Článek
V březnu letošního roku musely zdravotní sestry pražské nemocnice na Vinohradech odzbrojit muže, který postřelil dva další nemocné. Jeden z nich později zraněním podlehl. V Uherském Brodě zase v únoru 2015 útočník před tím, než spáchal sebevraždu, zabil osm lidí. V říjnu 2014 pak do žďárské střední školy vnikla šestadvacetiletá útočnice. Do budovy se dostala spolu se studenty, na které vzápětí zaútočila nožem, její čin stál život šestnáctiletého studenta.
Podobnost všech těchto případů? Šlo stejně jako v ostravské fakultní nemocnici o nevyprovokovaný útok vedený útočníky, kteří měli psychické problémy.
„Vzal si do hlavy, že je těžce nemocný a že ho nikdo nechce léčit. Docházel všude,“ popsal médiím šéf 42letého stavebního technika, který má na svědomí šest životů po útoku v Ostravě.
Podle policie to byl tichý útočník, tedy někdo, kdo zaútočí zničehonic. A podobné vzorce se dají vystopovat i v dalších případech šokujících útoků, které se v Česku odehrály.
Podle odborníků je to mimo jiné důsledek zanedbávané psychiatrické péče u nás. „Problémem je hlavně špatná dostupnost. Čekací doby jsou dva až čtyři měsíce u ambulantního psychiatra. Nedej bože, když máte dítě s duševním onemocněním, dětských psychiatrů je ještě méně. Nedostupná jsou i centra krizové pomoci. Těch, která mají nepřetržitý provoz, je pár. Česko je totálně nepokryté, to je průšvih,” uvedl již dříve pro Seznam Zprávy publicista Jeroným Janíček, který se tématem dlouhodobě zabývá.
Ministerstvo zdravotnictví proto od roku 2013 pracuje na reformě psychiatrické péče. Součástí té má být například strukturální změna systému, destigmatizace problematiky nebo celkové zlepšení dostupnosti služeb. Až polovině lidí, kteří trpí psychickou poruchou, se nedostává adekvátní odborné pomoci, píše Česká psychiatrická společnost.
Celková čísla vražd naštěstí v Česku klesají.
