Článek
Operátoři záchranné služby aktivují First respondery přes mobil, který je na potřebu pomoci upozorní hlasitým zvukem. Devětadvacetiletý Tomáš Novák z Pece pod Sněžkou ho za dobu, kdy je účastníkem programu, slyšel už dvakrát.
„Jednou jsem byl doma a telefon mi dal vědět, že člověk se zdravotními problémy je dva kilometry ode mě. Sedl jsem proto hned do auta. Na místě se naštěstí zjistilo, že šlo jen o křeče,” popisuje Novák svůj první zásah. Ten opravdu ostrý přišel loni v létě, kdy u dolní stanice lanovky na Sněžku zkolaboval německý turista. Z Hradce Králové k němu ihned vyrazil vrtulník, jako první u něj však byl právě Novák, který zároveň slouží u Horské služby.
„Měli jsme zrovna službu kolem stanice, připravovali jsme tehdy tyčové značení. Na místo jsme proto mohli vyrazit ihned,” vzpomíná na zásah Novák. I díky tomu, že měl k dispozici služební auto, mohl turistovi pomoci výbojem z přenosného defibrilátoru, kterým je Horská služba vybavena. Poté si ho do péče převzali lékaři, již na místo dorazili vrtulníkem a sedmasedmdesátiletý muž přežil.
V odlehlých oblastech, jakými jsou i Krkonoše, dokáže aktivní First responder začít s resuscitací v průměru o pět až sedm minut dříve, než kdyby bylo nutné čekat na sanitku či záchranářský vrtulník s lékařem na palubě. A právě to se promítá ve statistikách pacientů, kteří měli srdeční zástavu a přežili bez vážných následků.
„Zatímco lepší evropský průměr se pohybuje kolem 12 procent, v Královéhradeckém kraji se tento ukazatel loni vyšplhal na 14,7 procenta. V porovnání s rokem 2016 to znamená, že zástavu v regionu přežilo o 20 lidí více,” vysvětluje mluvčí královéhradecké záchranky Ivo Novák. Je to i díky tomu, že First respondery si dispečink svolává i přes speciální aplikaci, kterou mají všichni v mobilech a jejíž použití ještě víc zkrátí dobu, za níž se dostanou k pacientovi. Například i z toho důvodu, že v případě přijetí výzvy dokáže aplikace zachránce k postiženému přímo navigovat.
