Článek
Sociální demokracie po úspěšné výměně dvou ministrů, kteří se nakonec nechali přemluvit, aby byli vyměněni, a nalezení dvou jejich nástupců, kteří to byli ochotni vzít, přistupuje pod vedením předsedy strany a premiéra Bohuslava Sobotky k dalším podobně promyšleným krokům, které by ji měly dovést k volebnímu úspěchu ve sněmovních volbách roku 2017.
Co bude považováno za volební úspěch, bude upřesněno okamžitě po volbách v říjnu 2017.
V tuto chvíli zůstává cílem sociální demokracie celkové vítězství, není ovšem vyloučeno, že dojde k drobným korekcím, které však nebudou nijak dramatické: ČSSD nadále považuje překročení pětiprocentní hranice pro vstup do Sněmovny za zásadní podmínku své další existence.
Sociální demokracie také cítí mimořádnou odpovědnost vůči svým voličům a členům, které v rámci své citlivé sociální politiky „každému straníkovi práci podle jeho výběru” rozhodně nehodlá poslat ze státní správy zpátky do práce.
Sociální demokracie se zaměří na mladé liberální voliče z velkých měst a také na své tradiční voliče, kteří ze všeho nejvíc nesnášejí mladé liberální voliče z velkých měst, kteří zas pro změnu nikdy v životě neviděli žádného živého tradičního voliče ČSSD, čímž se svými životními zkušenostmi blíží většině členů vedení sociální demokracie.
Tato promyšlená strategie samozřejmě klade nemalé nároky na komunikaci jednotlivých klíčových témat. Volební tým bude při této činnosti proto sázet na to, že se zástupci obou voličských skupin nikdy v reálném životě nepotkají a neřeknou si, co jim kandidáti ČSSD slibovali. Budou také stanovena závazná pravidla chování politiků ČSSD na sociálních sítích, takže budou brzy vypnuty facebookové a twitterové účty Jaroslava Foldyny, Zdeňka Škromacha, Michala Haška, Jeronýma Tejce a několika set dalších významných představitelů ČSSD.
Okamžitě po volbách pak budou veškeré předvolební sliby prohlášeny za pouze předvolební. Jak pravil předseda Sobotka již v roce 2003, „sliby nebyly zasazeny do reálného ekonomického rámce a dnes v konfrontaci s realitou neobstojí". (Při této formulaci je jistá naděje, že alespoň část voličů přesně nepochopí, o čem je řeč a že je strana právě poslala do háje.)
Sociální demokracie, jak před rokem řekl předseda Sobotka, odmítá podporu šíření xenofobie a nenávisti, jak to dělá prezident republiky Miloš Zeman, a je proto, jak rovněž uvedl předseda Sobotka, v prezidentské volbě připravena podpořit Miloše Zemana.
Sociální demokracie si je vědoma, že je poslední kdysi velkou tradiční stranou, která je zárukou zakotvení země v západoevropských a transatlantických strukturách a je vždy připravena bránit hodnoty Evropské unie a NATO, pokud to nebude vadit Rusku, Číně, prezidentu Zemanovi nebo jejím tradičním voličům.
Sociální demokracie je ovšem připravena vést s našimi partnery diskuzi o jakékoliv formě spolupráce a pomoci, kterou je Česká republika ochotna poskytnout, pokud nepůjde o pobyt cizích vojáků na území České republiky, pobyt českých vojáků mimo území České republiky, pobyt kohokoliv, koho tu nechceme, na území České republiky a na umístění jakýchkoliv prvků společné obrany států NATO. Jsme pevně přesvědčeni, že naši spojenci, tak jak je k tomu zavazují podepsané smlouvy, najdou způsob, jak efektivně zajistit bezpečnost České republiky i bez naší bezprostřední účasti.
Při získávání mladých liberálních voličů z velkých měst je samozřejmě klíčová úloha hlavního města Prahy, ve které sociální demokracie zatím dosahovala pouze průměrných výsledků, které však v důsledku dokázaly přispět k významně nadprůměrné životní úrovni některých funkcionářů pražské organizace ČSSD.
To se nyní musí změnit. Sociální demokraté doufají v pomoc bývalého ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera, jednoho z mála svých politiků, který dokázal skutečně mladé liberální voliče zaujmout. A na svém Twitteru už Dienstbier veškerou pomoc své straně přislíbil.
V ministerské ruské ruletě po mém odvolání volají pučisté z Lán Tejc a Zimola+pražs.mafie-pračka peněz Poche a podvodník Březina. Nová krev?
— Jiří Dienstbier (@jiridienstbier) November 10, 2016
V případě, že by se tato strategie ukázala jako ne zcela úspěšná, začne ČSSD hledat kromě svých bývalých tradičních a nikdy neexistujících liberálních městských voličů ještě nějaké jiné voliče, pravděpodobně ty, kteří o ČSSD ještě nikdy nic neslyšeli, a je proto nejpravděpodobnější, že by jí mohli dát svůj hlas.