Straší nás katastrofou, tepe opozice Čunka, který rozdělil obyvatele kraje

„Nenapodobovat, být v čele!“ velí jeden z citátů obuvníka Tomáše Bati. Nejslavnější československý podnikatel i díky této myšlence „ušil“ ráz moderního Zlína. Téměř devadesát let po jeho tragické smrti město zůstává protkané baťovskými odkazy. Tříproudé silnice, monumentální budova číslo 21, útulné cihlové domky. A taky krajská nemocnice, kterou král bot založil v roce 1927.

Právě ta před volbami stále budí vášně. Zachovat Baťovku, nebo postavit nový supermoderní špitál na opačném konci města?

Největší investice v historii Zlínského kraje rozděluje veřejnost. Lidi v regionu se neshodnou, jestli má kraj jako vlastník opravit areál ve východní části Zlína, anebo vystavět nové moderní zařízení v průmyslové zóně v Malenovicích za nejméně osm miliard korun.

V Česku vznikla nová nemocnice naposledy v Ostravě - před třiceti lety. „Máme šanci postavit nejmodernější projekt na světě. Ne kvůli mramoru či zlatu, ale co do logistiky provozu,“ chlubí se hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL). Jedno protřelému politickému matadorovi upřít nelze. Stejně jako kdysi se vsetínským stěhováním Romů nastolil téma, které táhne.

Budoucnost Baťovky dráždí pacienty v čekárnách, lidi na zastávkách i politiky v zastupitelstvu. Sedmdesátnice Hana Neckářová čeká na autobus nedaleko nemocnice. „Chci novou. Ve stávající jsem pracovala, takže vím, jak je to tam všechno zastaralé. Ležáci nemají klimatizaci, podmínky jsou úděsné,“ říká rozhořčeně.

Osmdesátiletý stavební inženýr Milan Ulehla to vidí opačně, současnou nemocnici zná přes půl století. „Když se opraví starý areál, je to ideální místo pro nemocnici. Malenovice jsou špatný megalomanský projekt. Osm miliard jej v žádném případě nepokryje. Do toho zasáhl koronavirus, investice budou potřeba jinde,“ vypráví zaníceně.

Novou nemocnici blíže Otrokovicím má navštívit 2500 pacientů každý den. Špičkový areál by nabídl 925 lůžek i 92 ambulancí, práci v něm najde přes 2100 zaměstnanců. Část lékařů v tom vidí splnění profesních snů. „Když vzniká něco na zelené louce, s detailní logistikou a světovými zkušenostmi, tak to prostě chcete. Je úžasná možnost promyslet všechno od parkovacích domů až po svoz odpadků,“ vypráví ve své kanceláři primář gynekologicko-porodnického oddělení Martin Trhlík.

Odpověď na miliardovou otázku ale rozděluje i odborníky. Odpůrci označují projekt za rizikový a megalomanský. „Bude znamenat destabilizaci celého systému krajského zdravotnictví. Vysaje personál i pacienty z dalších okresních nemocnic,“ varuje lékařka a volební lídryně ČSSD Olga Sehnalová.

Podle ní má současný areál s téměř čtyřiceti pavilony zůstat na svém místě. „Jsme zahlcovaní katastrofickými scénáři, jak nám stávající nemocnice padá na hlavu. Není to pravda,“ zdůrazňuje bývalá europoslankyně. Připomíná také, že další krajská zařízení ve Vsetíně, Uherském Hradišti a Kroměříži jsou nyní po kraji ideálně rozmístěná. „Každé z nich má svůj přirozený spád a obsluhuje asi 100 tisíc obyvatel,“ podotýká.

Krajský radní pro školství a lídr Starostů v kraji Petr Gazdík považuje řeči o rozvratu za strašení. „Novou nemocnici podporujeme jen za cenu, že neohrozí chod dalších zařízení,“ zdůrazňuje. Bývalý celostátní šéf STAN zároveň chválí vizi na jiné využití současného areálu. „Je to úžasný rozvojový prostor pro město. Nová čtvrť pro Zlín,“ dodává.

