Středoevropané budou o Velikonocích doma, nejpřísnější je Slovensko

Začneme nejdřív dobrou zprávou. Slovenští vědci vyvinuli diagnostický PCR test na koronavirus, který se podle krizového štábu vyrovná kvalitou zahraničním testům. Testy jsou teď v poslední fázi vývoje a v nejbližších dnech by se mělo začít s jejich výrobou. Prvních 100 000 kusů poputuje Slovensku bezplatně od nadace Eset během tří týdnů.

V zemi ale letos prakticky kvůli epidemii nebudou Velikonoce. Vláda Igora Matoviče od půlnoci z úterý na středu až do pondělí večer omezí svobodu pohybu. V pondělí večer to po zasedání vlády oznámil premiér. Důvodem je obava z rozšíření viru mezi starší generaci lidí kvůli velikonočním návštěvám u příbuzných. Lidé by se o svátcích neměli vidět s nikým jiným než se členem domácnosti.

Zákaz vycházení neplatí pro cestu do práce a nazpět, cestu k lékaři či do lékárny, na nákup potravin a drogerie. Může se také kupovat krmivo pro zvířata, tankovat palivo a možný je i pobyt v přírodě, ale jen v okrese, ve kterém dotyčný člověk bydlí. Nesmí se naopak na chaty. Na silnicích a u oblíbených turistických cílů budou hlídkovat policisté, které posílí 1500 vojáků.

Premiér Matovič v pondělí večer prohlásil, že pro Slovensko nejsou příkladem země, které se chystají uvolnit opatření po Velikonocích, tedy Česko a Rakousko. Minulý týden navrhl Matovič diskusi o „plánu B“, který by spočíval v úplné paralýze země po dobu tří týdnů. Sklidil za to kritiku.

Trochu jinak se k pohybu lidí o Velikonocích staví v Polsku. I když vláda doporučuje vynechat návštěvu u příbuzných, nově bude povolena účast na bohoslužbách do 50 lidí. Dosud bylo maximální číslo účastníků pět. V zemi ale platí zákaz vycházení pro lidi mladší 18 let, ven můžou jen s doprovodem rodiče. Lidé musí mít od sebe na veřejnosti rozestup nejméně dva metry, a to i když jde o manžele či členy rodin. V zemi je zakázaný vstup do státních lesů a národních parků, města zavírají i své parky a hřiště.

Do obchodu se smí jen s rukavicemi a nejvyšší počet souběžně nakupujících lidí nesmí přesáhnout trojnásobek počtu kas v obchodě. Tržiště při zachování rozestupů normálně fungují. O víkendu se také poprvé objevila politická úvaha o povinném nošení roušek na veřejných místech. Úřady dosud lidem bez symptomů roušky nedoporučovaly. Ministr zdravotnictví Łukasz Szumowski teď říká, že nemocných bez projevů je víc, proto by měly roušky smysl.

Tím, co se v zemi nezastavilo, je politické dění a politikaření, které přebíjí i zprávy o epidemii, zdravotnictví či problémy ekonomiky. Poslanci v pondělí odsouhlasili takzvané obálkové prezidentské volby, které by se navzdory odporu opozice měly konat v druhé polovině května. Hlasovalo se elektronicky z domova, a i když někteří opoziční poslanci hlásili, že hlasovali jinak, než jak ukazoval konečný výsledek, předsedkyně Sejmu opakování hlasování odmítla s tím, že je hlasovací systém neomylný.

Zákon vládnoucí strany Právo a spravedlnost počítá výlučně s volbami poštou, volební místnosti se neotevřou. Lidé dostanou obálky s hlasovacími lístky na adresu trvalého bydliště. V den voleb lístek vloží do obálky, tu pak do další obálky s jejich adresou a pak do vyhrazené schránky. Smůlu budou mít ti polští občané, kteří jsou v zahraničí, volby mají být nově možné jen na území Polska. Za volby bude odpovědné ministerstvo řídící státní podniky, tedy i Polskou poštu, a nikoli státní volební komise, jak bylo dosud zvykem.

Nový zákon také počítá až se třemi lety vězení za zničení, ukrývání nebo falšování volebního lístku. Co to v praxi znamená, není jasné. Po medializaci vláda oznámila, že se paragraf vyškrtne. Udělat to má senát, ve kterém má těsnou většinu opozice. Senátoři mohou zákon zdržet v horní komoře na 30 dní. Koaliční poslanci je pak nejspíš ve sněmovně na začátku května přehlasují, do voleb ale už bude zbývat jen několik dní. Nový zákon proto dává předsedkyni Sejmu pravomoc přesunout datum voleb o týden na 17. května. Zda zákon projde a zda má obří logistická operace se 30 miliony oprávněných voličů šanci na úspěch, ukáže zřejmě až politická a epidemická situace v dalších týdnech.

