Střípky z koronavirové Afriky. Brutalita, ebola, bezdomovectví

Statistika škod řádění koronaviru na africkém kontinentu čítá 11 tisíc nemocných a okolo 600 mrtvých. Odborníci se shodují na tom, že skutečný stav může být radikálně odlišný. Pandemie kromě páchání škod na životech už nyní navíc prohlubuje problémy, které dosud Afriku trápily i bez covid-19.

První nedostatky se projevují v množství dostupných testů na koronavirus, které by mohly přiblížit reálný počet nemocných. V případě, že se nákaza skutečně rozšíří, bude dalším problémem počet dostupných ventilátorů. Sierra Leone má na celou zemi, ve které žije přes sedm milionů lidí, pouze jediný ventilátor. Tři ventilátory připadají na pět milionů obyvatel ve Středoafrické republice, 11 přístrojů na 19milionovou Burkinu Faso.

S vědomím nedostatečných zásob zdravotnického vybavení vlády afrických zemí přijaly velmi přísná opatření. Tato nová pravidla si ale vyžadují vymáhání jejich dodržování, které je v mnohých zemích samo za hranou zákona i zdravého rozumu. Vynucování poslušnosti probíhá všemi dostupnými prostředky – mačetami, puškami, biči, slzným plynem. Podle BBC nejsou ojedinělé případy ponižování, zmlácení či dokonce zabíjení.

Nejhorší situace jak do počtu nakažených, tak v oblasti vymáhání práva, je v Jihoafrické republice. Kritika se na tamní bezpečnostní složky snesla po několika násilných až brutálních zásazích. Střílení do lidí nevyjímaje, násilnou smrtí přičiněním ozbrojených složek zemřelo nejméně osm lidí.

Země zatím provedla asi 60 000 testů a podle ministra zdravotnictví Zweli Mkhizeho probíhají rychlostí 5 tisíc testů denně. Ve srovnání s evropskými zeměmi je ale toto číslo žalostně nízké.

Policejní brutalita a nedostatek prostředků k testování není ale zdaleka jediným problémem, který JAR trápí. Každodenní strasti běžných lidí najdete ve fotogalerii.

Egypt v africkém koronavirovém dění hraje nechtěný prim - byl první zemí, kde se nákaza objevila. I v této turisticky oblíbené zemi vláda naléhá na občany, aby zůstávali doma. Jenže ne všichni Egypťané si tento luxus mohou dovolit - spadají totiž do kategorie námezdních zaměstnanců.

Těch je v Egyptě podle údajů Al-Monitoru okolo 12 až 14 milionů. Tito lidé nemají nárok na pojištění nebo sociální dávky a výplatu dostávají jednou denně.

„Musím nakrmit rodinu, a pokud nebudu pracovat denně, kdo to udělá? O koronaviru jsem slyšel, ale co mám dělat? Zdraví je má nejmenší starost. Už teď jsme v podstatě mrtví,“ řekl pro Al-Monitor Muhammad Džabír, jeden z tisíců lidí v Egyptě, kteří o přežití své rodiny bojují denně. Mnozí se živí pracemi na staveništi, které jsou během koronavirové pandemie pozastaveny, jiné ale fungují dál. „Dostali jsme masky, ale někteří z nás je dali svým dětem. Před krizí jsem vydělával asi deset dolarů na den. Teď pracuji méně, někdy vůbec. Na ulici ale musím vyjít každý den, za peníze udělám jakoukoli práci,“ dodal Džabír.

Radostná není situace ani v Kongu, k řádění koronaviru se po více než šesti týdnech znovu objevila ebola. Tamní vláda se přitom v neděli chystala vyhlásit konec této epidemie, která ve středoafrické zemi zuří od srpna 2018. Ani v této zemi nechybí zásahy ozbrojených milic, v tomto případě ale komplikují boj s nemocí, napadají zdravotníky i místní. Šíření viru, který poškozuje cévy a způsobuje vnitřní i vnější krvácení, napomáhá také zvýšená migrace lidí, kteří prchají před ozbrojenými milicemi.

Nákaza koronavirem ale netrápí jen lidskou část konžské populace. Ochránci zvířat vztyčili varovný prst – stejně jako člověk mohou onemocnět vzácné gorily horské. Konžský národní park Virunga, kde žije asi třetina světové populace goril, až do 1. června zrušil možnost turistických návštěv. Podle odborníků může být pro gorily smrtelné i běžné nachlazení.

I v Ugandě si opatření proti koronaviru vybírají svou daň. Deset příslušníků bezpečnostních složek čelí obvinění z mučení poté, co zbili skupinu žen holemi a nutili je plavat v bahně. Mezinárodní lidskoprávní organizace Human Rights Watch obvinila policii z bití lidí a odsoudila policejní zátah na azylový dům pro mladé gaye a lesby bez domova, při kterém bylo zadrženo 23 osob pod záminkou, že v zařízení zůstávají a svou nedbalostí mohou šířit infekční onemocnění.

Ugandský prezident nicméně nezahálí a pro obyvatele natočil video s tipy na denní cvičení.

Ne všechny činy představitelů země jsou ale tak neškodné jako v případě videopočinu ugandského prezidenta. Organizace Freedom House upozorňuje, že výjimečné situace zneužívají i političtí představitelé, kterým se díky vyhlášení nouzového stavu uvolnily ruce.

Což je případ Ghany, kde schválili zákon, který dává prezidentovi rozsáhlé pravomoci. Opozice navrhovala, aby prezident každé tři měsíce předstoupil před parlament, který posoudí, zda je nutné opatření zpřísnit. Bojí se, že zákon bude zneužíván k pronásledování opozice. Zákon byl i přes námitky nakonec přijat.

Dalším problémem je pitná voda. Africké země, kde je voda nedostatkovým zbožím, přichází s různými způsoby řešení. Prezident Ghany Nana Akufo-Addo oznámil, že vláda bude lidem v příštích třech měsících proplácet účty za spotřebu vody. Cisterny s pitnou vodou by měly být instalovány tam, kde k ní lidé nemají přístup. Levný bezdotykový vodovodní kohoutek, který se dá použít v polních podmínkách, kde jednu vodní nádrž sdílí mnoho lidí, vymysleli studenti z ugandské Islámské univerzity.