Článek
Do světových oceánů se každým rokem dostane 8,8 milionu tun plastů. To odpovídá asi jednomu nákladnímu autu naloženému odpadem za jedinou minutu, uvádí magazín Business Insider.
Přitom jenom 1000 světových řek, tedy jedno procento všech na Zemi, se na vyplavování plastů z pevninských měst a zemí do oceánů a jejich následném znečišťování podílí z 80 procent. Odhaduje to nizozemská nezisková organizace Ocean Cleanup.
Právě tato společnost, kterou před šesti lety založil a prostřednictvím crowdfundingu rozjel nyní teprve pětadvacetiletý Boyan Slat, navrhla i pro tento problém řešení a již ho také uvedla do provozu.
Po oceánských bariérách přichází říční Zachytávače
Zatímco na oceánech od loňského září testovala a minulý měsíc plně funkčně zprovoznila masivní bariéry půlměsícového tvaru, které sbírají plasty z řek už vyplavené, teď se zaměřila na to, aby zastavila jejich příliv.
Takzvaný Interceptor, v překladu Zachytávač, je samořiditelná loď typu katamarán. To znamená, že má dva trupy, což je pro systém autonomního sbírání plastů z řek znečištěných městy mnohdy postižených přelidněním velmi důležité. A to z toho důvodu, že mezi trupy je umístěný pás, na který vodní proud, ať už samovolně v tocích přeplněných odpadky nebo za pomoci plovoucí hráze, tlačí plovoucí plasty.
Samořiditelná, plně autonomní, ekologická loď
Odpadky z pásu padají do šesti kontejnerů v útrobách lodi. Jakmile jsou plné, systém sám upozorní pevninu, která Zachytávače navede do přístavu, doku nebo k molu, kde se pracovníci organizace postarají o jejich vyčištění. Jedno plavidlo by přitom mělo být schopné z řeky vybrat okolo 55 tun plastů za den – při optimalizovaných podmínkách až dvojnásobně tolik.
Důležité je také to, že automatický pohyb pásu, senzory nebo osvětlení lodi plně pohání pouze solární energie ze 24 fotovoltaických panelů na povrchu Zachytávače. Na palubě tak skutečně nemusí být žádný lidský pracovník.
Nejznečištěnější toky potřebují síta
Ocean Cleanup postavil zatím čtyři prototypy nového plavidla řešícího plastové znečištění ve světových oceánských vodách. Dva už uvedl do provozu. Jeden ze Zachytávačů brázdí vody řeky v indonéské Jakartě, kde si právě dopomáhá plovoucí hrází v závěsu za lodí a místo kontejnerů má ve svých útrobách velké závěsné odpadkové pytle. Druhý pluje v malajsijském přístavu Port Klang známém pro své vehementní znečišťování tamní řeky plasty, hráz tedy nepotřebuje a má kontejnery.
Nizozemská neziskovka chce zmíněnou tisícovku nejznečištěnějších řek vyplavujících do oceánů plasty čistit do roku 2025. Další lodě tak budou následovat. Zbývající dva prototypy vysadí ve Vietnamu a Dominikánské republice.
Kritika, ale i nutnost
Někteří velcí kritici projektu se podle magazínu Dezeen nicméně ohání tím, že systém, který na financování dostal už zhruba 690 milionů korun, nemá šanci zbavit oceány plastového znečištění. To je podle nich naprosto nereálné. Mírnější ohlasy ovšem usuzují, že nápad má větší šanci než čištění samotných oceánských vod.
„Abychom opravdu odstranili plasty z oceánů, musíme se jednak starat o tento obrovský odkaz přírody, ale také uzavřít kohoutek a tím se v první řadě vyvarovat toho, aby do nich proudilo více odpadků,” uvedl na tiskové konferenci zakladatel Ocean Cleanup Boyan Slat.
Plasty se na hladinách oceánů pohybují a sdružují do masivních odpadkových skvrn, které na nich pak plují dlouhé roky a znečišťují jejich životní prostředí. Největší je pacifická skládka mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy. Rozkládá se na ploše, na kterou by se Česká republika vešla zhruba dvacetkrát. Podle odhadů tam pluje až 1,8 bilionu kusů odpadků – přibližně 250 na každou osobu na Zemi.
