Strašení Mnichovem, povinná vojna a džihádisté ze Štýrského Hradce

Po Polsku se své investiční zlato chystá z trezorů v Londýně stáhnout domů i Slovensko. Ve čtvrtek to oznámil předseda vládnoucí strany Směr Robert Fico. Řešit to chce dva měsíce před volbami na mimořádné schůzi parlamentu. Jde o 31,7 tuny zlata v hodnotě v přepočtu 33,24 miliard korun.

Podle Denníku N Fico počítá s tím, že na část voličů zpráva „naše zlato-cizí banka-návrat domů” zabere. Premiér přitom argumentuje brexitem a budoucí krizí. A nejen tím. Blízkým spojencům se dá podle Fica důvěřovat jen těžko kvůli zkušenosti s Mnichovem. Současné Británii tak vyčítá rok 1938 a banální věc jako je převoz zlata rámuje negativním sentimentem k zrádcovskému Západu. S tím přitom pojí Slovensko členství v EU i NATO.

Státní hymny v provedení egyptského vojenského orchestru jsou už legendární. Ve čtvrtek se o tom přesvědčil maďarský prezident János Áder, který se sešel s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím. Už dřív kapela podobně zfušovala i německou, francouzskou a ruskou hymnu. Výraz Vladimira Putina tehdy říkal všechno.

Pro srovnání, takhle měla maďarská hymna správně znít:

„Vedení strany očekává od předsedy Banaśe rezignaci na vykonávanou funkci.” Takový komunikát vydala ve čtvrtek večer polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost. Týká se současného šéfa polské obdoby českého Nejvyššího kontrolního úřadu Mariana Banaśe.

Ten od konce září čelí podezřením z napojení na krakovské podsvětí, mimo jiné kuplíře, kterým měl pronajímat svůj dům jako hodinový hotel. Nejasností je ale daleko víc, mimo jiné kolem jeho majetkových přiznání.

Strana Banaśe týdny zuby nehty bránila a naopak napadala novináře televize TVN, kteří Banaśovo pochybné podnikání odhalili. Problém „křišťálově čistého Mariana”, který byl mimochodem i ministrem financí, teď neřeší odpovědné orgány státu, ale jak už je v Polsku několik let zvykem, vládnoucí strana. Rozhodnutí padlo v kanceláři Jarosława Kaczyńského. Otázkou zůstává, zda se mu Banaś podvolí.

Šéfka německé CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová otevřela debatu o obnovení povinné vojenské služby. Tu země zrušila v roce 2011 v rámci reformy armády. Krampová-Karrenbauerová už plán na obnovu vojny zmínila v roce 2018, ve čtvrtek řešila ve stranické pracovní skupině jeho možnosti. Argumentuje přitom tím, že by byla povinná vojenská služba tmelem, který by spojoval společnost.

Věc hojně komentuje německý tisk. Například deník Frankfurter Rundschau píše, že nápad šéfky křesťanských demokratů patří do kategorie plánů autoritářských vlád. „Ty omezování svobody svých obyvatel ospravedlňují právě takovými vyššími cíli,” píše deník.

V Rakousku dnes nakonec nepadl rozsudek v procesu se skupinou džihádistů. Na lavici obžalovaných je skupina radikálních muslimů sdružených v náboženské organizaci ze Štýrského Hradce. Hlavním obžalovaným je imám, který měl své souvěrce nabádat k cestě do Sýrie a vstupu do řad bojovníků tzv. Islámského státu. Podle zdrojů ORF celkem z inkriminovaného náboženského spolku odjelo do Sýrie 38 osob. Někteří byli zabiti, jiní zmizeli beze stopy a další byli mezitím odsouzeni k dlouholetým trestům odnětí svobody. Proces se protáhne kvůli požadavku obhajoby, která žádá vyslechnutí dalších svědků z Bosny. Mezi důkazním materiálem je mimo jiné mobilní telefon 11letého dítěte, na kterém jsou fotky členů IS a záznamy poprav vězňů této teroristické organizace.