Článek
Úmorná horka a málo srážek ničí stromy v ulicích. V širším centru Brna jich každoročně odumře okolo tří set. Nadměrné sucho vede k řadě problémů s udržováním zeleně v Brně. Největší komplikace zažívají stromy na zpevněných plochách, které jsou vysazené v malých čtvercových prostorech mezi silnicí a chodníkem. „Takové dřeviny pak rostou podobně jako v květináči, akorát zasazené v zemi. Kořeny stromů nemají dostatek prostoru, kam se dále rozrůstat,” sdělila Alexandra Koutná z Veřejné zeleně. Problém je dostat vodu ve zhutněném prostoru až ke kořenům.
Veřejná zeleň města Brna má na starosti většinu parků a stromořadí v centru města. Letos se snaží zavlažovat stromy novým způsobem. Využívá speciální zavlažovací vaky, které techničtí pracovníci obepínají kolem stromů. „Voda se z nich uvolňuje v průběhu celého dne. Kdežto člověk, který jede s cisternou, strom zalije během pěti minut. Velké množství vody se odpaří nebo odteče na chodník. U vaků jsou ty ztráty téměř nulové,” popsala Koutná.
Vaků správa městské zeleně pořídila 170. Za šest až osm hodin z nich postupně vyteče necelých šedesát litrů vody. „Dole jsou takové malé dírky, kterými se ta voda dostane přímo ke kořenům. Strom si tak může brát vodu, jak potřebuje,” dodal technický pracovník z Veřejné zeleně Tomáš Hájek.
Stromy zalévají pracovníci Veřejné zeleně i podle počasí. „Pokud prší několik dní v kuse, stromy není třeba zalévat. To už se však dlouho nestalo. Lidé se pak často diví, proč stromy zaléváme i po dešti. Je to kvůli tomu, že vlhká půda přijímá vodu lépe,” okomentovala Koutná.
Pracovníci Veřejné zeleně zalévají především stromy vysazené v posledních třech letech. Starší stromy by se o sebe už měly postarat samy. „Bylo by samozřejmě ideální, kdybychom stromy zalévaly co nejdéle. Na to však nejsou peníze,” řekla Koutná. Některé citlivější druhy stromů shazují listy už v těchto dnech. Vypadají jako na podzim.
Podle místostarostky městské části Brno-střed Jasny Flamikové se také musí změnit uvažování při navrhování veřejných parků. „Je potřeba, aby se dešťová voda neodváděla z města a stala se cenným zdrojem,” zdůraznila Flamiková. Apeluje také na vedení města, aby uvolnilo peníze na budování zelených střech. „Tam, kde je zeleň a kde asfalt nebo střechy, je teplotní rozdíl přes třicet stupňů,” srovnala Flamiková.
S horkými dny počítali i při navrhování nového parku na Mendlově náměstí. Vysadili tam popínavé rostliny, které rychleji rostou a mají dlouhé kořeny. Těmi si dosáhnou pro vodu. „Je to zásadní. Zeleň je to jediné, co může pomoct ochlazovat rozpálené centrum,” řekla Flamiková.
Lidé čekající na zastávce poblíž nového parku se tak dočkají stínu ze zeleně. Zahradníci tam vysadili popínavou rostlinu vistárii. „Na jaře krásně kvete. Až se rozroste, bude zastávka zastíněna rostlinou, která tam bude uvolňovat vlhkost. Můžeme se těšit na krásnou kvetoucí zastávku,” dodala Flamiková.
