Vláda se jako šmejdi chovala víckrát. Viděl jsem, jak chystala úskoky

Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.

Hostem Výzvy Seznam Zpráv byl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Pane předsedo, vy jste nedávno vynadal vládě do „šmejdů“. Kritizoval jste to, že nechce nahrazovat škody, stojíte si za tím, nebo jste se trochu ukvapil?

Já jsem se vůbec neukvapil. Citoval jsem to, co je v zákoně. Ta formulace hovoří o tom, že vláda má nahradit ušlé škody fyzickým a právnickým osobám podle paragrafu 36 krizového zákona.

Takže za výrazem „šmejdi“ a „fatálním selháním“ vlády si v téhle věci stojíte? Nebylo to přehnané?

V žádném případě. Je to opravdu něco, co se nikdy stát nemělo. Vláda si má být při jakémkoliv aktu, který koná, vědoma toho, co dělá. Má na to obrovské týmy, které jí to mají říct, pokud sama neví. A v tomto případě učinila krok, kterým se velmi plánovitě, velmi nestandardně vyhnula své zodpovědnosti, již na sebe vyhlášením nouzového stavu v České republice vzala. A na tom výroku si skutečně trvám. Protože přesně takovým způsobem se chovají právě šmejdi, kteří se snaží dát do smluv nějakou záklopku. Já jsem byl u toho, když se o tohle vláda v jiných věcech pokoušela dřív. Podpisem nějaké dohody by vznikla situace, že se vzdávají práv. To nejsem ochoten ani s odstupem času akceptovat.

A co se jednalo například? Kdy jste byl přítomný u toho, že se vláda podle vás chtěla vymanit ze svých povinností?

Jednalo se o jiné programy, kde se někdo o něco podobného pokusil. A já jsem tehdy dal jasně najevo, že s takovým principem nebudu souhlasit. Jsem proti tomu a nevidím důvod, proč by se někdo měl svým podpisem vzdát čehokoliv.

Můžete být konkrétní, o které programy šlo? Byla to jednání o programu kurzarbeitu Antivirus nebo o programech bezúročných půjček COVID?

Já si myslím, že jsem byl, co se týká přístupu vlády k této věci, konkrétní ažaž. Myslím si, že i budoucnost ukáže, že vláda takový postup vůbec volit neměla. Místo toho, aby ujistila všechny, že si je vědoma důsledků, jaké to všechno přináší, tak dělá takovéto úskoky.

Když se ale podíváme na další opatření, není nefér mluvit o úskocích? Vláda spustila kurzarbeit, odložila splatnost daní, pojištění, poskytují se bezúročné půjčky, OSVČ dostanou jednorázovou pomoc 25 tisíc korun.

To vůbec není nefér. Co to s tím má společného? Škody se sčítají až na konci, a jestliže vláda nějaké škody nahrazuje, tak se to týká náhrady té škody. Ale ne každý bude mít škody nahrazeny. Neznamená to zároveň, že všichni budou o něco žádat, že všichni přijdou za vládou a řeknou: „Teď mi, vládo, musíš něco dát.“ To se nedá předpokládat. Ale vláda změnila své usnesení, dokonce retrospektivně, aby nahrazovat nemusela, to je neakceptovatelné.

Jak podle vás dopadne „koronavirová“ krize na domácnosti?

Na domácnosti už fakticky dopadá. Řada zaměstnanců nebo rodin osob samostatně výdělečně činných je v této chvíli bez příjmů, má snížené příjmy nebo se dá očekávat, že na ně snížení příjmů dopadne.

Doplním data z průzkumu PAQ Research a think tanku IDEA, který přinesl informace, že 16 % domácností deklaruje pokles svých příjmů na polovinu. V jaké oblasti života se ten pokles příjmů podle vás projeví?

Projeví se v tom, že bez ohledu na to, zda dojde, nebo nedojde ke snížení příjmů, tak budou rodiny váhat nad nákupem čehokoliv, co má charakter dlouhodobé spotřeby. Budou se zajímat zejména o krátkodobou spotřebu, primárně potraviny a věci, které vzniknou třeba z titulu nějaké mimořádné situace. Ale problém je, že si mnoho z těchto statků nemohou ani koupit, protože obchody, které je běžně nabízejí, jsou uzavřené. Takže ochrana příjmů té rodiny bude velmi vysoká a je zřejmé, že už k tomu došlo. Propad hospodářství může být poměrně značný. A to samozřejmě zasáhne i ty zaměstnance, kteří v těchto odvětvích pracují. Úplně nejvíc je zasažen sektor turistického ruchu. Tam je zřejmé, že to nebude pouze na 1 týden ani na několik týdnů, ale spíš na mnoho měsíců. Snad to nebude časový úsek delší než jeden rok po odeznění opatření, která chrání obyvatele před šířením viru.

Je nějaká skupina obyvatel, na kterou vláda se svou podporou úplně zapomněla?

Já doufám, že nezapomene na žádnou skupinu. Protože ta opatření se stále vyvíjí.

