Stopáž: Pohnou firmy s bojem proti klimatické změně dřív než vlády?

„O klimatické změně se často mluví jako o hrozbě, o krizi. Potřebujeme to posunout směrem k řešení,“ říká zakladatel iniciativy Fakta o klimatu Ondráš Přibyla. Jak o klimatu mluvit, co s ním dělat a proč máme tak drahou elektřinu?

„Za projektem Fakta o klimatu stojí sdružení ajťáků – programátorů, analytiků a podobně. Motivuje nás to, že aby se mohlo o klimatické změně a jejím řešení mluvit a psát, je v první řadě potřeba mít k tomu data,“ vysvětluje zakladatel a ředitel projektu Přibyla. „Vycházíme při tom z práce důvěryhodných institucí, jako jsou třeba NASA nebo ČHMÚ a další, z publikací a časopisů s peer review procesy. Vybíráme data relevantní k tématu, navíc taková, která nepodléhají hodnotové orientaci.“

Interpretaci dat se Fakta o klimatu snaží bránit. „Nejsme aktivisté. Radikální protesty třeba Extinction Rebellion mohou pomoci upozornit na téma klimatických změn, ale nepřinášejí řešení problému,“ vymezuje se Přibyla. „Já jsem šachista, zajímá mě, co reálně mohu v daném okamžiku udělat. Když jsem viděl, že novináři pro svou práci nemají data, došlo mi, že je musíme zpřístupnit. Když to uděláme, přispěje to ke změně veřejné diskuse.“

Je tedy u nás debata o klimatu jiná než v zahraničí? Podle Přibyly je třeba ve Velké Británii širší společenská shoda na tom, že toto téma je třeba řešit. „U nás politici spíš váhají, co udělá s voličstvem, když se k tomu tématu vůbec přihlásí,“ dodává ředitel projektu, jehož podcast 2050 nově najdete i na Seznam Zprávách.

V souvislosti s obecným rámováním klimatických změn zmiňuje Přibyla i to, jak o klimatu vzdělávat děti v rámci školní výuky: „Mluvit o hrozbě je zvlášť pro děti emocionálně náročné, ale učit o klimatu ve škole dává smysl. Byl bych ovšem velmi opatrný s přenášením odpovědnosti na budoucí generace. Je povinností té naší předat dále žitelný svět, ne děti strašit tragédií.“

Podle Přibyly nás každopádně v budoucnosti čeká proměněný svět. „Velké firmy už to chápou. Vědí, že se tomu musí přizpůsobit, a byznysově dává větší smysl to udělat co nejdřív a nečekat na poslední chvíli. Transformace už probíhá,“ vysvětluje.

Znamená to tedy, že například přechod k bezuhlíkovému provozu budou prosazovat vlastně spíš velké firmy než státy? „Stát sám nemůže snížit emise. Pod kotle přikládají lidé, firmy. Stát ale může vytvořit prostředí, kde bude změna probíhat rychleji a systematičtěji. Má na to nástroje: zákony, daně, emisní povolenky… Změnit se musejí byznysy, města, instituce…“ uzavírá Ondráš Přibyla.

Proč máme tak drahou elektřinu a proč má na její cenu vliv plyn? Jaký je rozdíl mezi Green Deal a Fit for 55? Co je COP26? Kdo se této konference účastní a kdo na ní hájí zájmy ČR? A je ohledně opatření proti změně klimatu aktivnější naše, nebo čínská vláda? Dozvíte se v aktuální epizodě Stopáže. Pusťte si ji v přehrávači nahoře.

A přijďte s námi oslavit pět let Šťastného pondělí!