Článek
Často kritizované je dozrávání plodin pomocí chemie. Lidé si myslí, že se každá rostlina může nechat dozrát a pak se jednoduše sklidí. To prý ale může udělat zahrádkář. Podle odborníků je totiž řada plodin, kde je tento postup velmi obtížný.
„Obecně se musí chemie použít u plodin, které mají evolučně blíže k těm svým kmenovým předkům. Jako jsou třeba pícniny nebo jeteloviny. Uvedu příklad jetele vojtěšky, který má rozloženou dobu kvetení a dozrávání semen. A když chcete potom sklidit to semeno, aby bylo pro použití v dalším roce jako osivo, tak to musíte udělat v době, kdy ta rostlina dozrála – a k tomu se používá to předčasné ukončení vegetace. Aby ty pozdě nasazené části doschly a sklidilo se vše, co je potřeba sklidit,“ vysvětluje pedagog z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity Josef Soukup.
Předčasně se také ukončuje vegetace například u slunečnice. Výjimečně prý i u řepky. Další plodinou, která potřebuje zásah chemie, jsou brambory.
Mnoho lidí už kvůli chemii vyhledává ekozemědělství. Tady to zemědělci nemají jednoduché. „Obtížnější to mají v tom, že mají velmi limitovaný okruh možností, které můžou v té ochraně rostlin použít. Jsou to většinou jednodušší, pomaleji působící sloučeniny. Pokud nějaký škůdce plodiny napadne, tak je velmi obtížné se bránit,“ říká Josef Soukup.
Jaká je šance omezení chemie v zemědělství v budoucnu, se dozvíte ve videu nad článkem.
Rozhovor je součástí pořadu Ráno na gauči, který vysíláme na Televizi Seznam každý všední den od 7:00.
Návod k naladění Televize Seznam najdete zde.