Na neznalého návštěvníka krajské nemocnice skutečně dýchá pohoda a klid. Pečlivě střižené trávníky, z nichž vystupují barevné záhony, opravené cihlové pavilony. Bez putujících bílých plášťů a odpočívajících pacientů by si člověk připadal jak na lázeňské kolonádě. „Na pacienty areál působí dobře, ale nejsme v lázních. Chceme nemocnici krajského typu, kde se má uskutečňovat akutní péče pro celý region,“ říká ředitel Baťovy nemocnice Radomír Maráček. Představenstvu krajských nemocnic předsedá víc než tři roky.

Projít Baťovku od západu na východ trvá asi patnáct minut, na délku měří skoro kilometr. Z jedné strany ji ohraničuje silnice a řeka Dřevnice, z té druhé les. „Areál se může líbit z dronu, ale pavilonová nemocnice nevyhovuje požadavkům 21. století. Jdu zrovna ze čtyřhodinové operace, kdy pacientku vezeme na jednotku intenzivní péče. Znamená to naložit ji na transportní vozík, do výtahu, pak do sanitky. Ta ji převeze přes tři čtvrtě areálu. Stejný proces následuje ve druhé budově,“ popisuje primář Trhlík. Historky o zmoklých či prochladlých pacientech jsou na denním pořádku.

Michaela Přibylová v Baťovce rodila císařským řezem. Nejlepší vzpomínky nemá. „To prostředí už je pro pacienty nedůstojné. Než mi provedli zákrok, manžel čekal v nějakém výklenku, kudy se hází špinavé prádlo do suterénu. Chybí tu zázemí,“ kýve na stěhování.

Primář chirurgického oddělení Jiří Klein je ke stěhování do Malenovic mnohem střízlivější. „Až mi někdo srozumitelně odpoví, jak kraj novou nemocnici v době nastupující recese zaplatí a jak zajistí zdravotní péči v celém regionu, když investice pohltí nový projekt, klidně připojím souhlas. Za dané situace si však dovolím zachovat zdvořilý odstup,“ vzkazuje.

Eva Sedláčková prochází prosluněným areálem, který dobře zná. V nemocnici pracuje jako laborantka. „Nechce se mi do Malenovic. Péče tady je dostačující. Stačí opravit internu, která se propojí krčkem s dalšími důležitými budovami. Jinak máme kvalitní, funkční nemocnici. Někteří lidé se chtějí zviditelnit a zanechat po sobě veledílo. S kvalitou zdravotnických služeb tahle diskuze nemá nic společného,“ má jasno.

Škarohlídi vyčítají hejtmanu Čunkovi, že si plánuje politický pomník. Právě on prosazuje špitál v Malenovicích hlava nehlava. „Někdo vytvořil přelud, že musíme uchovat nemocnici, jak ji Tomáš Baťa postavil. On byl všechno jiné než bolestín za starými věcmi. Stavěl nové účelné budovy,“ hlásí Čunek v rozlehlé pracovně krajského úřadu. Ze čtrnáctého patra slavné jedenadvacítky má podobný výhled jako kdysi Baťa.

Půl kilometru vzdušnou čarou v kanceláři na náměstí Míru sedí šestice lidí nad stohy papírů. Spolek Zachraňme naše zdravotnictví stěhování odmítá a usiluje o referendum. Vůbec první krajské hlasování tohoto typu v Česku. V posledních měsících kromě odpůrců válčí také s časem. „Máme nasbíraných 18 tisíc podpisů,“ upřesňuje předseda spolku Ondřej Martínek. Je zřejmé, že referendum s volbami vyvolat nestihnou. Odsouvá se na další měsíce.

K uspořádání je třeba šest procent voličů z celého kraje, tedy 29 tisíc jmen. Aby byl výsledek pro politiky závazný, musí k urnám dorazit 35 procent oprávněných voličů. K minulým krajským volbám přišlo jen o tři procenta víc. Mimovolební termín tak šance na úspěch iniciativy snižuje.

„Společný termín by byl samozřejmě lepší. Referendum ale není náš hlavní cíl, ale prostředek k vyjádření názoru. Chceme hlavně zachránit nemocnici a zabránit vytunelování krajského zdravotnictví,“ dodává Martínek. Dobrovolníci nestihli roznést tisíce informačních letáků. Strojovými pohyby na nich přelepují štítky s novým termínem demonstrace za Baťovku. „Chystáme ji na čtrnáctého září. Věříme, že na náměstí Míru dorazí alespoň tisíc lidí,“ popisuje šéf spolku.

