Článek
ČTK to dnes řekl ředitel centra Petr Leder. Areál s víc než 12 000 metry čtverečními mohl jako jeden z prvních v celé zemi otevřít už dnes díky faktu, že každý obchod má svůj vlastní vchod z ulice.
„Jsme rádi, že jsme mohli otevřít už dnes. Zájem lidí nás hodně překvapil. První auta začala najíždět už dlouho před desátou hodinou, kdy jsme otevírali,“ řekl Leder. Jednotlivé nájemníky v posledních týdnech trápila podle něj hlavně nejistota. „Nikdo nevěděl, na jak dlouho budeme mít zavřeno,“ řekl. Dodal, že prodejcům nabízí centrum finanční balíček zahrnující například snížení nájemného či prominutí úroků z prodlení. Ztráty způsobené šestitýdenním výpadkem provozu Leder odhaduje na minimálně 20 procent. A ne všechny bude možné letos dohnat.
„Tím, že byly zavřeny obchody v březnu a dubnu, neprodají se jarní kolekce. Lidé se budou nyní soustředit spíše na letní zboží,“ míní. Naopak neobává se toho, že by lidé zvyklí v době karantény častěji nakupovat přes internet u tohoto způsobu zůstali. „Máme poznatky, že se po tak dlouhé izolaci do kamenných obchodů těší,“ dodal ředitel.
I když podle Ledera se v obchodních centrech na hygienu dbalo vždy, nyní jsou u nich v tomto směru pravidla ještě přísnější. „Venku máme stanoviště se stojany s dezinfekcí. Hygienu, zdraví a bezpečnost zákazníků se budeme snažit držet na vysoké úrovni. Sociální zařízení se bude například častěji uklízet,“ uvedl.
Majitel módní značky Max Tara Petr Cygan z Hlučína na Opavsku dnes mohl otevřít jen jednu ze svých 13 prodejen, a to právě tu v ostravském centru. „Ostatní jsou v obchodních centrech a tam nám nepovolili otevřít,“ řekl. V případě jejich sortimentu to je ale podle něj stejné, jako by neotevřeli žádnou prodejnu. „Kdo si koupí oblek či šaty bez vyzkoušení?“ poznamenal. Dodal, že firma se nyní drží nad vodou z posledních sil.
Ztrátu odhaduje na desítky milionů korun. „V tuto chvíli jsme na 15 milionech a každým dnem roste.“ Spokojený s pomocí ze strany státu není. „Informace se mění. Levá ruka neví, co dělá pravá. Je v tom zmatek,“ uvedl. Jediné, co zatím podle něj efektivně funguje, je osmdesátiprocentní příspěvek státu na vyplacené mzdy. „Za březen, kdy jsme nutili zaměstnance vybírat dovolenou, nám poslali asi 80 000 korun. Za duben by to mělo být až 1,2 milionu korun,“ řekl. „Když to srovnám s tím, jak se ke zaměstnavatelům chovají v Německu či jinde, je to u nás špatné. I v Rusku jsou na tom snad lépe,“ uvedl.
Věří, že pokud se situace co nejrychleji urovná, mohl by ztrátu překonat či alespoň částečně smazat. „Nás se může týkat takzvaná odložená spotřeba. Nejsou svatby ani společenské akce, je ale otázka, zda se budou konat v druhé polovině roku,“ dodal.
