Článek
„Jaderné energetické zařízení v daném aparátu (ponorce) bylo zcela izolované a opuštěné“ a posádka navíc učinila „všechna nezbytná opatření k jeho ochraně“. „Díky tomu je zařízení plně funkční,” citovala agentura TASS sdělení ministra zveřejněné na internetových stránkách Kremlu.
Ministr rovněž informoval, že hlavní příčinou události byl požár v akumulátorové sekci, který se pak v určité míře rozšířil. Plavidlo je však podle něj opravitelné. „První posouzení – oprava je možná. V našem případě nejen možná, ale povinná,“ prohlásil.
Docela možné je, že neštěstí na ruském podmořském plavidle, které si vyžádalo 14 lidských životů, zůstane z valné části obestřeno tajemstvím. Naznačil to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, když řekl, že některé informace o tomto incidentu jsou státním tajemstvím, a proto nebudou zveřejněny. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu bez dalších podrobností uvedl, že někteří členové posádky neštěstí přežili.
Plavidlo je nyní na vojenské námořní základně v Severomorsku na severozápadě Ruska. Jedná se o uzavřené město, které je hlavní základnou Severního loďstva. Příčiny neštěstí se stále vyšetřují. Sděleno ale například nebylo, o jaké podmořské zařízení šlo, kolik bylo na palubě celkem lidí.
„Jsou informace, které patří do kategorie státních tajemství a státní tajemství se dodržuje v zájmu státu a státní bezpečnosti. Proto je naprosto normální, že se neodhaluje. V tom není nic nezákonného,“ řekl podle agentury TASS Peskov novinářům.
Mluvčí prezidenta Vladimira Putina přitom dal najevo, že mezi takové utajované informace patří i to, o jaké podmořské plavidlo v tomto případě šlo.
Podle ruských médií šlo o supertajnou jadernou ponorku Lošarik, která provádí výzkum ve velkých hloubkách. O plavidle je známo jen málo podrobností. V roce 2012 se ponorka například podílela na průzkumu, jehož cílem bylo potvrdit ruské nároky na rozšíření hranic svého arktického kontinentálního šelfu. Podle tehdejších oficiálních prohlášení sesbírala vzorky z hloubky 2500 metrů. Běžné ponorky se přitom dokážou ponořit jen do hloubky 600 metrů.
Lidé na palubě podle ministra obrany byli „jedineční vojenští specialisté – vysoce kvalifikovaní profesionálové, kteří prováděli důležitý výzkum týkající se zemské hydrosféry“.
Ministr také naznačil, že v plavidle byl civilista, zřejmě expert, který se díky námořníkům zachránil. „Námořníci se v kritické situaci zachovali hrdinsky. Z části zachvácené ohněm nejprve evakuovali civilního činitele průmyslu, uzavřeli za ním poklop, aby zabránili rozšíření požáru, a sami pak do konce bojovali za přežití lodě,“ řekl Šojgu.
Prezident Putin již dříve v televizním vyjádření uvedl, že sedm z obětí mělo hodnost kapitána a dva zemřelí byli nositeli nejvyššího ruského vyznamenání, titulu Hrdina Ruska. Ve čtvrtek ministerstvo obrany zveřejnilo seznam obětí. Jsou mezi nimi dva kapitáni, Denis Dolonskij a Nikolaj Filin. Oba získali nejvyšší vyznamenání za misi z roku 2012, která se zabývala měřením mořského dna Arktidy.
Podle vojenského experta Viktora Murachovského k nehodě došlo, když se plavidlo pohybovalo v hloubce 300 metrů. Mezi oběťmi jsou podle něj i dva synové ruských admirálů.
