Stojí za brexitem i bojem s pandemií. Johnson je v čele Británie už 2 roky

„Nadešel čas jednat, dělat rozhodnutí, nabídnout silné vedení a změnit tuto zemi k lepšímu.“

To řekl Boris Johnson 24. července roku 2019 před černými vstupními dveřmi Downing Street 10. Stanul před nimi poprvé jako premiér Spojeného království – tím je i nyní, po dvou letech.

Na mysli měl Johnson tehdy odchod Británie z Evropské unie, jehož se před ním snažila –  neúspěšně – dosáhnout expremiérka Theresa Mayová. Seznam Zprávy se na dvouletou vládu Borise Johnsona podívaly optikou tří zásadních kapitol: brexitu, koronavirové pandemie a skandálů, které se kolem premiéra nakupily.

V létě 2019 Johnson slíbil, že Británii vyvede z EU na konci října. Ačkoliv týmy vyjednavačů dosáhly v říjnu průlomu, shodly se tedy na podobě rozvodové smlouvy, Spojené království z evropského bloku do konce měsíce odejít nestihlo. Johnson totiž nezískal většinovou podporu pro tehdejší podobu brexitové dohody v Dolní sněmovně a lhůta pro odchod z EU musela být prodloužena do konce ledna.

Pohodlnou většinu si nicméně lídr konzervativců zajistil v předčasných „vánočních“ volbách, jež se konaly 12. prosince 2019. V Dolní sněmovně získala Konzervativní strana většinu 80 křesel. Johnson šel do voleb se slibem, že „dokončí brexit“, což také díky většině v dolní komoře Westminsteru splnil. Velká Británie opustila Evropskou unii 31. ledna ve 23 hodin, tedy o půlnoci našeho času.

Veškeré vazby na EU ale Britové ještě nezpřetrhali, i nadále se v praxi museli řídit unijními pravidly. Před sebou měli ještě jeden úkol – vyjednat Dohodu o obchodu a spolupráci neboli brexitovou dohodu 2.0. Smlouvu, jež upravuje zejména obchodní vztahy Británie s evropským blokem.

Konečný termín pro její dosažení byl konec prosince roku 2020 a dlouhé měsíce se zdálo, že jej vyjednávací týmy nedodrží. Johnson zároveň odmítal prodloužení lhůty a hrozilo, že Británie vazby s EU zpřetrhá takzvaně „natvrdo“. Na konci léta se začal Johnson tvářit, že je to padesát na padesát, dohoda buď bude, nebo nebude.

Jeho kabinet také přišel s návrhem zákona o vnitřním trhu, který ignoroval části brexitové rozvodové smlouvy týkající se hospodářské konkurence a celního režimu v Severním Irsku. Tedy otázky, které byly ve vyjednávání brexitové smlouvy jedny z nejsložitějších.

Na Štědrý den ale Johnson se šéfkou Evropské komise ohlásili, že dosáhli finální podoby dohody. Ve zrychleném procesu byla příslušnými britskými orgány schválena a na silvestra se už Velká Británie z vazeb na EU vyvázala.

Spojené království za sebou má první pobrexitový půlrok. Jednu z největších starostí Johnsonovi uplynulých více než šest měsíců dělalo dle očekávání Severní Irsko, potažmo severoirský protokol v praxi. Tamní křehkou stabilitu narušil vznik hranice v Irském moři mezi Severním Irskem a zbytkem Británie – řešení, jež zabránilo vzniku pevné hranice mezi Ulsterem a Irskou republiku. To by vedlo k porušení mírové Velkopáteční dohody.

Vedle brexitu řešili Britové (stejně jako zbytek planety) i koronavirovou nákazu. V Británii byl její vývoj turbulentní, a to i z politické stránky. Ačkoliv britské úřady evidovaly prvního nakaženého už na začátku března 2020, k lockdownu vláda přistoupila až na konci měsíce, konkrétně 23. března. V momentě, kdy měl covid-19 přes tisíc britských obětí.

O několik dní později byl Johnson testovaný na nový koronavirus s pozitivním výsledkem, na začátku dubna jej přijali do nemocnice svatého Tomáše, načež jej zdravotníci kvůli zhoršujícímu se stavu přesunuli na jednotku intenzivní péče. V polovině dubna Johnsona z nemocnice propustili a na konci měsíce premiér prohlásil, že země překonala „vrchol této nemoci“.

