Článek
William Barr v rámci konferenčního hovoru s americkými prokurátory minulý týden řekl, že by měli státní žalobci zvážit uvalení obvinění za pobuřování. A to na účastníky antirasistických demonstrací, kteří byli zadrženi policií. Se zjištěním přišli první novináři z listu The Wall Street Jurnal.
„Pobuřování“ („sedition“) v americkém právu odkazuje k federálnímu zločinu, který se týká až velezrady a jiných vážných protivládních přečinů. V praxi může znamenat opravdu širokou škálu veřejného hanobení státu a vlády. Ve Spojených státech je tento bod součástí právních dokumentů od konce 18. století. V moderním právu však byli z „pobuřování“ vyšetřovaní jen jednotlivci za dlouhá desetiletí.
Podle WSJ bylo v souvislosti s protesty obžalováno více než 200 lidí, tucty z nich v Portlandu, ve státě Oregon. Tam se několik měsíců konaly demonstrace proti systémovému rasismu. Prvním impulsem byla smrt černocha George Floyda v Minneapolisu. V Portlandu, ale i v jiných městech Spojených států se protesty zintenzivněly a doprovázelo je násilí ze strany protestujících i bezpečnostních složek. Na některých místech docházelo i k rabování a např. ničení obchodních výloh.
Podle některých amerických státních zástupců, kteří byli přítomni na telefonické konferenci s Williamem Barrem, je však snaha o obžalobu z pobouření a vzpoury proti státu alarmující. Ti však podle listu The New York Times nechtěli být jmenováni.
V některých zemích je zákon o pobuřování součástí cenzury. Například během komunistického režimu v Československu měl „své místo“ jako trestný čin pobuřování proti republice, později jako prosté pobuřování. Viníkům hrozilo až několik let na tvrdo. Aktuálně je například „pobuřování“ mimo jiné součástí i nového bezpečnostního zákona v Hongkongu.
Ve Spojených státech je „pobouření“ součástí prvního dodatku k ústavě, jako ochrana obecně proti protivládnímu jednání - na to, aby člověk opravdu čelil takovému obvinění, musí být dokázáno, že pro zemi představuje bezprostřední nebezpečí. V případě, že by se dokázala taková vina, obžalovanému by hrozilo až 20 let za mřížemi.
Starostka na mušce
William Barr podle listu The New York Times chce také obžalovat starostku města Seattle Jenny Durkanovou. A to za to, že umožnila protestujícím ve městě vytvořit tzv. autonomní zónu. Na území několika městských bloků vzniklo území „bez policie“. Občané města si v něm částečně uspořádali pouliční festival, částečně protest proti policejnímu násilí.
Prezident Trump tehdy adresoval tweet přímo starostce Seattlu: „Přeberte si svoje město zpět. IHNED,“ psal. Demokratka Jenny Durkanová mu odpověděla: „Nechte nás všechny v bezpečí a zalezte zpět do svého bunkru,“ odkazovala politička na jednu z nočních demonstrací ve Washingtonu, kdy se prezident Trump ukryl ve svém bunkru v Bílém domě.
Radical Left Governor @JayInslee and the Mayor of Seattle are being taunted and played at a level that our great Country has never seen before. Take back your city NOW. If you don’t do it, I will. This is not a game. These ugly Anarchists must be stopped IMMEDIATELY. MOVE FAST!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) June 11, 2020
„Generální prokurátor je, zdá se, hluboce uražen celou touto autonomní zónou a chce, aby za to někdo zaplatil,“ komentoval pro NYT bývalý státní zástupce Chuck Rosenberg Barrovo počínání. Je totiž stále otázkou, zda Jenny Durkanová opravdu porušila zákon, když nezasáhla proti vytvoření zóny.
Americké The New York Times také připomínají, že podle výzkumů Armed Conflict Location a Event Data Project bylo více než 93 procent všech protestů po celých Spojených státech mírumilovných a pokojných. Sběry dat pracovaly s 2 400 různými lokacemi ve všech státech.
Přestože se průzkumy shodly na tom, že se násilností během protestů dopouštěla jak ultrapravicová, tak ultralevicová uskupení, William Barr jako hlavní terč stíhání zvolil antifašistické hnutí Antifa. To už atakoval i v průběhu protestů Trump a označil ho za teroristickou organizaci.
