Článek
Rekonstrukcí projdou části hradu, které doposud nebyly veřejnosti zpřístupněny, a to západní část nazývaná Jurkovičův palác a šestá brána. Obě části hradu budou zrestaurovány do podoby, jakou Jurkovič navrhl ve 20. letech minulého století a z níž na Kunětické hoře zbyly jen fragmenty. Kromě interiérů se podoby od věhlasného architekta dočká i dřevěná veranda, jež bude po rekonstrukci sloužit jako návštěvnické centrum. Ve zrekonstruované části vznikne i Jurkovičova expozice, která představí velkou část jeho oceňovaných staveb a rekonstrukcí.
Jurkoviče před zhruba 90 lety přizval ke spolupráci pardubický Muzejní spolek, který hrad odkoupil a tak ho zachránil před zkázou, jež mu hrozila kvůli kamenolomu, který v hoře v uplynulých staletích fungoval. „Architekta Jurkoviče si vybrali zcela záměrně. Tehdy měl za sebou například revitalizaci zámku v Novém Městě nad Metují, kde citlivě rekonstruoval historické prostory pro současné potřeby,” vysvětluje kastelán Kunětické hory Miloš Jiroušek.
Jurkovič ve svém stylu naplánoval přestavbu úplně celého hradu. Rekonstrukce dle jeho nápadu, který počítal i s budováním nových místností, však přes památkáře neprošla.
Kunětická hora je dominantou krajiny mezi Hradcem Králové a Pardubicemi už od poloviny 14. století, první zásadní přestavbu na ní provedli Pernštejnové, jimž dlouhou dobu patřila. Po třicetileté válce, kdy hrad poškodili Švédové, však už nesloužil svému účelu a chátral, dokud se o něj nezačal zajímat Muzejní spolek, který hledal vhodné zázemí. V jejich majetku nevydržel dlouho, v roce 1953 přešel do vlastnictví státu a pokračoval v chátrání až do 70. let, kdy byl uzavřen. Veřejnosti se Kunětická hora znovu otevřela v roce 1993. Tehdy už za sebou měla i několik necitlivých stavebních zásahů s použitím oceli a betonu, kterých se má plánovaná rekonstrukce také zbavit.
Návštěvníci o vyhlídku do okolí po dobu rekonstrukce nepřijdou. „Hlavní práce chceme směřovat do podzimní a zimní sezony,” říká kastelán. Projekt za 79 milionů korun kromě opravy dle Jurkovičova projektu počítá i se záchranou zbytků opevňovacího systému hradu, ale i s penězi na zabezpečení památky požárními a zabezpečovacími technologiemi. Kunětická hora bude po rekonstrukci také bezbariérová.
Projekt rekonstrukce Kunětické hory je jedním z několika, s nimiž Národní památkový ústav (NPÚ) uspěl v dotačních programech. „NPÚ byl mega úspěšný, uspěl se dvanácti projekty za miliardu korun,” říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO 2011), jejíž rezort má dotace na starost. „Rekonstrukce památek je obrovskou devizou pro Českou republiku, o to víc mě těší, že řadu projektů zahajujeme letos, kdy je výročí 100 let od založení Československa. Doufám, že budou i další zdroje do nového programového období 2021 až 2027. Chystají se další projekty, které by měly naše kulturní dědictví zhodnotit,” dodala Dostálová.
Kromě Kunětické hory poputují evropské peníze i na Karlštejn, do Telče, Uherčic, Zákup či na obnovu cisterciáckého kláštera Plasy, kláštera v Kladrubech, zámků ve Vimperku a Slatiňanech, zahrady na Pernštejně či selského dvora v Plzni-Bolevci.
„Hmotné kulturní dědictví České republiky je obrovským bohatstvím naší země, které reprezentuje naši republiku a je důvodem, proč sem zahraniční turisté jezdí. Je to společně s jazykem je to, co bychom si měli do budoucna opečovávat. Já stále připomínám větu bývalého ministra kultury Pavla Tigrida, který říkával: Památky jsou naše moře,” uvedla generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.
Hrad Kunětická hora by se měl v novém hávu návštěvníkům představit už v roce 2021.
