STEM: Češi oceňují pomoc EU zejména v nákupu vakcín

Evropskou unii Češi nevnímají jako důležitý zdroj pomoci, vyplývá z dat z připravované studie STEM. Pouze 39 procent respondentů si myslí, že unie v rámci svých pravomocí přispěla k řešení epidemické situace. Ve srovnání s výsledky z průzkumu z minulého května však došlo k určitému posunu. Po první vlně pandemie se pouze 32 procent dotázaných domnívalo, že unie k řešení situace přispěla.

Tehdy navíc Češi viděli přívětivěji pomoc Číny: pro kladné hodnocení se vyslovilo 46 procent, přestože její popularita je v Česku obecně velmi nízká, jak uvádí analýza.

Letošní průzkum pak ukazuje, že silněji jsou o přispění EU přesvědčení lidé z nejmladší a nejstarší zkoumané věkové kategorie. Naopak téměř 70 procent lidí ve věku 45 až 59 let se domnívá, že EU určitě nebo spíše nepřispěla k řešení epidemie.

Přílišné rozdíly v názorech pak nejsou při srovnání odpovědí podle dosaženého vzdělání respondentů. O něco pozitivnější pohled na roli EU v řešení koronavirové situace ale mají lidé bez maturity.

„Fotbalovou terminologií bychom mohli říci, že hodnocení role EU v pandemii skončilo ‚plichtou‘. Veřejnost to nevnímá ani jako velké vítězství, ani jako totální rozklad,“ zhodnotil výsledky studie jeden z jejích autorů, politik a ekonom Nikola Hořejš.

Češi mají podle něj větší důvěru ve fungování Evropské unie než své vlastní vlády, přestože ještě na jaře mnoho lidí věřilo, že pandemie znamená pro evropské společenství konec. K postoji českých obyvatel dodává: „Když si uvědomíme, že důvěra české vládě se propadla na dno a že pro třetinu společnosti není covid-19 důležitý, tak vlastně EU nedopadla špatně. Postup české vlády kolem covidu-19 hodnotí pozitivně jen asi 25 procent společnosti, což je ještě méně než u EU.“

Více než polovina dotázaných uznává pomoc unie v případě nákupu vakcín a nemyslí si, že by to Česko samo zvládlo lépe. Nejvýrazněji přesvědčení jsou o tom nejmladší z dotazovaných. Téměř 30 procent uvedlo, že Česko samotné by si určitě neporadilo s nákupem vakcín lépe, dalších necelých 40 procent pak odpovědělo, že „spíše ne“.

„Česká veřejnost oceňuje zejména ekonomickou pomoc a zajištění vakcín. Většina těch, kteří se chtějí nechat očkovat, je přesvědčena, že bychom si sami vakcíny nesehnali lépe,“ zmínil Hořejš v souvislosti s nákupem vakcín. Poukázal také na fakt, že většina české společnosti nestojí o ruskou vakcínu Sputnik V.

Při pohledu na odpovědi dotázaných podle jejich dosaženého vzdělání jde také pozorovat odlišnosti. S vyšším dosaženým vzděláním roste i přesvědčení, že role unie v nákupu vakcín byla přínosná.

Průzkum také ukázal, že přes 60 procent Čechů by EU přiznalo více pravomocí, aby v případě výjimečné potřeby mohla jednat samostatně a nečekat na rozhodnutí členských států.

Silně přesvědčená je o tom nejstarší věková kategorie, kde by až 30 procent tento krok určitě uvítalo. Naopak pouze 16 procent dotázaných ve druhé nejstarší věkové skupině si myslí, že by unie „určitě“ měla mít více pravomocí.

Z průzkumu vyplývá, že přes polovinu Čechů se nedomnívá, že EU bude schopná pomoct Česku s ekonomickými následky koronaviru. Přitom, jak uvádí jeden z autorů studie Nikola Hořejš, v tuzemsku nepanuje „takový masivní odpor k evropským fondům, jak se často traduje“.

„Peníze evropských daňových poplatníků vítáme, ale myslíme si, že se v ČR ztratí nebo se vyplácají na nesmysly. Není moc divu, když česká ministerstva dříve přidělovala dotace na golfová hřiště nebo hotely zamaskované za ‚školící zařízení‘,“ dodává Hořejš.

Podle něj se českým politikům dlouhodobě nedaří zbavit evropské fondy stigmatu korupce, veřejnost navíc není o fungování evropského rozpočtu dostatečně informována. „Neznamená to, že by všude měly být cedulky s modrou vlajkou a hvězdičkami. To by bylo kontraproduktivní. Spíše by bylo dobré vést otevřenou debatu o tom, kam evropské peníze jdou a kam by jít měly,“ upřesňuje Hořejš.

I průzkum ukázal, že Češi nemají dostatek informací ani o plánované pomoci EU pro obnovu po pandemii. Evropský fond obnovy je přitom „historicky nejrozsáhlejší stimulační balíček, který kdy byl v EU financován“, jak uvádí Evropská komise na svém webu.

Pouze necelá tři procenta odpověděla, že vědí přesně, co fond obnáší, přes 50 procent o něm vůbec neslyšelo.

„Relativně nízká je informovanost i mezi podporovateli EU,“ uvádí autoři analýzy. „Evropský fond obnovy není pro veřejnost tématem a informace o něm dosud nevstoupily do obecného povědomí.“

O něco více Čechů by pak prostředky z fondu obnovy využilo na výpadky ve státním rozpočtu. K tomuto se přiklánějí zejména ženy, naopak muži by finance z EU raději investovali do inovací a modernizace.

Přestože, jak uvádí analýza, patří Češi k nejkritičtějším v postoji k EU, období pandemie neprobudilo silnější hlasy k odchodu z EU. V pomyslném referendu o českém členství v EU by pro vstup hlasovala necelá polovina. Nejmenší hodnoty byly v období takzvané migrační krize, kdy by do EU znovu chtělo vstoupit pouze 38 procent.

K výraznějšímu propadu ale došlo v názoru Čechů na situaci v zemi. Pouze 18 procent si myslí, že se vyvíjí správným směrem, v únoru to tak vnímalo pouze 13 procent lidí.