Článek
Ve Spojených státech se za dvacet let vypracoval v úspěšného projektového manažera. Po smrti matky se však Libor Kožnar rozhodl s manželkou vrátit domů. V Šanově na Znojemsku na rodinných pozemcích před třemi lety založili ekofarmu. „Hospodaříme na jedenácti hektarech. Nebylo tady prakticky nic,“ ukazuje majitel Živé farmy na obdělávané pozemky. V létě produkují rajčata, cukety, mrkve a mnoho dalších biopotravin, bedýnky rozváží do okolí.
V létě se ekofarmář dostal do sporu s Agrem Jevišovice. Družstvo spadá pod holding Agrofert, které premiér Andrej Babiš jako původní vlastník zaparkoval kvůli zákonu o střetu zájmů do svěřenských fondů. V Šanově hospodaří na pozemcích sousedících s Konžarem.
Ekofarmář tvrdí, že zemědělci z Jevišovic opakovaně nerespektovali polní cesty, ani hranice pozemků. Na jaře mu zničili úrodu biopšenice, protože v širokém pásu nastříkali na plodinu dusíkaté hnojivo, na podzim se sousedé dostali do křížku znovu. „Na jaře rozorali polňačku a zasadili tam kukuřici. Když to pak hnojili, přehodili ledek i na naše pozemky,“ popsal Kožnar. Škodu vyčíslil na tři sta tisíc korun.
Přišel totiž na tři roky o biocertifikaci pšenice. Ekokvalitu plodin v Česku zkoumá kontrolní organizace Biokont. Farmář paradoxně musí sám nahlásit, že má komoditu poškozenou, což také Kožnar udělal. „V Česku je asi pět tisíc biozemědělců. Takové případy se stávají výjimečně. Sousedské vztahy nemusejí být jednoduché,“ řekl Seznamu Milan Serafinovič z Biokontu.
Společnost Agro Jevišovice se za pochybení omluvila, nicméně náhrady škody se ekofarmář zatím nedočkal. „Na pozemek pana Kožnara jsme naší technikou nevjeli ani centimetr. Došlo pouze k tomu, kdy se hnojivo při aplikaci kvůli větru dostalo na pozemek pana Kožnara. Nebyl v tom v žádném případě úmysl, takové situace se běžně stávají. Společně jednáme o náhradě škody,“ uvedl mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Navíc namítl, že pokud zemědělec pěstuje bioprodukty, má to sousedům nahlásit.
Případ téměř půl roku řeší Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, s podobnými pochybeními se potkává výjimečně. „Jsou to jednotky stížností ročně. V tomto případě se jedná o poměrně rozsáhlou plochu,“ řekl ředitel odboru kontroly ve zkušebním ústavu Josef Svoboda.
Kontroloři už na jaře případ prověřili. „Byl porušen zákon o hnojivech. Všechno včetně důkazů nasvědčuje, že bude zahájeno správní řízení a vyměříme pokutu v zákonné výši,“ popsal Svoboda.
Družstvo může dostat až stotisícovou sankci, nicméně kontrolní ústav většinou volí nižší pokuty do padesáti tisíc korun. Řízení může trvat ještě další půlrok.
Zemědělci dojíždějí do Šanova z padesát kilometrů vzdálených Jevišovic. „Neznají místní pozemky, nevědí, kde končí polňačka,“ popsal Kožnar.
Přesto jej na konci října překvapilo, když se podobný incident opakoval. Velké osevní stroje tentokrát rozoraly polňačku, která sousedí s Kožnarovým pozemkem z jiné strany. „Na část našich pozemků zaseli jejich pšenici,“ ohradil se a případ natočil na mobilní telefon.
Agrofert tvrdí, že k ničemu takovému nedošlo. „Žádné osivo jsme na pozemek pana Kožnara nezaseli. Pokud jde o zemědělskou polní cestu, tak ta je historicky nevyužívaná. Není pro pěší a je v námi obdělávaném půdním bloku,“ namítl Hanzelka.
Biokont doporučuje ekofarmářům, aby zdravé plodiny oddělovali od konvenčních produktů větrolamy, nebo právě cestami.
Jenže zemědělci často polní cesty nerespektují, jako v šanovském případě. „Rozorávání cest je problém napříč zemědělstvím,“ uznal Serafinovič.
K obnově polňaček v poslední době sahá řada obcí, pomáhají v boji se suchem. Rozbíjejí rozlehlé lány plodinových monokultur a pomáhají zabraňovat erozi půdy.
Kožnara případ udivil. „Je šokující, jakým stylem se tady hospodaří, jak se hnojí, jak se plodiny upravují,“ dodal.
