Článek
Evropská unie by se v příštích pěti letech měla daleko výrazněji zaměřit na boj s klimatickými změnami a této prioritě přizpůsobit své plány v řadě oblastí. Před čtvrtečním neformálním summitem Unie v rumunském Sibiu to navrhla Francie společně s Belgií, Dánskem, Lucemburskem, Nizozemskem, Portugalskem, Španělskem a Švédskem.
Nejpozději v roce 2050 by podle nich měla Unie být neutrální z hlediska vypouštění skleníkových plynů a v příštím dlouhodobém rozpočtu Unie do roku 2027 by měla být čtvrtina výdajů vyčleněna právě na nejrůznější věci s touto problematikou spojené.
Nizozemští diplomaté v souvislosti s textem upozornili na šíři oblastí, které s ochranou klimatu souvisí – od průmyslu přes finanční záležitosti až třeba po mezinárodní spolupráci a obchod.
Neformální summit Unie v rumunském Sibiu je pro šéfy států a vlád 27 unijních zemí – bez odcházející Británie – první příležitostí k diskuzi o nové strategické agendě EU pro příští léta. Mezi body, které do podkladů pro čtvrteční diskuzi sepsal šéf unijních summitů Donald Tusk, nechybí několik týkajících se ochrany klimatu, včetně „postupu směrem k uhlíkové neutralitě“, podpory přechodu k udržitelným zdrojům energií i ekonomických plusů, které taková změna může znamenat. Finální text strategické agendy plánuje Tusk po diskuzích předložit na počátku června.
Česká vláda za hlavní strategické priority EU podle slov premiéra Andreje Babiše pokládá bezpečnost, otázky spojené s migrací a vztahy mezi unijními institucemi. Česko si také chce samo více rozhodovat o tom, jak naloží s penězi, které z EU dostane v rámci kohezní politiky.
Babiš mezi české priority zařadil také potřebu zohlednit specifika jednotlivých zemí z hlediska rozvoje energetiky. Třetina výroby elektřiny v Česku pochází z jaderných elektráren.
Osm jiných unijních zemí ve svém společném stanovisku připomíná, že přechod k bezemisní ekonomice je příležitostí pro evropské firmy, které by mohly být na špici modernizací a stát se tak významnými světovými dodavateli technologií i služeb.
Odpovídající kroky mají podle nich také zajistit, že do EU nebude mířit dovoz výrobků, které by cestu směrem ke klimatickým cílům mohly ohrozit. „V tomto ekologickém přechodu se náš průmysl stává zásadním strategickým spojencem,“ upozorňuje text. Právě proto by podle osmi států EU měly peníze z evropské pokladny mířit hlavně na podporu výzkumu, vývoje a inovačních projektů, které Evropě pomohou v posunu žádaným směrem. Jako příklady jsou v textu uvedeny výroba bezemisních automobilů, nové typy baterií a „udržitelná mobilita“, tedy elektromobily.
Podle publikovaných údajů Eurostatu se v loňském roce emise CO2 ze spalování fosilních paliv v EU snížily o 2,5 procenta ve srovnání s rokem předcházejícím. U ČR statistika uvádí pokles o 0,1 procenta s tím, že české emise v roce 2018 představovaly tři procenta celkových emisí CO2 v Evropské unii. Například Polsko, které se na emisích EU podílí jednou desetinou, vypustilo loni o tři procenta objemu CO2 více než o rok dříve.
