USA se zavřely Evropě, cesta z Česka může trvat týdny

Se zklidňující se koronavirovou situací jak na evropském území, tak ve Spojených státech, Evropská unie v červnu obrátila list a vyzvala své členské státy, aby umožnily příjezd turistům z USA  i v případě běžného cestování. Po více než roce tím blok o 27 státech nabídl rozvolnění přísných opatření.

Evropská unie však nemůže svým členům přikázat, aby se Američanům otevřely, a kontrola hranic tak zůstala v rukou vlád jednotlivých zemí. Státy tedy mohly zachovat, nebo ještě zpřísnit stávající opatření, včetně povinnosti po příjezdu podstoupit karanténu či absolvovat testy na covid-19.

Podle rozhodnutí EU se ale Spojené státy přesunuly na seznam zemí, které jsou z epidemiologického pohledu považovány za bezpečné. Lidé ze států na tomto seznamu mohou teoreticky bez omezení vstoupit na území evropského bloku, a to bez nutnosti podstoupeného očkování, pouze s negativním výsledkem testu, který prokáže jejich bezinfekčnost.

U zemí, kde je turismus nezbytnou součástí ekonomiky, se předpokládalo co nejrychlejší přistoupení na návrh Unie, a řada zemí tuto cestu opravdu zvolila. Ve většině případů se ale hranice otevřely jen jedním směrem, evropský schengenský prostor totiž –⁠ stejně jako Velká Británie, Indie, Čína nebo Írán –⁠ zůstaly na americkém seznamu oblastí, ze kterých mají lidé vstup do USA zakázaný.

Ze „zakázaného listu“ vede cesta jen v případě některých jedinců, a to například pokud má daná osoba americké občanství nebo jde o rodinného příslušníka někoho v USA. Dalším možným řešením je pobýt alespoň dva týdny v zemi, která na seznamu není, což byla i cesta, kterou zvolila dvaadvacetiletá Karolína z Česka. Ta se do Spojených států vydala přes Chorvatsko.

„Pro normálního turistu to asi nemá cenu, ale dá se to,“ popsala pro Seznam Zprávy česká studentka svou zkušenost s cestou za oceán. „Asi měsíc jsem ležela v letenkách a dělala si průzkum, jaká varianta mě vyjde na nejmíň peněz, pak jsem se teda rozhodla pro Chorvatsko, což je nejjednodušší. Hodně lidí ale létalo přes Mexiko.“

Do Spojených států chtěla Karolína odletět kvůli kamarádům a kvůli své americké „rodině“, kterou poznala během studia v zemi. Hned v původním plánu cesty do Jižní Karolíny se ale vyskytly potíže. „Koupila jsem letenky ze Záhřebu do New Yorku, jenže v tu dobu jsem ještě nevěděla, že přes Schengen se nesmí ani transferovat a koupila jsem si letenku přes Frankfurt.“

Cestu tak nakonec bylo třeba změnit a do USA ze Záhřebu Karolína nakonec vyrazila přes turecký Istanbul a Atlantu v americké Georgii. Upozorňuje ale na jeden ze zádrhelů, o kterém se dozvěděla v jedné z cestovatelských komunit na sociálních sítí. „Ty dva týdny jsou sice pravda, ale nepočítá se do toho den příletu a den odletu do té země. Takže to vlastně musí být 16 dní.“

Pozor je třeba si dát i na to, aby cestující v dané zemi při příletu i odletu obdržel razítko do pasu, což je v průběhu cesty kontrolováno. Spolu s tím je ještě před příletem do Spojených států ověřováno vízum –⁠ v Karolínině případě odsouhlasená žádost ESTA –⁠ nebo okolnosti a důvody cesty. Pracovníci na letišti zároveň kontrolují i platný test na covid-19, například v Záhřebu prý stačil jen test antigenní.

Na tureckém letišti Karolínu čekaly celkem čtyři kontroly a sama si prošla problémy ohledně druhého razítka z Chorvatska, do letadla se ale nakonec dostala a za oceán odletěla. „Vážně to nezveličuji, je to náročné,“ vypráví Karolína a zmiňuje, že byla svědkem toho, jak na palubu letu pracovníci nepustili paní s americkým občanstvím. Podotýká ale, že nezná veškeré podrobnosti a nelze tak tvrdit, kde nastala chyba.

S opatřeními, mezi která patří i omezení vstupu turistů do země, přišel už v březnu roku 2020 bývalý americký prezident Donald Trump. Ten během svého posledního dne ve funkci zákaz pro evropské cestující nařídil ukončit, nový prezident Joe Biden ale tento krok zrušil a omezení prodloužil.

Podle amerického listu The New York Times (NYT), který se odkazuje na slova tamního ministra zahraničí Antonyho Blinkena, je příliš brzy na to, aby padlo i jen přibližné datum, kdy dojde ke zrušení zákazu pro evropské cestující. Rozhodnutí má ovlivňovat zejména pokrok týkající se vakcín nebo výskytu mutací koronaviru.

„Snažíme se o to, abychom mohli obnovit cestování co nejúplněji a co nejrychleji. Jsme velmi vedeni vědou, našimi lékařskými odborníky,“ cituje NYT Blinkenova slova z tiskové konferenci v Paříži. Lidem ze seznamu zakázaných zemí tak nyní nepomůže ani podstoupení plné vakcinace.

Bidenova administrativa opakovaně zmiňuje vědu jako hlavního rádce pro změnu cestovních omezení. V průběhu měsíců se ovšem zlepšila situace jak v USA, tak na evropském území, a Bílý dům své stanovisko stále nemění. I když americké statistiky již nehlásí tak vysoká čísla jako tomu bylo v zimě, úřady jsou prý stále obezřetné například kvůli koronavirové mutaci delta.

Delta je podle odhadů Centra pro kontrolu a prevenci nemocí momentálně v USA jednou z nejdominantnějších variant nového typu koronaviru. Během posledních dnů země s přibližně 328 miliony obyvatel registrovala kolem 20 tisíc nově nakažených každých 24 hodin.

Podle webu Worldometers už Spojené státy od začátku pandemie evidují více než 34 milionů nakažených, necelých 30 milionů vyléčených a přes 600 tisíc lidí s koronavirem zemřelo.