A zatím vám tam žádná skupina nechybí?

V této chvíli ještě nejsou dotažené do konce osoby samostatně výdělečné činné a svobodná povolání. To všechno se teprve připravuje, musí to projít Poslaneckou sněmovnou. Pak je tu otázka zaměstnanců, kteří jsou v této chvíli ve firmách, které mají omezený provoz a v této chvíli nevědí, zdali vůbec někdy otevřou. A tam je samozřejmě těžké odhadnout, jaká ta situace ještě bude. Protože to se neřeší pouze programem Antivirus, ale je nutné, aby měly vůbec prostředky, aby vůbec mohly přežít a tu výrobu opětovně spustit.

Bude duben měsíc masového propouštění?

Přál bych si, aby to tak nebylo. Bude hodně záležet na tom, jakým způsobem budou aktivovány a jak budou působit připravené programy. Zejména do jaké míry ochrání pracovní místa nedávno spuštěný Antivirus.

To je ten program na podporu kurzarbeitu. Je dostatečný?

On to není úplně kurzarbeit německého ražení, je to česká verze. A je to příspěvek při částečné nezaměstnanosti. Ale jsou i další příspěvky, které dostanou zaměstnavatelé na mzdy. Co je ale nutno říct, zaměstnanci nedostanou žádnou vyšší náhradu než to, co bylo v roce 2009 dáno do zákoníku práce s výjimkou jedné jediné věci. A to je to, že se v létě loňského roku zrušila karenční doba. A jsem tomu velmi rád. Tím pádem lidé, kteří jsou nemocní nebo v karanténě, mají úhradu už od prvního dne.

Podle průzkumu ČSOB dává 7 % českých firem před využitím kurzarbeitu přednost propouštění. O čem to svědčí podle vás?

Toto byl průzkum, který se konal ještě před spuštěním celého programu. Podle našich informací z firem většina subjektů čekala na to, jak bude program vypadat, zda budou těmi, kteří mají možnost tyto finanční prostředky získat, a teprve podle toho se budou orientovat. Program byl spuštěn teprve tento týden a velmi úspěšně.

Takže podle vás zabere? Podaří se mu odvrátit nějaké masivnější propouštění? Řada firem už propouští.

Já si myslím, že masivní propouštění už v této chvíli odvrátil. My víme o subjektech, které plánovaly hromadné propuštění. Ale na základě tohoto programu změnily svůj přístup.

Byly mezi nimi i velké firmy? Které například?

Byly to velké firmy. Sdělovat název firmy není nutné. Myslím si, že z tohoto úhlu jsme se velmi poučili z těch situací v roce 2009 a 2012.

Řekl byste, že vláda na podporu ekonomiky rozděluje mezi podnikatele dost hotovosti?

Mezi podnikatele hotovost prakticky nedává. Až teď od pondělí na programy v rámci Antiviru, jinak tam hotové peníze nejsou. Jsou tam případně nějaké záruky, které je třeba ale také řešit. Jako například zvýšení záruky ze strany exportní banky vůči těm, kteří exportují, a přejití prakticky až na 100% záruku. Exportní firmy budou potřebovat velkou podporu, aby pronikly na trhy, kde už byly, a bez podpory a exportního zajištění to nepůjde. Je otázkou, v jaké situaci budou ty firmy ne po 14 dnech, ale třeba po dalším měsíci. Nikdo, ani Ústřední krizový štáb, neví, kdy dojde úplně k rozvolnění a jaké budou jeho podmínky. Když se podíváme například na automobilky a celý ten sektor, ten je v situaci kritické. Ještě hůř je na tom například letecký průmysl, kde se všechna letadla prakticky uzemnila. Létají charterové nebo mimořádné lety.

Dobrá otázka, ale ne na nás. My bohužel v některých případech toto registrujeme, proto jsme také informovali Ministerstvo práce a řešili jsme to se Státním úřadem inspekce práce. Pokud někdo porušuje pracovní předpisy, speciálně v době nouze, jaká je vyhlášena v České republice, tak bude i Státní úřad inspekce práce postupovat daleko přísněji včetně pokut. A my s tím jako sociální partneři souhlasíme. Nejenom odbory, ale i Svaz průmyslu, protože to považují za nehoráznost stejně jako my. Pracovní předpisy, stejně jako další zákony v České republice, nepozbyly platnosti vyhlášením stavu nouze, a proto zneužití, speciálně v této době, považujeme za něco, kde by se takováto firma měla dostat na pomyslný blacklist. Pokud by pak něco žádala od státu, měla by z toho být vyblokována.

Co by měl člověk, kterého se to týká, udělat?

Může udělat dvě věci. V případě, že tam působí odborová organizace, tak se obrátit na ni. Druhá věc, že to znamená vyřešit situaci na místě. Pokud se třeba bojí, tak může podat podání na Státní úřad inspekce práce i elektronicky, anonymně, a v zásadě s tím není žádný velký problém. Důležité je si to nenechat jenom sám pro sebe, ale dát o tom vědět orgánům, které v tom mají plnou kompetenci.