Článek
Pavel Jaroš byl pro vicepremiéra Jana Hamáčka natolik důležitou osobou, že v polovině dubna ani nečekal na nového ministra zahraničí a dva dny po nástupu do funkce dočasného šéfa Černínského paláce dosadil Jaroše do křesla politického náměstka.
Celý článek poslouchejte i v audioverzi.
Seznam Zprávy už popsaly jeho zákulisní vliv na Ministerstvu zahraničí, ač byl v dané době „jen“ členem dozorčí rady České pošty, jak domlouval diplomatické funkce pro své známé a také popsaly konexe na lidi na Pražském hradě v čele s prezidentovým poradcem Martinem Nejedlým.
Nyní Seznam Zprávy narazily na otazníky nad jeho majetkovými poměry.
Z uniklých materiálů Jarošovy korespondence vyplývá, že šedá eminence pražské sociální demokracie pobírala téměř stotisícový plat ve firmě ČD - Telematika, v níž vlastní 71 procent stát prostřednictvím Českých drah. Firmě patří 3 500 kilometrů optických kabelů, s nimiž lze budovat třeba vysokorychlostní internet. Právem se firmě mezi znalci přezdívá „zlaté vejce“ drah.
Jak Jaroš, tak zmiňovaný podnik důsledně mlčí a tají, co přesně Jaroš pro technologickou společnost dělal či stále dělá. „Informace, zda u nás konkrétní osoby působily, případně v jakém období, nesdělujeme. Jedná se o záležitosti pracovně-právních vztahů, které z povahy věci ani nemůžeme zveřejňovat,“ uvedl pouze tiskový mluvčí ČD - Telematiky Stanislav Rýdl.
Na výzvu, aby rozkryl své příjmy, náměstek ministra zahraničí nereagoval – stejně jako Černínský palác, jehož tiskové oddělení k dění kolem Jaroše již několik týdnů vůbec nereaguje. Před několika dny se majetkové přiznání objevilo v registru.
Seznam Zprávy jej získaly a z dokumentu vyplývá, že Jaroš je movitý muž. Vedle několika nemovitostí, u nichž však neuvádí vlastnické listy, investoval peníze do akcií a podílových fondů - opět bez specifikace, o jaké sumy přesně jde. Výjimkou je kolonka „jiné movité věci“, ve kterých Jaroš přiznal bankovní vklady za osm milionů korun, automobil za 800 000 korun a vlastní i mince a známky za bezmála devět milionů korun (podrobněji v závěru textu).
Jedná se tedy o nezanedbatelný majetek, přestože Jaroš značnou část své kariéry strávil prací pro veřejný sektor. V majetkovém přiznání ale píše, že je také výdělečně samostatný v oblasti „ekonomické a organizační poradenství, sadařské a zahradnické práce“.
Účetní doklady Pavla Jaroše a seznam vydaných faktur.
Pavel Jaroš před svým příchodem na Ministerstvo zahraničí pracoval jako člen dozorčí rady České pošty spadající pod Hamáčkovo Ministerstvo vnitra. Vedle toho stíhal pracovat pro několik dalších firem, celkově dle účetních dokumentů jen v roce 2020 vyfakturoval 1,4 milionu korun.
Ukazuje to tabulka vydaných faktur, které Jaroš řešil se svou účetní Olgou Križovenskou. Ta na dotaz potvrdila, že Jaroš je jejím dlouholetým klientem. Z dokumentů vyplývá, že Jaroš ČD - Telematice několik měsíců v roce 2020 fakturoval 96 800 měsíčně. Za co, odmítají Jaroš i podnik sdělit.
Není zřejmé, proč této společnosti spadající skrze České dráhy pod Ministerstvo dopravy fakturoval právě Jaroš – působící v dané době na České poště náležející pod Hamáčkovo Ministerstvo vnitra.
Jde každopádně o strategicky důležitou společnost, o jejíž plném ovládnutí (29 procent vlastní skupina PPF) stát dlouhodobě uvažuje. Jak Seznam Zprávy nedávno upozornily v rámci kauzy diáře šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka, vedení Českých drah před několika lety promarnilo čas na výhodný nákup akcií ČD - Telematiky.
Faktury za co?
Další společností, které Pavel Jaroš vystavoval faktury, byla skupina Wero Energy politického podnikatele a dříve šedé eminence pražské ČSSD Karla Hoška. V tomto případě se jednalo o měsíční taxu ve výši 18 tisíc korun.
