Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pozitivní test na koronavirus vyšel kouči národního fotbalového týmu Jaroslav Šilhavý. Nemoc přitom prodělal už loni, zároveň je plně očkovaný. Opětovné nákaze se ale ani tak nevyhnul.
Podobnou zkušenost má i přerovský učitel základní školy, o kterém Seznam Zprávy informovaly v minulosti. I jemu vyšel test pozitivně hned dvakrát – poprvé loni v listopadu, podruhé letos v říjnu. Očkovaný je oběma dávkami vakcíny. Průběh onemocnění měl jen mírný. „Když jsem se to dozvěděl, byl jsem slušně řečeno naštvaný. Poctivě se snažím dodržovat všechna platná nařízení, a přesto jsem zase skončil v karanténě,“ uvedl muž.
Dosluhující ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) přitom označil takové lidi za plně chráněné před další nákazou. „Každý, kdo prodělal nemoc, nechť se naočkuje. To je ta nejlepší imunita a pro tyto lidi epidemie skončila. Nemusí nic řešit, jsou stoprocentně chránění,“ uvedl v nedělní Partii Terezy Tománkové.
Například mikrobiolog a imunolog Václav Hořejší ale upozorňuje na to, že i plně očkovaní lidé, kteří si onemocněním prošli, se mohou znovu nakazit. Jde podle něj o zcela běžnou a očekávanou věc. „Lidé jsou různí, reagují jinak. Ani v tomto případě tedy není ochrana stoprocentní, ale třeba jen 99procentní,“ uvedl. Nicméně souhlasí s tím, že tito lidé jsou na tom, co se týče ochrany před virem, nejlépe.
To potvrzuje i virolog Jiří Černý. Podle něj se jedná jen o výjimečné případy. „Máme naočkováno zhruba šest milionů lidí, i kdyby takových případů byly stovky, jde stále o velice nízké číslo.“
Očkovat se budeme ještě pět let
Důvodů, proč se ani takto chránění lidé nákaze nevyhnou, vidí Černý hned několik. „Důležitou roli může hrát úroveň imunity daného jedince. Někteří lidé mají velmi špatnou imunitu a protilátky se u nich tvoří hůře – jak po očkování, tak po prodělání infekce. Další roli může hrát postupné slábnutí imunity v čase od aplikace vakcíny, proto jsou tolik důležité třetí dávky,“ uvedl virolog. Zároveň také upozornil, že záleží i na typu vakcíny, kterou je člověk očkován, nebo to, s jakou variantou se setkal.
Hořejší ještě dodává, že na vině může být i prvotní nákaza virem. „Víme, že prodělání onemocnění provází i některé velice škodlivé následky. Při nemoci mohou vzniknout protilátky proti některým zbraním imunitního systému, což pak člověka oslabuje a může se tak opakovaně nakazit. A s tím si nemusí pak poradit ani očkování. Není to příliš obvyklé, ale stává se to.“
Podle virologa a šéfa Biologického centra Akademie věd Libora Grubhoffera je problémem i to, že se očkuje vakcínami, které si nedokáží zcela poradit se současnými variantami viru. „Vakcíny, které máme k dispozici, jsou proti původnímu wu-chanskému viru. Nevytváří tedy dostatečně účinné virus neutralizační protilátky proti novým subvariantám,“ říká.
Grubhoffer také předpokládá, že z covidu se stane sezónní záležitost, podobně jako u jiných koronavirů. Pravidelné přeočkování bude podle něj nutné každý půl rok, a to v příštích třech až pěti letech.
Důležitou roli může hrát úroveň imunity daného jedince. Někteří lidé mají velmi špatnou imunitu a protilátky se u nich tvoří hůře – jak po očkování, tak po prodělání infekce. Další roli může hrát slábnutí imunity v čase od aplikace vakcíny, proto jsou tolik důležité třetí dávky.
Naopak tomu, že očkování by v budoucnu vůbec nemuselo být potřeba, věří Hořejší. „Je možné, že třeba příští rok bude situace zásadně lepší. Brzy se snad dočkáme účinných léků a nové generace vakcín. Léky by ale mohly zásadně změnit situaci a mohli bychom se tak očkování zcela vyhnout,“ zakončuje imunolog.
