Článek
Volby už počtvrté za sebou vyhrála Skotská národní strana (SNP), jejíž šéfka a skotská první ministryně Nicola Sturgeonová označila toto vítězství za historické, byť strana sama většinu nezískala. Sturgeonová také potvrdila, že je odhodlána referendum prosadit, a to i přes odpor britského premiéra Borise Johnsona.
SNP ve volbách získala 64 ze 129 křesel. K většině v podobě 65 parlamentních křesel tak straně jeden hlas chybí. Osm křesel si však zajistili skotští Zelení, kteří jsou rovněž pro nezávislost Skotska na Spojeném království. Johnsonovi konzervativci skončili se 31 křesly na druhém místě.
Sturgeonová v sobotu prohlásila, že uskutečnění referenda je nyní „vůlí země“. Dodala, že by bylo absurdní, kdyby se jakýkoliv politik v Londýně snažil referendum zablokovat. „Jedinými lidmi, kteří mohou rozhodnout o budoucnosti Skotska, jsou Skotové,“ uvedla. Pro snahu o zablokování referenda podle ní vzhledem k výsledkům voleb neexistuje žádné demokratické zdůvodnění.
Skotsko by se ale podle Johnsona teď mělo soustředit na zotavení z pandemie, a nikoli na snahy o získání nezávislosti. „Domnívám se, že referendum je v současném kontextu nezodpovědné a bezohledné,“ řekl britský premiér listu The Daily Telegraph.
Sturgeonová už dříve uvedla, že hodlá referendum uskutečnit až po skončení pandemie.
SNP v roce 2011 získala ve skotském parlamentu většinu a tehdejší premiér David Cameron pak umožnil uspořádat referendum. V roce 2014 se v něm ale 55 procent voličů vyslovilo proti odtržení od Spojeného království.
Separatistické tendence ve Skotsku nicméně později podpořil odchod Británie z Evropské unie, který většina Skotů v brexitovém referendu odmítla. Svou roli nyní sehrávají rovněž antipatie Skotů vůči Johnsonově konzervativní vládě a jejich spokojenost s tím, jak vláda premiérky Sturgeonové zvládá koronavirovou krizi, poznamenala agentura Reuters.