Článek
Hejtmanství se připojí k memorandu o spolupráci na těchto slavnostech, informovala dnes ČTK Helena Frintová z krajského úřadu.
Krajští radní souhlasili s uzavřením memoranda mezi krajem, Českou biskupskou konferencí, Arcibiskupstvím pražským, spolkem Svatá Ludmila 1100 let, městem Beroun, Římskokatolickou farností Beroun, obcí Tetín, Sdružením sv. Ludmily na Tetíně a svazkem obcí Region Dolní Berounka a Berounsko. Cílem dohody je šíření povědomí o první české světici a zachování jejího odkazu pro budoucí generace. Kraj se bude podílet také na aktivitách posilujících vzdělávání, výchovu, cestovní ruch a kulturu.
„Svatá Ludmila byla bezpochyby jednou z výrazných postav české historie a je symbolem naší národní identity. Stála u zrodu naší státnosti. Na základě tohoto memoranda bude Středočeský kraj spolupořadatelem akcí připomínajících její životní příběh. Jedním z mnoha důvodů, proč se chceme na slavnostech podílet, je také fakt, že centrem dění bude středočeský Tetín,“ uvedla hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO).
Ludmila žila na přelomu 9. a 10. století, byla manželkou přemyslovského knížete Bořivoje, který přijal křest z rukou svatého Metoděje. Sama se stala horlivou stoupenkyní víry, kterou napomáhala dále šířit. Proslula vlídností a spravedlností, pomáhala chudým.
Kolem roku 889 ovdověla, přežila i své syny Spytihněva a Vratislava. Osudným se jí podle legendy stal spor s vdovou po Vratislavovi Drahomírou ze Stodor, které se nelíbilo, že velmožové svěřili výchovu Vratislavových potomků Ludmile. Drahomíra, která za nedospělého syna Václava vládla jako regentka, si patrně najala vrahy, kteří Ludmilu na přemyslovském hradišti Tetíně uškrtili. Stalo se tak údajně v noci z 15. na 16. září 921.
Ludmila byla pohřbena na Tetíně a u jejího hrobu se údajně staly zázraky. Vnuk Václav, pozdější světec, kterého vychovávala, nechal její ostatky přenést do Prahy, kde byly uloženy do chrámu svatého Jiří na Hradčanech.
