Článek
Stunova „chytrá“ výčepní zařízení prodávaná pod značkou 2S2B se instalují přímo na stoly v hospodách. Hosté mohou pomocí jejich dotykových displejů objednávat pití, jídlo či hudbu, sami si točí pivo, nechávají si automaticky oplachovat sklenice. Přes displej mohou chatovat mezi stoly v jednom podniku nebo mezi různými restauracemi – a to i přes hranice. Nebo hrát hospodské vědomostní kvízy.
Technologie je schopná přivádět k jednomu hospodskému stolu naráz až čtyři druhy piva. A měnit nabídku operativně podle přání zákazníků. O to je podle Stuny zájem hlavně v Německu.
Pípy se staly bezkonkurenčně nejúspěšnějším produktem jeho firmy. A také dobrým exportním artiklem.
Host magazínu: Jaroslav Stuna
Majitel firmy MCAT Automation (dodávky automatizovaných řídicích systémů nejen pro průmysl)
Do 12 zemí světa vyvezl svou „chytrou“ samoobslužnou pípu
Spoluzakladatel PUB Franchising, která prodává franšízy na hospody osazené samoobslužnými pípami
Špičkový filatelista, jeho výstavní sbírka je oceněna na 2 miliony liber
„Realizovali jsme s nimi asi 70 projektů ve 12 zemích. Z hlediska naší společnosti jde o nejúspěšnější produkt, jediný s globálním dosahem, o který je zájem po celém světě,“ říká Stuna.
Nápad na chytrou pípu se zrodil v roce 2014, když firma MCAT dodávala řídicí systém pro pivní hospodářství pražské O2 areny, kde se v mnoha barech vytočí až tisícovka půllitrů za minutu. „Napojovali jsme se na rychlovýčepy, které dodávala jedna britská firma. A shodou okolností zrovna v té době kolega z další partnerské firmy přijel ze Španělska, kde viděl, jak se v nějaké restauraci na displeji počítá výtoč,“ vzpomíná Stuna.
Sama samoobslužná pípa podle něj není žádnou průlomovou novinkou. Unikát dělá z plzeňského produktu nasazení informačních technologií – což je doména jeho firmy.
Stunova rodina stojí také za firmou PUB Franchising, která prodává franšízu na samoobslužné restaurace. „Firmu vede můj syn s partnerem Martinem Šampalíkem, pronikli už do pěti zemí,“ říká majitel MCAT. V Česku si licenci pronajalo 11 podniků, sedm z nich v Praze.
Stuna patří mezi byznysmeny, jejichž koníčkem je filatelie a kteří investují velké peníze do poštovních známek. Sbírá je od dětství, hobby zdědil po otci. Je členem loni založeného Prestige Philately Clubu Prague, který sdružuje dvě desítky majitelů cenných sbírek.
Rozhovor s Jaroslavem Stunou.Video: Zuzana Kubátová
Specializuje se na britské známky viktoriánské éry a Commonwealthu, jeho sbírka má hodnotu několika desítek milionů korun. Víc než unikátů v albech si ale cení firmy. „Známky jsou jen koníček, mnohem víc času věnuji byznysu,“ říká. Filatelie mu ale přináší uvolnění a odpoutání od pracovních starostí.
Co ze Stunových dvou specializací změnilo svět víc – poštovní známky, které začaly v půli 19. století zmenšovat vzdálenosti a spojovat lidi, nebo digitální technologie?
Plzeňský podnikatel s odpovědí neváhá: „Určitě digitalizace a technologie. Těm se navíc musí filatelie v posledních letech bránit, protože internet vytlačuje klasický poštovní styk a s ním i známky,“ říká. Právě proto je ale podle něj třeba, aby filatelističtí fandové svůj svět bránili. Třeba i klubovou činností, propagací a společnými aktivitami.
Jaroslav Stuna je jedním z mnoha českých bohatých byznysmenů, kteří propadli poštovním známkám. Právě špičkové české filatelii je věnován nový díl ekonomického magazínu Špičky byznysu, který můžete zhlédnout v úvodním videu.
Ve druhém videu uprostřed článku vám nabízíme samostatně rozhovor s Jaroslavem Stunou, který byl hostem magazínu.
