Článek
V projevu, jehož téma nebylo předem známo, Steinmeier řekl, že chce pomoci s obnovou země a společnosti po pandemii nemoci covid-19. Volba německého prezidenta se bude konat v únoru 2022.
„Žijeme v těžké době. Čekají nás důležité volby, politické zvraty a řada otevřených otázek. Slíbil jsem, že na jednu z těchto otevřených otázek, která se týká mé budoucnosti, ve správný čas a jasně odpovím. A to nyní činím. Chci se ucházet o druhé funkční období jako spolkový prezident,“ řekl pětašedesátiletý Steinmeier.
Německo stojí podle spolkového prezidenta na bodu zvratu, protože ho čeká nejen léčení ran po pandemii, ale také přechod ke klimatické neutralitě. „A na této cestě chci tuto zemi doprovázet,“ řekl. Uvedl, že výkon funkce hlavy státu je pro něj potěšením, ctí a odpovědností.
Steinmeiera prezidentem zvolilo v únoru 2017 jasnou většinou hlasů Spolkové shromáždění, které v Německu hlavu státu vybírá. Shromáždění tvoří poslanci Spolkového sněmu a stejný počet zástupců spolkových zemí. Tento ústavní orgán se schází jen kvůli prezidentské volbě.
Frank-Walter Steinmeier
Sociálnědemokratický politik byl v letech 2005 až 2009 ministrem zahraničních věcí ve vládě kancléřky Angely Merkelové a stejnou funkci zastával i od prosince 2013 do ledna 2017. Prezidentem ho s podporou 75 procent zvolilo v únoru 2017 Spolkové shromáždění. Koalici CDU/CSU a sociálnědemokratické SPD to navrhl tehdejší předseda SPD Sigmar Gabriel. Steinmeier vystřídal ve funkci Joachima Gaucka a stal se 12. hlavou spolkové republiky.
Loni v lednu Steinmeier jako první spolkový prezident navštívil v Izraeli památník obětí holokaustu Jad vašem. Uznal odpovědnost Němců za genocidu a řekl, že si přeje, aby se Němci z historie navždy poučili.
Druhou část Steinmeierova prezidentského mandátu poznamenala pandemie koronaviru. Prezident na videích na sociálních sítích často promlouval k Němcům a žádal je v nich o podporu v boji proti covidu-19. Letos v dubnu inicioval vzpomínkovou bohoslužbu za oběti pandemie.
Podporu při volbě zatím Steinmeier jistou nemá, což v pátek i sám připustil. „Vím, že se od začátku nemůžu spoléhat na většinu ve Spolkovém shromáždění,“ řekl prezident. Počítat už zřejmě může s hlasy dvou opozičních stran – levicové Linke a liberální FDP. Durynský premiér Bodo Ramelow z Die Linke ocenil Steinmeierovu roli v pandemii a sílu jeho osobnosti. Při volbě v roce 2017 přitom Die Linke hlasovala proti Steinmeierovi a postavila vlastního kandidáta. Prezidentovu snahu o soudržnost společnosti ocenil i lídr FDP Christian Lindner.
Tehdy byl sociální demokrat Steinmeir zvolen díky hlasům křesťanských demokratů CDU/CSU. A jejich hlasy bude prezident potřebovat i tentokrát. Velkou váhu budou mít i hlasy Zelených, kteří jsou podle aktuálních průzkumů favoritem blížících se parlamentních voleb. Ani strana Zelených, ani CDU/CSU svého prezidentského kandidáta dosud nepředstavily. S poměry ve Spolkovém sněmu ale zřejmě zahýbají zářijové volby.
A na situaci po volbách chtějí počkat právě křesťanští demokraté. V reakci na Steinmeierovo oznámení to řekl bavorský premiér a předseda CSU Markus Söder. „S úctou bereme na vědomí oznámení spolkového prezidenta. Spolupráce s ním je velmi dobrá a panuje při ní vzájemná důvěra,“ řekl Söder. Dodal ale, že rozhodnutí padne až po volbách: „CDU a CSU o tom budou společně diskutovat.“
Jasné ne už řekla Steinmeierovi opoziční Alternativa pro Německo. Strana stavící na politice odporu proti migraci a populistických tématech považuje prezidenta za neobjektivního. Spolušéfka poslanecké frakce AfD Alice Weidelová, která stranu povede do parlamentních voleb, uvedla, že partaj prosazuje přímou volbu prezidenta.
