní obou zemí. Jde o jedinou dohodu, která hlídá limitní počet nukleárních zbraní. Smlouva ale vyprší v roce 2021. Prezident Trump nedávno navrhl novou dohodu mezi Spojenými státy, Ruskem a Čínou. Peking tento návrh zamítl. Ruku v ruce s neochotou zemí uzavírat další dohody a neustálým financováním vývoje dalších zbraní je vize světa bez atomových zbraní v nedohlednu.
