Stojí za 11. zářím světové diplomacie. Kdo je Jualian Assange, kterého tolik chtějí Američané

Soud v Londýně bude žádost o vydání zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange do Spojených států projednávat „mnoho měsíců“. Na úvod procesu to dnes řekl soudce Michael Snow. Assange ve videopřenosu z vězení, kde si odpykává trest za porušení podmínek kauce, řekl, že se extradici do USA nepodvolí. Američané jej viní z průniku do počítačů amerického ministerstva obrany, za což mu hrozí až pět let za mřížemi.

„Nechci se podřizovat extradici za to, že jsem dělal novinařinu, která získala mnohá, mnohá ocenění,“ řekl podle americké televize CNN Assange soudu o obvinění z neoprávněného přístupu k informacím americké armády. Šéfredaktor WikiLeaks Kristinn Hrafnsson uvedl, že zabránit vydání do USA je pro zakladatele serveru otázka života a smrti.

Úvodního stání se Assange účastnil prostřednictvím telemostu z vězení Belmarsh na okraji Londýna, kam jej ve středu poslal soud na 50 týdnů. Uznal jej vinným z porušení podmínek kauce, na základě kterých byl v roce 2012 propuštěn z vazby. Tehdy Australan čelil vydání do Švédska, kde byl obviněn ze znásilnění, což považoval za zástěrku, aby mohl být poté předán americkým úřadům.

Kontroverzní aktivista se narodil v Austrálii, kde prožil neklidné dětství. Jeho rodiče provozovali kočovné divadlo a sám Julian Assange (47) se stal v 18 letech poprvé otcem.

Veřejnosti je Julian Assange známý především jako zakladatel serveru WikiLeaks, který funguje od roku 2006. Internetový portál dodnes zveřejňuje tajné vládní dokumenty a jiná citlivá data firem či jednotlivců.

V internetovém prostředí však Assange v době založení WikiLeaks nebyl žádným nováčkem, kvůli hackerským aktivitám uložil australský soud v roce 1995 tehdy třiadvacetiletému Assangovi pokutu. Ve zdůvodnění stálo, že čin byl motivovaný spíše zvědavostí než zlým úmyslem.

Jedna z největších afér WikiLeaks se týká utajených dokumentů americké armády. Server WikiLeaks v roce 2010 zveřejnil tajné informace armády USA z války v Afghánistánu a Iráku z let 2004 až 2009. Dokumenty obsahují komunikaci velitelů misí, záznamy o zabíjení civilistů, o chybných střelbách, které místo vojenského cíle zasáhly místní obyvatelstvo, či informace o tajných operacích americké CIA.

Čísla o obětech, která se v souvislosti s uniklými daty dostala na veřejnost, byla v rozporu s dřívějšími tvrzeními, že USA nevedly záznamy o zabitých civilistech. Zároveň také zvyšují počet celkových obětí zveřejněných americkou stranou o více než 15 000.

Armádní představitelé WikiLeaks po zveřejnění tajných dokumentů kritizovali, že uniklá data mohou ohrozit životy amerických vojáků i probíhající operace.

Jedním z nejslavnějších videí zveřejněných na WikiLeaks v souvislosti s americkými konflikty na Blízkém východě je video americké armádní helikoptéry, která útočí na civilisty v Bagdádu.

Ve videu je slyšet konverzace několika amerických odstřelovačů s jejich velitelem po útoku na očividně neozbrojenou skupinku lidí. Na pomoc jim přijíždí dodávka, ze které vystupují dva muži beze zbraně a snaží se postřelené posbírat, velitel i přes tuto skutečnost nakazuje střelbu. Při akci tehdy zahynulo 18 lidí včetně dvou reportérů Reuters, mezi zraněnými byly i děti.

Tajné americké armádní spisy však nebyly jedinými dokumenty, které se na server WikiLeaks dostaly. Za „11. září světové diplomacie” označil zveřejnění tajné diplomatické korespondence USA s ostatními zeměmi tehdejší italský ministr zahraničí Franco Frattini. V roce 2010 WikiLeaks na své stránky nahrál téměř čtvrt milionu tajných dokumentů americké diplomacie, které mimo jiné odhalují komunikaci více než 270 zastupitelských úřadů USA.

Jako „nedůvěřiví” v nich byli označeni například tehdejší italský premiér Berlusconi, zejména kvůli jeho dlouholetému přátelství s Putinem, nebo třeba někdejší prezident Francie Sarkozy. Ten se americké diplomacii nepozdával pro svou přílišnou kritiku americké zahraniční politiky.

Server také zveřejnil dokumenty, ze kterých vyplývá, že americká Národní bezpečnostní agentura (NSA) dlouhodobě odposlouchávala bývalého generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna, německou kancléřku Angelu Merkelovou nebo bývalého francouzského prezidenta Francoise Hollanda.

O poslední větší pozdvižení se server WikiLeaks postaral před posledními americkými prezidentskými volbami v roce 2016, kdy zveřejnil tisíce vnitrostranických e-mailů v rámci Demokratické strany. Z informací vyplynulo, že stranické vedení během primárek nadržovalo Hillary Clintonové na úkor jejího konkurenta Bernieho Sanderse i přes slib o neutralitě.

