Článek
Udělat maximum pro to, aby se koronavirus dál nešířil, nebo nakládat s odpadem od nakaženého člověka jako s nebezpečným. Toto jsou jedny z nových povinností, které vznikly s epidemií koronaviru starostům měst a obcí. Ti však často nevědí, kolik nakažených mají ve svém poli působnosti.
„I přesto, že vláda České republiky před několika dny zařadila koronavirus na seznam nakažlivých nemocí, jejichž šíření je trestným činem, obce a města nemají nárok na získání informací, které osoby na jejich území mají nařízenou karanténu, případně jsou onemocněním COVID-19 nakaženy,“ apeluje na premiéra Andreje Babiše František Lukl, šéf Svazu měst a obcí České republiky a starosta Kyjova. Dále také uvádí, že složky integrovaného záchranného systému jsou tak vytížené, že nemohou kontrolovat veškerá opatření vlády a dodržování karantény u všech osob, kterým byla nařízena. Ta přitom může snížit riziko dalšího šíření viru.
Lukl pro Seznam Zprávy uvedl, že nechápe, proč starostové informace o nakažených nedostávají. „Je to ochrana i ostatních obyvatel a snížení rizika dalšího přenosu,“ uvedl Lukl s tím, že většina obcí má méně než 500 obyvatel a „starosta má nejlepší přehled, a tudíž může hlídat lidi v karanténě“. Informace o tom, kolik nakažených je v jeho obci, má, dostal se k nim ale až zprostředkovaně.
Podle předsedy STAN Víta Rakušana přitom náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula slíbil, že se starostům informace o nakažených budou sdělovat efektivnější cestou. Zatím se však nic takového nestalo a krom Svazu měst a obcí tlačí na úřady i Sdružení místních samospráv.
Jsem rád, že jsme se setkali s premiérem a ministry. Ovšem nejsem spokojen s tím, že pan premiér nám neřekl nic víc než floskule, které používá na tiskovce. Vážím si, že pan Prymula po mé výzvě slíbil, že bude skutečně informovat obce o stavu nakažených občanů na jejich území. pic.twitter.com/5wiKa9PywF
— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) March 17, 2020
Řada starostů však tyto obavy nesdílí. Například podle starosty Vysokého Mýta Františka Jiraského původně podrobné informace dostávali, sami se však po domluvě s hejtmanem rozhodli, že s tím přestanou.
„Možná je to větší nejistota a zavdává to ke spekulacím, ale neosvědčilo se to. Docházelo dokonce k dehonestacím a poškozování nakažených,“ řekl pro Seznam Zprávy Jiraský. „Stál bych o to, ale chápu, že informace je to citlivá a na starosty pak vznikne ještě větší tlak,“ dodal s tím, že i odvoz nebezpečného odpadu má řešení: „Kdo ten pokyn vydal, by měl dát vědět, o koho se s odpadem jedná.“
Starostka Mnichovic Petra Pecková s tímto stanoviskem nesouhlasí. „Starosta není s odpuštěním idiot a drbna, aby tu informaci vzal a roznesl po vesnici. Starostu si lidé zvolili, věří mu.“ Podle ní informace v současném stavu dostatečné nejsou. „Máme skupinu 24 středočeských starostů za STAN a nechodí to nikomu. I když v některých obcích museli nakažení přibýt,“ dodala Pecková.
V malé obci podle Jiraského a i některých dalších starostů hrozí, že jakmile se v médiích píše o člověku, který se „vrátil z Itálie a je určitý ročník“, nedá dalším obyvatelům moc práce si vypočítat, o koho šlo. A tato informace by pak mohla dotyčného poškodit. Přímo o Vysokém Mýtě přitom kolovala dezinformace, že v tamějším závodu Iveco zkolaboval zaměstnanec a firma tuto skutečnost tají, aby mohla pokračovat ve výrobě. Společnost však tuto fámu dementovala.
Nižší míru identifikace podporuje i Ministerstvo zdravotnictví. „Zveřejňovat počty nakažených podle obcí považujeme za nevhodné, protože je zde vysoké riziko stigmatizace nakažených osob a jejich rodinných příslušníků,“ odpověděla pro Seznam Zprávy jeho mluvčí Gabriela Štěpanyová. Resort i proto komunikuje informace o pozitivně testovaných maximálně na úrovni okresů. Snaží se tak ochránit nakažené i jejich rodiny.
Podle starosty Náchoda Jana Birkeho navíc stačí, aby starosta zavolal na hygienu nebo hejtmanovi a lokaci i počet dostanou. Stejné stanovisko zaujímá i ministerstvo zdravotnictví. „S místními samosprávami úzce komunikují krajské hygienické stanice,“ uvedla Štěpanyová.
