Článek
„Státní zemědělský intervenční fond nebude dočasně proplácet žádné žádosti podnikům skupiny Agrofert na projektové dotace schválené po 9. únoru 2017.“ Slova ředitele Státního zemědělského intervenčního fondu Martina Šebestyána znamenají klíčový posun v kauze údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše.
Až dosud jak fond, který má na starosti dotační program Ministerstva zemědělství na rozvoj venkova, tak i ostatní ministerstva unisono říkala, že vyplácení dotací pro Agrofert zastavit nemůžou. Poté, co Evropská komise poslala do Česka hned dvě, byť zatím předběžné auditní zprávy, však obrací.
„Jde o preventivní opatření,” upřesnil Šebestyán s tím, že fond má na Babišův střet zájmů jiný názor a že k závěrům auditu mají vážné výhrady. Přesto peníze Agrofertu (a také společnosti Agrotrade patřící rodině ministra zemědělství Miroslava Tomana) zatím posílat nebudou.
Další ministerstva, u kterých holding Agrofert žádá o dotační peníze na projekty, se k stejně zásadnímu kroku nechystají.
"U Operačního programu Životní prostředí by se případné financování týkalo jednoho projektu, kde ale neočekáváme žádné platby v letošním roce. " řekla Seznamu mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková. Pozastavenídotací pro Agrofert do doby, než Evropská komise o Babišově střetu zájmu definitivně rozhodne, tak podle ní není nutné.
Žádné projekty Agrofertu, kterých se auditní zpráva Evropské komise týká, v tuto chvíli neleží ani na ministerstvu průmyslu. Pokud by však nějaké nové dorazily, bude případný střet zájmu posuzovat ministerští právníci. „V případě, že Agrofert podá žádost o platbu, tak v rámci kontroly této žádosti žádost podrobíme právnímu rozboru a pokud bude podezření na střet zájmů relevantní, platbu neproplatíme,“ říká mluvčí resortu Jan Piskáček.
Takový postup by ovšem měl být automatický. Právě to, že se ministerstva při posuzování žádostí Agrofertu o dotace dostatečně nezabývala možným střetem zájmu Andreje Babiše, auditoři Komise v návrhu závěrečné zprávy také kritizují.
Nejlepším řešením by však podle MPO bylo, kdyby Agrofert přestal o evropské peníze až do vyřešení případu žádat sám. „S ohledem na současnou situaci by to z jejích strany bylo nejlogičtější rozhodnutí,“ dodává Piskáček.
Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka ale Seznamu potvrdil, že k takovému kroku se holding rozhodně nechystá. „V rámci podpořených projektů jsme vždy postupovali přesně podle požadavků poskytovatelů podpory, mimo jiné MPO. Nic špatného jsme neudělali, ničím se neprovinili, takže k nějakému stahování žádostí nevidíme nejmenší důvod.“
Evropská komise přestala nenárokové dotace pro Agrofert proplácet loni v prosinci. Od té doby prošetřuje, zda premiér Andrej Babiš nezůstal ve střetu zájmu i poté, co v únoru 2017 převedl holding Agrofert do svěřenských fondů. Podle předběžných závěrů auditorů má však stále zásadní vliv na rozhodující orgány obou fondů a na evropské peníze tak Agrofert nárok nemá.
Ministerstva přesto dál žádosti Agrofertu proplácela, byť nebylo jasné, že peníze od Bruselu dostane Česko zpět. Ministerstvo životního prostředí takto zatím vyplatilo 66 milionů korun. Resort zemědělství, prostřednictvím SZIF, pak na zmíněný rozvoj venkova přispělo firmám patřícím do holdingu na 63 milionů.