Zatímco britská média řešila mohutný přešlap Johnsonova někdejšího nejbližšího poradce Dominica Cummingse, který v době tvrdého lockdownu vyrazil s rodinou z Londýna na sever Británie, země 23. května 2020 překonala hranici 50 tisíc koronavirových obětí.

V létě Johnson koronavirová opatření rozvolnil, na podzim ale začala čísla nakažených zase strmě stoupat. V druhé polovině září premiér tvrdil, že „si nemyslí, že by kdokoliv chtěl druhý lockdown“. Právě jeho nastolení pak Britům oznámil v poslední den měsíce října – opatření trvalo do začátku prosince.

19. prosince pak Johnson skoro osmnácti milionům lidem v oblasti Londýna a východní a jihovýchodní Anglie „zrušil Vánoce“ – kvůli rychlému šíření nové varianty alfa byla zavedena přísná opatření. 30. prosince je následovalo dalších 20 milionů lidí, celkem už 78 procent populace.

S příchodem nového roku přišel oficiálně i třetí lockdown. Na konci ledna roku 2021 měla Velká Británie více než 100 tisíc obětí – v sobotu 24. července je to necelých 130 tisíc mrtvých. Johnson je nyní v karanténě po setkání s nakaženým ministrem zdravotnictví Sajidem Javidem. V pondělí uvolnil poslední koronavirová opatření, jež v zemi po měsících postupného rozvolňování platila.

V prosinci začali Britové s vakcínu proti covidu-19 – v současnosti dostala obě dávky očkování více než polovina obyvatel Spojeného království.

Jedny z nejpernějších chvil zažíval Boris Johnson z pozice britského premiéra v době koronavirové pandemie. Vyplulo například na povrch, že v prvních týdnech covidové nákazy chtěl jeho kabinet jít cestou vytvoření kolektivní imunity. A to na radu Cummingse, který měl prohlásit: „Pokud to znamená, že zemřou nějací důchodci, tak to je smůla.“

Roli v celém váhání britské vlády a velkém zpoždění v nařízení lockdownu sehrála i povaha Borise Johnsona. „Boris vypadal ztrápeně. Je to jako s Georgem W. Bushem, který si myslel, že bude prezident, co reformuje školství, a místo toho šel do války,“ ocitoval britský list The Times, jenž se zjištěním přišel, nejmenovaný zdroj z řad konzervativců. Johnsonův kabinet nicméně tvrzení Timesů popřel.

V posledních měsících se stal Johnson středobodem hned několika kauz. Na konci dubna přišel bulvární deník The Daily Mail s tím, že Johnson v říjnu řekl k pandemické situaci: „Už žádné zas*ané lockdowny. Ať se ta těla nakupí po tisících!“ Premiér odmítl, že taková slova pronesl.

Velkým tématem se stalo i nejasné financování nákladné renovace premiérského bytu v Downing Street 11. Předseda vlády měl zamýšlet, že by ji zaplatili sponzoři Konzervativní strany, což při slyšení před britskými poslanci potvrdil i Dominic Cummings. Za drahou renovaci má být zodpovědná Johnsonova manželka Carrie, s níž se nedávno za přítomnosti pár blízkých premiér oženil.

Předělávka bytu měla premiéra stát přibližně 200 tisíc liber (téměř 6 milionů korun), což je o 170 tisíc víc, než kolik dostávají ministerští předsedové v Británii z veřejných peněz na opravu svého obydlí. Nabízí se tedy otázka, kde na nákladnou renovaci Johnson peníze vzal.

Další otazník se objevil i nad tím, zda Johnson zastavil vyšetřování úniku informací o podzimním lockdownu proto, že podezřelý – jeho někdejší poradce Henry Newman – je blízký premiérově snoubence. A v neposlední řadě bylo více otázek než odpovědí kolem premiérových textovek s vlivnými osobnostmi. S podnikatelem Jamesem Dysonem, kterému měl za výrobu ventilátorů v Británii Johnson slíbit daňové úlevy pro jeho pracovníky. A nebo se saúdským princem Muhammadem bin Salmánem.