Z uniklých dokumentů plyne, že Jaroš Hoškově firmě poskytoval poradenství. Oba muži odmítli na dotazy odpovědět. Mailová komunikace naznačuje, že ani sám Jaroš přesně nevěděl, za co vystavuje faktury.
„Mohu prosím požádat o jména několika měst a obcí, se kterými se jednalo,“ psal Jaroš jednomu z manažerů skupiny Wero Energy v emailu, jehož předmět nesl zprávu „dodání příloh k fakturám za poradenství“. Když dostal odpověď se seznamem konkrétních míst a měst, spokojeně konstatoval: „Slušná zásoba, v pondělí donesu výkazy.“
Vazby Pavla Jaroše
Zkoumat vazby Pavla Jaroše je důležité kvůli jeho nečekanému nástupu do Černínského paláce, kam si jej Jan Hamáček přivedl pouhé dva dny po dočasném jmenování ministrem zahraničí. Bylo to v době, kdy Hamáček začal pootáčet sociální demokracií názorově a geopoliticky směrem k prezidentovi Miloši Zemanovi, a těsně před tím, než rupla kauza Vrbětice.
Jaroš je šedou eminencí pražské ČSSD a silné kontakty má i na Hradě. S odstupem několika týdnů se jeho vysazení na Ministerstvu zahraničí ze strany vicepremiéra Jana Hamáčka jeví jako revanš za pomoc s vyjednáváním podpory pro Hamáčka na dubnovém sjezdu ČSSD a gesto vůči prezidentovu okolí.
Karel Hošek v telefonátu slíbil, že zjistí, čím se současný náměstek Jaroš v jeho skupině zabýval a za co byl placen. „Zeptám se kolegů, zjistím, nevím o tom,“ uvedl Hošek. Na další výzvy a dotazy Seznam Zpráv však už nereagoval.
Oba muži byli v kontaktu častěji. Loni v březnu Jaroš přeposílal Hoškovi email, v němž tehdejší náměstkyně ministra zahraničí Anita Grmelová Pavla Jaroše informovala o možnosti dezinfekce ambasád. Dezinfekce povrchů je jednou z oblastí, kterou se Hoškova firma zabývá. „Budeme informovat místní ambasády o tom, že je možné nechat si dezinfikovat prostory polymerem. Řekneme jim, že my coby MZV používáme dvě firmy,“ psala Grmelová Jarošovi, který ji v té samé době pomáhal zákulisně na Hradě a Ministerstvu zahraničí vyjednat post velvyslankyně ve Švédsku.
„Jo, to je můj email, jak to víte? Dostala jsem otázku a nějak jsem na ni odpověděla. Moc si to ale nevybavuji, na starosti to měl jiný pan náměstek,“ reagovala dnes již bývalá náměstkyně za ČSSD na dotaz, zda před rokem po vypuknutí pandemie pomáhala s dohazováním dezinfekčních zakázek pro svého známého Jaroše.
Zlaté dukáty
Než se stal Pavel Jaroš letos v dubnu náměstkem ministra zahraničí, pracoval pro řadu státních institucí či společností. Jak už bylo řečeno, působil v dozorčí radě České pošty, před tím šéfoval Výstavišti Praha (v majetku hlavního města), byl asistentem starosty na Praze 12, radil náměstkovi pražského primátora a na začátku milénia působil v křesle generálního sekretáře Ministerstva zahraničí.
Zájem o jeho majetkové poměry tedy přímo souvisí s tím, že značnou část své profesní kariéry pracoval pro veřejnou sféru. Z jeho uniklých emailů vyplývá, že vlastní řadu nemovitostí a má neobvyklé koníčky – například sběr mincí.
U firmy Aurock loni v listopadu poptával zlaté pamětní mince a dukáty za dohromady 280 tisíc korun. Majitel firmy Luděk Brandejs, se kterým si Jaroš dopisoval, nechtěl náměstkovy nákupy komentovat s tím, že si věc nevybavuje. „Pošlete emailem dotaz,“ řekl, ale na zprávu pak již nereagoval.
Když se Jaroš v emailech zajímal, zda aktuální ceny zlata a tudíž i mincí nejsou příliš vysoké, majitel Aurocku tehdejšího člena dozorčí rady České pošty uklidňoval: „Ceny pro vás jsou jinačí.“
Majetkové přiznání Pavla Jaroše dokládá, že je sběratelským „fajnšmekrem“. Přiznal vlastnictví mincí za 7,2 milionu korun a sbírku známek za 1,56 milionu korun.