Je důležité zdůrazit, že Assangovi v tuto chvíli nehrozí ve Spojených státech soud kvůli zveřejnění citlivých materiálů, ale za jejich získání. Konkrétně americké ministerstvo spravedlnosti Assange krátce po jeho zatčení obvinilo pouze ze spiknutí za účelem získání tajných informací z vládního počítače. Za to mu hrozí až pět let vězení.

Podle amerikanisty Kryštofa Kozáka je však možné, že Assange obviní i v dalších případech. Ke spiknutí, ze kterého je nyní obviněný, mají ale nejvíce důkazů.

Data americké armády pomohl serveru WikiLeaks získat vojín Bradley Manning. Ten se později nechal přeoperovat na ženu. Nyní vystupuje jako Chelsea Manningová. Soud bývalému členovi vojenské zpravodajské služby vyměřil 35 let vězení. Exprezident Barack Obama Manningové udělil milost. V roce 2017 se tak dostala po sedmi letech za mřížemi na svobodu. Od března je ale Manningová opět ve vazbě. Důvodem je, že odmítla vypovídat před velkou porotou ve Virginii v blíže neurčené kauze týkající se právě WikiLeaks a Juliana Assange.

V roce 2010 byl na základě výpovědí dvou žen obviněn ze znásilnění a tří činů sexuálního obtěžování. Odvolací soud obvinění později snížil na nižší stupeň znásilnění a dva činy sexuálního obtěžování. Assange podle výpovědí obou žen odmítal při pohlavním styku s nimi používat kondom. Ve Švédsku je sex bez kondomu bez výslovného souhlasu obou partnerů před stykem přestupkem. Jedna z žen také řekla, že Assange ji k pohlavnímu styku nutil i ve chvílích, kdy nechtěla.

Celý incident se měl podle listu The Guardian odehrát v roce 2010 při Assangeově přednáškové činnosti ve Švédsku. Assenge po celou dobu pobytu ve Švédsku bydlel u jedné z žen, která na něj podala žalobu.

Samotný Assange celou dobu popírá, že by udělal cokoli nezákonného. Jeho obhájci tvrdí, že obě ženy s pohlavním stykem souhlasily a své názory změnily až posléze. Pro The Guardian také uvedli, že mají důkazy o textových zprávách obou žen, které po tom, co zjistily, že Assange udržoval ve stejnou dobu poměr s oběma, chtěly příběh prodat bulvárním deníkům.

V roce 2015 došlo k promlčení části obvinění. Švédsko posléze celý Assangeův případ v roce 2017 odložilo s tím, že se mu k Assengeovi nepodařilo dostat. Švédská státní zástupkyně Marianne Nyová odložení tehdy komentovala tím, že švédské soudy neviděly žádnou možnou cestu, jak se ve vyšetřování pohnout.

Obvinění také přišla krátce poté, co server WikiLeaks zveřejnil materiály americké armády, což u velké části veřejnosti vzbuzuje nedůvěru.

Před americkými i švédskými soudy našel Julian Assange útočiště na ekvádorské ambasádě v Londýně, kde pobýval od roku 2012. Azyl Assangeovi vzal současný prezident země Lenín Moreno, který už v roce 2017 po nástupu do úřadu označil Assange za „více než nepříjemný zděděný problém“.

Assange přišel o ekvádorský azyl několik dní poté, co Ekvádor mimo jiné navštívil americký vieprezident Mike Pence. V Londýně byl zatčen právě na žádost Spojených států.

Ekvádorský ministr zahraničí José Valencia řekl, že Assange se mimo jiné vměšoval do vztahů, které Ekvádor má s ostatními státy, a označil jeho počínání jako potenciální hrozbu pro budoucí zahraniční vztahy.

Valencia také zmínil, že se Assange v poskytnutém azylu choval neuctivě, jezdil v malých prostorách ekvádorské ambasády v Londýně na skateboardu a hrál tam fotbal. Často prý také pouštěl hlasitou hudbu a procházel se po budově ve spodním prádle.

Ekvádorci také poukazovali na Assangeovy špatné hygienické návyky. Odmítal uklízet a krmit svou kočku a z jeho pokoje často vycházel zápach, který měl být cítit po celé ambasádě. Americký bulvární deník New York Post zveřejnil i informaci o tom, že bývalá ekvádorská vláda Assangeovi opakovaně tolerovala i rozmazávání vlastních výkalů po zdech místností na ambasádě.

Poslední kapkou bylo pro prezidenta Morena zveřejnění dokumentů a fotek týkajících se jeho rodiny, které se objevily v ekvádorském tisku a na sociálních sítích, podle ekvádorského prezidenta právě díky serveru WikiLeaks. Moreno tvrdí, že s offshorovými firmami svého bratra nemá nic společného a že bratr není státní zaměstnanec, takže může mít takové firmy, kde chce. Assange navíc podle Valencii neustále obviňoval jednotlivé zaměstnance a Ekvádor ze špionáže jeho osoby místo toho, aby poděkoval za téměř sedmiletý azyl, který mu země poskytla.