Článek
Před soudní budovu dorazil na vozíku, v rukách svíral aktovku. Aby mohl vstoupit do budovy, musel použít chodítko. Obličej si zakrýval modrými deskami a bránil tak fotografům v pořízení snímku.
Obraz ze soudního procesu věrně ilustruje skutečnost, že doba, kdy mohou bývalí nacističtí zločinci čelit spravedlivému soudu, už se pomalu blíží ke konci. Mnoho z nich už je po smrti. Josef S., který dohlížel na vězně v koncentračním táboře Sachsenhausen poblíž Berlína, dosáhl v době začátku procesu téměř 101 let. Je dosud nejstarším obžalovaným nacistou, který se postavil před soud, poukazuje BBC.
Josef S., jak je bývalý dozorce z řad nacistických oddílů SS uváděn, začal v Sachsenhausenu nedaleko Berlína pracovat v lednu 1942, když mu bylo jednadvacet let. Prokuratura mu klade za vinu mimo jiné zastřelení sovětského válečného zajatce, podíl na vraždách zajatců plynem a na smrti dalších, kteří kruté zacházení a hlad nepřežili. Měl napomáhat k vraždám nejméně 3518 vězňů.
Sachsenhausenem mezi lety 1936 až 1945 prošlo přes 200 000 vězňů, z nichž několik desítek tisíc zemřelo. Vězněn zde byl několik let i malíř a spisovatel Josef Čapek, který na sklonku války zemřel v koncentračním táboře Bergen-Belsen.
„Obžalovaný k tomu vědomě a úmyslně přispíval tím, že svědomitě plnil svoji službu dozorce, která byla součástí smrtícího systému,“ řekl podle agentury DPA prokurátor Cyrill Klement při čtení obžaloby. Obhájce Josefa S. Stefan Waterkamp uvedl, že jeho klient se k obžalobě vyjádřit nechce a že ke svým osobním poměrům promluví v pátek.
K žalobě se připojilo i několik přeživších a také příbuzných obětí. Thomas Walther, který část rodin zastupuje, řekl novinářům, že proces je pro oběti mimořádně důležitý. „Budou vyslyšeni, což se dosud pořádně nestalo,“ řekl. Soudy s níže postavenými nacisty začaly teprve v nedávných letech.
Jedním z pozůstalých je Christoffel Heijer, kterému bylo šest let, když naposledy spatřil svého otce. Johan Hendrik Heijer byl mezi 71 nizozemskými odbojáři, které v koncentračním táboře zastřelili. „Vražda není osud, není to zločin, který lze legálně časem vymazat,“ řekl pro Berliner Zeitung.
Mezi přeživší, kteří se k žalobě připojili, patří například Leon Schwarzenbaum, kterému je dnes také sto let. Muž, který si prošel táborem Sachsenhausen, řekl, že to je „poslední proces pro mé přátele, známé a mé milované, kteří byli zavražděni“ s tím, že doufá v konečné odsouzení.
Viceprezident Mezinárodního osvětimského výboru Christoph Heubner dal najevo, že ho rozhodnutí Josefa S. k obžalobě se nevyjadřovat zklamalo. „I tak doufáme, že když tu budou vypovídat lidé o zavraždění svých otců v Sachsenhausenu, pohne to i obžalovaným a bude ochoten hledat slova, bude ochoten vytvořit most mezi svým příběhem a utrpení druhých,“ řekl Heubner.
Obhájce obžalovaného Waterkamp se ale podle televize RBB domnívá, že soud je sice v pořádku, ale přišel příliš pozdě. „Přinesl by více klidu a pokoje a také spravedlnosti, kdyby se odehrál v sedmdesátých, osmdesátých nebo devadesátých letech,“ řekl. V rámci soudního procesu s Josefem S. má proběhnout ještě dalších 21 slyšení, skončit by měl v lednu roku 2022.
Německá justice v posledních letech stíhá podezřelé válečné zločince bez ohledu na jejich vysoký věk, postup hájí hledáním spravedlnosti pro oběti nacistických zvěrstev.
Za zlom je považován proces s někdejším dozorcem z vyhlazovacího tábora Sobibor Johnem Demjanjukem, kterého se po dlouhých peripetiích podařilo postavit před soud v roce 2011, kdy mu bylo 91 let. Demjanjuk byl nakonec odsouzen za napomáhání k vraždám více než 28 000 Židů k pěti letům vězení, k výkonu trestu ale nenastoupil a v roce 2012 zemřel ještě před skončením odvolacího řízení.
Z napomáhání k vraždám více než 11000 vězňů za druhé světové války se nyní v Německu zodpovídá 96letá bývalá sekretářka v nacistickém koncentračním táboře Stutthof. Ta nyní strávila několik dní ve vazbě, neboť se nedostavila na začátek procesu. Podle prokuratury žena přepisovala rozkazy velitele tábora k popravám či seznamy deportovaných do Osvětimi.
Loni pak soud udělil dvouletý podmíněný trest muži, který za války pracoval v táboře Stutthof jako dozorce. V době verdiktu mu bylo 93 let. Prokuratura ho obžalovala z napomáhání k vraždám více než 5000 vězňů.
