Článek
Po více než šedesáti letech nebude brněnské výstaviště pořádat Mezinárodní strojírenský festival kvůli dopadům koronavirové krize. Bude to poprvé v jeho historii, dnes o tom rozhodlo vedení brněnských veletrhů.
„Museli jsme ukončit přetrvávající nejistotu kolem jeho konání. Strojírenský veletrh je další obětí viru mezi významnými evropskými veletrhy,“ uvedl generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Kuliš. Mezinárodní strojírenský veletrh, který se měl letos konat po dvaašedesáté, se posune až na září příštího roku.
Podle organizátorů jsou současné podmínky pro pořádání veletrhu naprosto nevyhovující. „Ministerstvo zdravotnictví nám nepřipravilo podmínky, aby se veletrh mohl konat. Dlouho jsme o to bojovali, ale nedodržely se podmínky, které jsme vyjednali na tripartitě,“ dodal Kuliš. Strojírenský veletrh představuje pětatřicet procent obratu brněnského výstaviště. Areál tak přijde o stovky milionů korun.
Letošní ročník veletrhu přitom měl být rekordní. Pořadatelé měli potvrzenou mezinárodní účast z Ruska, Číny nebo Indie. Kvůli omezenému cestování a problémům s organizací kvůli vládním restrikcím ale všichni nakonec odmítli.
„Měli jsme potvrzenou rekordní účast, od vyhlášení nouzového stavu nastala nejistota. Na veletrh se chystaly světové značky, které potřebují minimálně půl roku dopředu vědět, co budou vystavovat. Proto jsme museli přistoupit ke zrušení letošního ročníku,“ uvedl vedoucí manažer strojírenského veletrhu Michalis Busios. Strojírenský veletrh v Brně je společně s veletrhy v Hannoveru a Stuttgartu už třetí podobnou mezinárodní akcí, kterou museli organizátoři zrušit kvůli koronavirové krizi.
Žaloba na stát
Brněnské veletrhy se přidají k hromadné žalobě firem na stát, kvůli znemožnění podnikání a budou po něm žádat odškodnění v řádech stovek milionů korun. Vedení výstaviště a strojírenského veletrhu si stěžují především na dvojí metr v uvolňování koronavirových opatření. „Například obchodní centra jsou otevřena, nikdo tam nepočítá, kolik tam proudí lidí, ale na veletrh nemohou, to nedává smysl,“ sdělil tiskový mluvčí Veletrhů Brno Jaroslav Bílek. Dopady, které bude mít zrušení veletrhu, budou podle organizátorů fatální. „O práci přijdou dělníci i živnostníci. Na nás je závislých asi dva a půl tisíce lidí,“ dodal Kuliš. Kvůli tomu se do finanční krize dostane celé brněnské výstaviště.
„Kdybychom loni neprodali hotel, tak jsme bez peněz. Momentálně jsme pro bankéře rizikový klient,“ řekl Kuliš.
Na strojírenském veletrhu bývá až šest a půl tisíce vystavovatelů, velká část z nich jsou cizinci. Podle Kuliše tím bude trpět i hoteliérství v Brně. „Nejsme Praha ani Český Krumlov, Brno je závislé na firemní klientele, ne na turistech,“ sdělil. Kvůli zavřenému brněnskému veletrhu přijde podle organizátorů akce Brno až o 6 miliard. „Teď Brno, region a celá ekonomika pozná, jak je veletrh důležitý,“ dodal Kuliš.
Mezinárodní strojírenský veletrh se poprvé konal v roce 1959 a nikdy zatím nebyl zrušen, uskutečnil se i po srpnu 1968. Loni veletrh navštívilo osmdesát tisíc lidí.
