Článek
Žáci kalifornských i texaských základních škol se učí o Harlemské renesanci, afroamerickém kulturním hnutí, které se vytvořilo ve dvacátých letech minulého století v newyorské čtvrti. A jak v západním státě USA, tak na jihu se studenti dozvědí i o dopadu hnutí na životy Afroameričanů. Těm v Texasu ale v hodinách dějepisu zdůrazní také, že někteří kritici neuznávají kvalitu literární produkce té doby.
Učebnice procházejí americkou historii od zakládajících dokumentů Spojených států přes vlny imigrantů, které nový kontinent intenzivně zaplavovaly. Pokládá si základní otázky společenských věd. A právě v těch, které se pojí s barvou pleti nebo náboženstvím, se knihy v Kalifornii a Texasu liší zásadně.
Terrific @nytimes piece on how history textbooks are changed to meet the standards of different states. https://t.co/sdc2rpvQSu pic.twitter.com/BfscBJM0jd
— Kevin M. Kruse (@KevinMKruse) January 12, 2020
Podle historiků, kteří na analýzu NYT reagovali, se jedná o jasnou politickou infiltraci do školství prohlubující rozdělení americké společnosti. „Nakonec je to vždycky jeden politický proces,” řekl NYT Jesús F. de la Teja, emeritní profesor Texaské státní univerzity.
Vydání učebnic v jednotlivých státech je ale řízeno jinými pravidly. Autoři knih, většinou akademici, napíší verzi textu, kterou poté vydavatel přizpůsobí standardům konkrétních států. To se podle reportérky NYT děje často bez konzultace s původními autory. Texty poté prochází ještě experti jednotlivých států, kteří také mohou měnit původní verzi. Tato učebnice se dostane na lavice studentů.
Mezi dalšími příklady, které uvádí analýza, je vypuštění celé věty. V kapitole o padesátých letech a černošské revoluci, se v kalifornské učebnici píše: „Někteří američtí běloši se schválně stěhovali z centra města na předměstí, která nebyla tolik kulturně diverzifikovaná.” Texaská učebnice v odstavci, který je jinak totožný, větu zcela vymaže.
Texty se liší i v dalších tématech, která se často objevují v politických proslovech v červených i modrých barvách. A to otázky týkající se LGBT komunity, feminismu a sexuality, ale také imigrace. Kalifornská učebnice například vypráví příběh Leviho Strausse a píše, že byl německým židovským imigrantem. Studenti v Texasu se tuto informaci z knihy nedozvědí.
Studijní osnovy se staly i tématem nadcházejících prezidentských voleb ve Spojených státech. V projevu stávajícího obyvatele Oválné pracovny Donalda Trumpa v září minulého roku zazněla kritika „levicové ideologie” ve vyprávění americké historie. Podle něj se „neúspěšný liberální establishment” snaží ničit suverenitu i kulturní dědictví země. Tehdy se Donald Trump snažil přesvědčit hispánské voliče v Novém Mexiku.
Rozdíl historického i společenského narativu z politického hlediska není tolik překvapivý. Témata rasových i sexuálních menšin nebo imigrace jsou devízou demokratů. Ti mají ve státě Kalifornie svou baštu. Na rozdíl od Texasu, který je zase tradičně republikánský.