Článek
Od začátku června je premiér Andrej Babiš úředně vedený jako skutečný majitel společnosti Agrofert. Holding se podřídil novému zákonu o evidenci skutečných majitelů a nechal svého zakladatele zapsat do veřejného rejstříku.
Tento krok by se dal chápat jako porážka Babiše ve sporu o střet zájmů – i samotný Agrofert vlastně potvrdil, že původní vlastnické vazby se nezpřetrhaly, i když šéf hnutí ANO převedl celou skupinu do svěřenských fondů.
Článek si můžete poslechnout také v audioverzi.
V důsledku by měl holding přijít o dotace a veřejné zakázky. Nebo by se měl Andrej Babiš Agrofertu vzdát, či odejít z vrcholné politické funkce, jak se tento týden usnesli v rezoluci poslanci Evropského parlamentu.
Ve skutečnosti však se začátkem června žádná absolutní „stopka“ na peníze pro Agrofert nenastala. Z právního hlediska je totiž celá věc složitější.
Podle některých právních výkladů může Agrofert i s Babišem jako majitelem splnit podmínky pro získání peněz z veřejných zdrojů.
Na otázku, jak se nový zákon a pojmenování Babiše skutečným vlastníkem projeví, proto úřady a státní firmy odpovídají velmi opatrně a nekonkrétně.
Platí to hlavně u veřejných zakázek. Přidělování dotací z fondů EU už do značné míry přiškrtily závěry auditorů Evropské komise, podle kterých Babiš bezpochyby je ve střetu zájmů.
„Při hodnocení zakázek postupujeme vždy podle zákona,“ vzkázal na dotaz Seznam Zpráv Pavel Švagr, šéf Správy státních hmotných rezerv, který ve veřejných zakázkách vybral vícero dodavatelů z Agrofertu.
„Jako veřejný zadavatel nemůžeme předjímat postup v zadávacích řízeních vůči konkrétním účastníkům. Brání nám v tom zákonná povinnost zachovávat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace,“ uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Ve státním podniku má silnou pozici firma Uniles z Agrofertu.
„Analýzu aktuálního stavu jsme zadali právníkům, v tuto chvíli k tomu bohužel nemůžeme více říci,“ odpověděl mluvčí státního distributora pohonných hmot ČEPRO Marek Roll. Tato státní akciovka v posledních letech nakoupila od Agrofertu řepkovou příměs do nafty za miliardy korun.
Nejednoznačnost odpovědí vychází hlavně z faktu, že se pro určení Babišova vztahu k Agrofertu používají dva různé výrazy ze dvou různých zákonů.
K pojmenování Babiše jako vlastníka byl Agrofert donucen novým zákonem o evidenci skutečných majitelů. Podmínky, za jakých je možné firmě zakázat dotaci nebo zakázky, však stanoví jiný zákon, o střetu zájmů.
Ten nepracuje s pojmem „skutečný majitel“, nýbrž se souslovím „ovládající osoba“, které zase vychází z definice v zákoně o obchodních korporacích.
„Ovládající osobou je osoba, která může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv,“ uvádí předpis. To znamená, že ovládající osoba například může prosadit obměnu představenstva nebo dozorčí rady dané společnosti.
Podle Ministerstva spravedlnosti, které má výklad střetu zájmů v kompetenci, neznamenají výrazy „skutečný majitel“ a „ovládající osoba“ totéž.
„Pojem skutečného majitele je v případě fyzických osob širší, a tedy nikoliv každý skutečný majitel inkriminované obchodní společnosti je také její ovládající osobou. Nebude tomu tak právě v případech, kdy skutečný majitel tímto statusem disponuje z titulu svých koncových příjmů, nikoliv z titulu možnosti uplatňovat koncový vliv,“ uvedlo ministerstvo na dotaz Seznam Zpráv.
V praxi by se tak měli úředníci u Agrofertu soustředit na posouzení, jestli Babiš má stále páky, kterými může ovlivňovat chod holdingu.
Podle analytika Transparency International Milana Eibla ministerstvo svým výkladem „slovíčkaří“ a selhává v ochraně samotného principu boje proti střetu zájmů.
„Takový výklad totiž přímo vybízí, aby politicky exponované osoby schovaly své majetkové role a přiznaly pouze finanční benefity, a tím se vyhnuly zákonu o střetu zájmů. Právě koncový benefit osoby ve střetu zájmů je jednou z podstat, proč opatření proti korupci a praní peněz vůbec existují,“ uvedl analytik. Podle něj by se mohl problém vyřešit tím, že se pojem „skutečný majitel“ zanese do zákona o střetu zájmů.
Vysvětlení ministerstva, že pojmenování skutečného majitele není pro určení střetu zájmů rozhodující, každopádně vyhovuje Babišovi i Agrofertu. Když vedení holdingu samo oznámilo, že připsalo Babiše jako skutečného majitele, zdůraznilo současně, že střet zájmů je nadále „jednoznačně vyloučen“.
„Podle nové legislativy je důležité rozlišovat skutečnost, že Andrej Babiš sice má prospěch, ale Agrofert a jeho firmy neovládá a neřídí,“ uvedla společnost.
Auditoři Evropské komise však došli k opačnému závěru. Podle nich si Babiš zajistil, aby měl své firmy dál pevně pod kontrolou i prostřednictvím svěřenských fondů.
Názor Bruselu bude dál klíčový, i když ho Babišova vláda zpochybňuje. Ta chce najít způsob, jak uhájit svůj shovívavý přístup k Agrofertu před soudem.
Ostrý spor s Evropskou komisí by však s sebou nesl také velké riziko – pokud by se Česko nepodřídilo, Brusel by mohl zastavit nejen dotace pro Agrofert, ale i pro všechny ostatní uchazeče. I proto se české úřady pokyny z Komise dál řídí, byť s různou intenzitou. Některé, jako třeba Ministerstvo průmyslu a obchodu, už delší dobu při posuzování dotací zohledňují také evidenci skutečných majitelů.
Samostatnou kapitolou jsou zemědělské unijní dotace, které rozděluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Střet zájmů u těchto fondů řeší samostatný audit.
„SZIF stále čeká na doručení závěrečné zprávy, jelikož auditní šetření týkající se zemědělských dotací nebylo doposud ukončeno. SZIF nicméně přijal v návaznosti na průběžné závěry auditního orgánu (Evropské komise) předběžné opatření, v rámci kterého došlo k pozastavení proplácení dotací na projekty společností z koncernu Agrofert schválených po dni 2. 8. 2018,“ uvedla mluvčí SZIF Lenka Rezková.
