Článek
Dnes o tom rozhodli městští radní. Schválené usnesení umožní školám nadále dočasně nakupovat i z klecových chovů za předpokladu, že neseženou za přijatelnou cenu vejce z neklecových. Praha zřizuje střední, vyšší odborné, speciální, jazykové a základní umělecké školy. Základní a mateřské provozují městské části.
Opatření bude platit od nového školního roku, vedení města nicméně k povinnosti přidalo doušku „… pokud to umožní situace na dodavatelském trhu a pokud to odpovídá zásadám péče řádného hospodáře.“ Pokud by se tak školám nepodařilo najít vejce za přijatelné ceny, podle usnesení mohou „… dočasně nakupovat vejce z klecových chovů, dokud se situace na trhu nezlepší.“ Magistrát také doporučil městským částem, aby postupovaly stejně.
V důvodové zprávě k usnesení se píše, že město vychází ze studie, podle které není ekonomický důvod, aby vejce z neklecového chovu stálo o více než 40 haléřů více než to z klecového. „Například řetězec Makro při srovnání balení o stejné velikosti prodává podestýlková vejce za cenu o asi 50 haléřů za kus nižší než klecová. Podle navrhovatelů se jedná o přijatelnou cenu za zvýšení welfare (kvality života) hospodářských zvířat,“ stojí v dokumentu. Parlament loni schválil zákaz klecových chovů nosnic od roku 2027.
Magistrát podle dokumentu loni uskutečnil průzkum mezi 390 pražskými školami, podle kterého asi 18 procent z nich již vejce z bezklecových chovů odebírá. V Praze je podle rejstříku Ministerstva školství 400 mateřských, 292 základních a 188 středních škol.
Klecové chovy jsou podle jejich kritiků nejhorším a nejméně ohleduplným způsobem chovu slepic pro vejce. Slepice tráví celý život v malé kleci, kde jich je namačkáno asi dvacet. Na každou připadá prostor jen o málo větší než papír A4. „V klecích je v Česku drženo skoro 5 milionů slepic v otřesných podmínkách, které jsou ve 21. století nepřijatelné,“ uvádějí organizátoři Kampaně za legislativní zákaz klecových chovů slepic. „Klece neposkytují slepicím téměř žádné podmínky pro jejich přirozené potřeby a chování. Ve stísněném prostoru si nemohou ani pořádně protáhnout křídla, natož se proběhnout či popoletět. Na pletivu, na kterém musí celý den bolestivě stát, nelze hrabat. Od mříží, skrze které musí natahovat krky pro zrní, mají slípky odrané peří až na kůži. Když se snaží očistit se popelením, což by normálně znamenalo vyválet se v podestýlce, mlátí sebou pouze o dráty a dále si odírají peří a způsobují zranění. Někteří drůbežáři argumentují, že je prý chov slepic v klecích efektivní a výhodný. Ve skutečnosti však degraduje živá zvířata na stroje na vejce, bez ohledu na míru utrpení, které jim živoření v přecpaných klecích každý den přináší.“
