Stres, úzkosti, deprese. Koronavirus dopadá na psychiku pacientů i lékařů

Podle šéfa organizace Adriana Jamese se zvyšují obavy o duševní zdraví pacientů nakažených koronavirem, píše list Independent. James se domnívá, že by na duševní zdraví těch, kteří na vlastní kůži zažili, co znamená být nakaženým koronavirem, měl být kladen větší důraz. Lockdown měl bezpochyby obrovský vliv nejen na sociální a ekonomické aspekty života všech občanů, ale také na jejich psychický stav, míní předseda organizace.

„Pokud má vláda financovat všechny zdravotní důsledky koronaviru, musí financovat také jeho dopady na psychické zdraví lidí,“ uvedl James. Dodává také, že pro zajištění toho, že každý bude mít přístup ke správné podpoře, je nutná spolupráce s praktickými lékaři, nemocnicemi a ústavy duševního zdraví.

Lékař také poznamenal, že v poslední době se čím dál tím více objevují důkazy ukazující, že koronavirus má dopad na centrální nervový systém, což také může ovlivnit duševní pohodu nakaženého pacienta. V důsledků toho u člověka trpícího koronavirem existuje riziko vzniku posttraumatického stresu či dlouhodobé úzkosti a deprese.

Otázka o dopadech koronaviru na duševní zdraví nemocných a jejich blízkých je podle jeho slov velmi aktuální. „Musíme si uvědomit, jaké vážné následky má koronavirus na duševní zdraví nemocných a rodiny těch, koho ta nemoc zabila,“ říká James. V tom by podle něj mohla pomoct přísnější opatření.

Co se týká Spojeného království, Národní zdravotní služba (NHS) se zavázala, že do let 2023-2024 poskytne na financování služeb duševního zdraví 2,3 miliardy liber (zhruba 60 miliard Kč). Podle Jamese by však vzhledem k aktuální koronavirové situaci tahle částka byla pravděpodobně nedostatečná. Dodal také, že je „extrémně znepokojen“ dlouhodobou poptávkou po službách duševního zdraví. Podle jeho slov v krizových stavech se momentálně nachází velké množství lidí, druhá vlna tuto situaci jen komplikuje.

Koronavirus drtí duševní zdraví také těch, kdo v první linii bojuje o životy pacientů - některé studie evidují projevy deprese, úzkosti a nespavosti u zdravotnických pracovníků. Do jedné z takových analýz bylo zahrnuto třináct studií s celkovým počtem 33 062 účastníků. Odborníci pak zjistili, že alespoň jeden z pěti zdravotnických pracovníků má příznaky deprese a úzkosti a téměř čtyři z deseti pociťují potíže se spánkem. Výsledky také ukazují, že míra úzkosti a deprese byla vyšší u žen než u mužů, kteří pracují s pacienty s koronavirovou infekcí.

Posttraumatická stresová porucha, nespavost, úzkost či deprese. Takové jsou poruchy, jimiž trpí polovina hospitalizovaných s koronavirem měsíc po uzdravení, vyplývá ze studie italských odborníků. Výsledky založené na klinických rozhovorech a dotaznících na sebehodnocení ukázaly posttraumatickou stresovou poruchu ve 28 % případů, depresi v 31 %, úzkost ve 42 %. Navíc 40 % pacientů trpělo nespavostí a 20 % mělo příznaky obsedantně kompulzivní poruchy. Odborníci vyzpovídali 265 mužů a 137 žen, kteří, jak se ukázalo, jsou z hlediska mentálního zdraví ohroženější skupinou než muži.

Podobné psychické poruchy mohou být způsobené „reakcí imunity na samotný vir“ nebo psychologickými stresory, mezi nimiž jsou sociální izolace, obavy z nakažení blízkých či strach z podlehnutí nemoci, říká vedoucí výzkumu Gennaro Mazza.

Na problematiku duševního zdraví během koronavirové pandemie už dávno upozorňuje řada mezinárodních i českých institucí. Průzkumy ve Spojených státech amerických a ve Velké Británii ukazují, že v souvislosti s pandemií skutečně dochází ke zhoršení duševního zdraví ve společnosti.

Například podle výzkumu univerzity v Chicagu 56 procent Američanů ve věku 18 až 34 let zažívá během pandemie pocit izolace. Mezi staršími Američany mělo stejný pocit zhruba 40 procent dotázaných. Přes dvě třetiny mladých respondentů také uvedly, že měly pocit, že nemají kontrolu nad významnými událostmi ve svém životě. To je také více než v případě starších respondentů. V průměru mladí Američané hodnotí své duševní zdraví hůře než starší generace. Mladí Američané také častěji vykazují příznaky psychosomatických onemocnění, jako problémy se spánkem či bolest hlavy.

„Zkušenost s pandemií je pro mladší lidi zcela nová,“ uvádí Tom Smith, ředitel centra NORC při univerzitě v Chicagu, které průzkum zpracovalo. Pandemie a následná omezení přišla pro mnohé mladé v době, kdy prochází výraznými změnami ve svém životě, například nastupují na vysokou školu nebo do prvního zaměstnání - a to zřejmě zvýšilo tlak na jejich psychiku.

Zhoršené duševní zdraví v době pandemie je zásadním problémem i pro Česko. Varovná čísla zachytil Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ), který situaci v zemi sleduje. Aktuální údaje odborníků ukazují, že během pandemie přibylo případů lidí, kteří splňují diagnostická kritéria pro některé z duševních onemocnění i riziko sebevraždy.