Korespondenční volby už v menším měřítku než v Polsku proběhly v Bavorsku. Týkaly se druhého kola komunálních voleb, ale jen těch obcí, ve kterých kandidáti nezískali v prvním březnovém kole nadpoloviční většinu. Volební účast dosáhla 51 procent. Ve volebních komisích platila přísná opatření: komisaři sčítající hlasy museli dodržovat předepsanou vzdálenost.

Na veřejnosti se poprvé od domácí karantény objevila spolková kancléřka Angela Merkelová, v izolaci byla politička kvůli kontaktu s nakaženým lékařem. Testy na koronavirus byly u Merkelové negativní.

Kancléřka na tiskové konferenci označila koronavirus za největší zkoušku pro EU od jejího založení. Vláda Merkelové prodloužila opatření až do 19. dubna a zatím se nechystá stanovovat datum jejich rozvolňování. Pro návrat k normálnímu stavu stanovil kabinet několik kritérií. Pomoci k tomu mají doporučení ze seznamu ministerstva vnitra, na kterém je povinnost nosit na veřejnosti roušku, omezení shromažďování a rozsáhlé a rychlé testování.

Už v pondělí jsme informovali o plánu rakouské vlády na rozvolnění opatření. Některá německá média ho v kontrastu s opatrným postojem Merkelové hodnotí jako pozitivní informaci, rakouská vláda totiž dává svým občanům dobře komunikovaný plán a akční přístup. To se nejspíš projevilo i na číslech politické podpory, podle kterých si koalice lidovecké ÖVP se Zelenými polepšila. Lidovce by volilo 43 procent lidí, Zelené 19 procent.

V německém tisku ale zazněla i kritika za to, že se rakouský kancléř Sebastian Kurz snaží zakrýt, že vláda situaci na začátku podcenila zejména v lyžařských střediscích. Politik totiž v pondělí zopakoval, že země reagovala rychle, je o krok napřed před ostatními, a proto se můžou opatření začít zmírňovat.

Od 14. dubna budou moci v Rakousku otevřít obchody s prodejní plochou menší než 400 metrů čtverečních. Od 1. května pak mají mít otevřeno všechny obchody, nákupní centra i kadeřnictví, ovšem při zachování nošení roušek a omezeného počtu zákazníků.

V rakouské spolkové zemi Tyrolsko mezitím skončila celoplošná karanténa, a ve většině obcí tak začala platit stejná pravidla jako ve zbytku Rakouska. Právě v případě tyrolského lyžařského střediska Ischgl úřady s opatřením zaspaly. Lyžaři se nakazili v hotelovém baru a nákazu pak po návratu domů roznesli na řadu míst v Evropě.

Nové uplatnění si v době krize, která nesvědčí turismu, našly kočáry v centru Vídně. Drožky po městě rozváží obědy do desítek domácností. Jídla o dvou chodech připravují zdarma kuchaři hotelu InterContinental. S rozvozem 250 porcí denně pomáhají kromě koňských drožek i dobrovolníci na kolech či v autech.

K posílení opatření v Maďarsku vyzvala tamní hlavní hygienička Cecília Müllerová. Počet nakažených v zemi roste a jen během pondělka nemoci podlehlo devět lidí. Celkem je už v Maďarsku 47 mrtvých při 817 potvrzených nakažených. Podle Müllerové je epicentrem hlavní město. Riziko hrozí domovům pro seniory a pečovatelským domům, které by měly nakažené lidi izolovat. Nově v nich bude určen vždy jeden člověk, který bude za preventivní opatření odpovídat.

Na závěr přidáváme i jeden citát polské ministryně rozvoje Jadwigy Emilewiczové, na které se už nejspíš projevila únava z krizové situace. Na otázku, zda vláda v krizové situaci neplánuje vyhlásit výjimečný stav či stav živelné pohromy, který by mohl přesunout termín prezidentských voleb, ministryně odpověděla: „Chápeme, jaké jsou následky vyhlášení výjimečného stavu?! Nemluvím o těch finančních, ale budeme mít v ulicích vojáky, pozavírané internetové portály, pozavírané rádiové stanice. Tohle opravdu chceme?“ Taková opatření jsou sice během výjimečného stavu jednou z možností, jak konkrétně by souviselo s epidemií umlčování médií, už ale ministryně neřekla.