Z obou táborů létá víc emocí než podložených faktů. A také různé částky, které spolkne rekonstrukce či nový polyblok v Malenovicích.

Každopádně všelidové hlasování Čunek odmítá. Považuje to za vyhozené peníze. „Je to odborná věc. Navíc byla zvolená politická reprezentace, aby dělala to nejlepší,“ má jasno. Jeden fakt však připomíná nerad. Také lidovci vstupovali do minulých voleb s plány na opravy stávajícího areálu. Rekonstrukci pavilonu interny a postupnou modernizaci si současná koalice zapsala i do programového prohlášení. „Potřebné informace jsme získali až postupně,“ hájí se Čunek.

Podrobný generel na opravy současné Baťovky pochází z roku 2012. Kompletní rekonstrukce podle něj vyjde na něco přes šest miliard korun. „S inflací je to asi o miliardu víc, ale spousta oprav je už hotová. Je důležité postavit internu a urgentní příjem. Dvoupatrovou přístavbou by se propojily tři budovy, co tam jsou. Vznikl by propojený komplex. Taková investice nepřesáhne tři miliardy korun. Už toto by zvyšovalo komfort,“ je přesvědčený Martínek.

Proti plánu rekonstrukce se staví nejen Čunek, ale i Gazdík. Podle něj by dlouholeté opravy nemocnici ekonomicky zadusily. „Baťovka má roční obrat tři miliardy korun Jen desetiprocentní úbytek pacientů by jí ubral 300 milionů ročně. Účetně by zkrachovala,“ říká lídr STAN.

Vedení kraje se ale v názoru na budoucnost nemocnice neshodne. Koalici KDU-ČSL, STAN, ANO a ODS projekt rozhádal.

Hejtmanův ekonomický náměstek Jiří Sukop (ANO) se stranickými kolegy pro stěhování ruku nezvedl. Upozorňuje, že kraj čeká další zásadní výdaj v podobě integrovaného dopravního systému. Ten se kvůli obstrukcím ve výběrových řízeních naplno rozjede na startu nového roku. „Za deset let to znamená 5 až 6 miliard navíc. Jako ekonom říkám, že další větší investice bude problematická,“ opakuje náměstek.

Právě veřejná doprava se kromě nemocnice na Zlínsku skloňuje nejvíc. Kraj na rozdíl od sousedů prozatím nemá integrovaný systém, který by plně propojoval vlaky s autobusy. „Krajský tarif je krok správným směrem. Cílem má být jediná jízdenka, ale tam zdaleka nejsme. Komfort pro cestující se nezlepšil,“ zdůrazňuje Sehnalová.

Podle ní nemá hrát roli jen vyšší počet spojů. „Je třeba vnímat i návaznosti, aby vlaky nebo autobusy nevozily vzduch. Dopravci nemají jezdit prázdní. Myslím, že půlmiliarda navíc je pro kraj obrovská zátěž,“ doplňuje.

A také proto - v nejisté koronavirové době - je k další obří investici v podobě nemocnice skeptická.

Ve čtrnáctém patře jedenadvacítky je ale jasno. „Máme čtrnáctimiliardový roční rozpočet a na investice přes miliardu. Budeme ročně splácet úvěr 200 milionů. Půjdeme vpřed i tak a nikdo to nepocítí,“ hlásá Čunek. Taky kvůli rozkolu v koalici nový špitál nadvakrát prosadil jen těsnou většinou 23 ze 45 zastupitelů. Pomohly mu hlasy „přeběhlíků“ z ODS, ČSSD a SPD.

Lídři těchto stran se nyní kasají, že nic podobného po volbách nedopustí a stěhování odmítají. Za novou nemocnici tak jasně kopou jen lidovci a STAN. „Přípravy v této fázi by stopnul jen úplný blb,“ utrousí hejtman svým typickým stylem.

To se však může snadno stát. Pokud volby ovládnou odpůrci stěhování, miliardové plány na „malenovický zázrak“ skončí v šuplíku.

A krajské vedení se tak katapultuje v čase o čtyři roky nazpět. Přitom - jak se shodnou všichni - Baťovka už jednoznačné rozhodnutí potřebuje.