Článek
Velká část omezení, která vláda nařídila kvůli boji s koronavirem, platí jen po dobu nouzového stavu. Ten je zatím schválený jen do 23. prosince.
Premiér Andrej Babiš už oznámil, že vláda o den dříve požádá poslance o souhlas, aby se nouzový stav mohl znovu prodloužit. Nemá ale vůbec jisté, že ve Sněmovně sežene dostatek hlasů.
Co by se stalo, kdyby se nouzový režim nakonec neprodloužil?
„Pokud nouzový stav skončí, krizová opatření automaticky pozbývají účinnosti,“ řekl Seznam Zprávám advokát Jiří Vaníček, který je spoluautorem komentáře ke krizovému zákonu.
Právě tento zákon stanoví, jak může vláda během nouzového stavu zasahovat do běžných životů lidí – například zavřením obchodů nebo omezením volného pohybu a shromažďování. Bez nouzového stavu ale takové oprávnění nemá.
Jediný nástroj, který by mohla vláda využít, jsou mimořádná opatření resortu zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Ten se ale vztahuje jen na epidemie a sám stanoví, že opatření mohou být jen „v nezbytně nutném rozsahu“.
Na ministerstvu už ostatně vědí, že nemohou v omezeních zajít příliš daleko. Riskovali by totiž kompetenční žalobu. Takovou podal na jaře právník Ondřej Dostál, když vláda tehdy „přepnula“ zákazy jen na úroveň opatření Ministerstva zdravotnictví. A pražský městský soud mu dal za pravdu.
Jeho pravomocný rozsudek definoval jakousi dělicí čáru, kam až může vláda či ministerstvo zajít bez nouzového zákona. Zdůraznil, že se nesmí jednat o „razantní a plošný zásah do základních práv a svobod“.
Prakticky to znamená, že i bez nouzového stavu by dál platilo například povinné nošení roušek ve veřejných prostorách nebo zákaz návštěv ve zdravotnických zařízeních. „Určitě by ale padla veškerá regulace sportovišť, maloobchodu nebo volného pohybu, protože tam ta opatření plošná a razantní určitě jsou,“ vysvětlil právník Dostál.
Nouzový stav poslanci nedávno prodloužili do 23. prosince, i když vláda žádala o prodloužení až do 11. ledna. I tentokrát bude hodně záležet na postoji komunistů, kteří zajišťují Babišově vládě většinu ve Sněmovně.
„Rozmyslíme se,“ vzkázal v úterý předseda KSČM Vojtěch Filip. Podle něj může vláda většinu opatření dělat v rámci zákona o ochraně veřejného zdraví.
@vojtafilip: Vláda chce další nouzový stav. Rozmyslíme se. Nevím, jaké pro to má důvody, většinu opatření může udělat v rámci zákona o veřejném zdraví. Vzhledem k tomu, že odvolala praxe studentů, tak má asi dobrovolníků v nemocnicích dost.
— KSČM (@czKSCM) December 15, 2020
Podle Ministerstva vnitra, které vede šéf koaliční ČSSD Jan Hamáček, se ale vláda bez nouzového stavu stěží obejde.
„I když zákon o ochraně veřejného zdraví umožňuje obdobné zásahy, zákazy a omezení jako za nouzového stavu, neměla by mimořádná opatření vyhlašovaná podle zákona o ochraně veřejného zdraví zasahovat do základních práv a svobod stejnou měrou,“ uvedl Jiří Korbel z tiskového oddělení ministerstva.
Otázka také je, jak by vláda reagovala, pokud by před Vánoci prodloužení nouzového stavu prosadila. Z některých jejích kroků vyplývá, že chce narychlo zavřít obchody na Štědrý den – přestože ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na tiskové konferenci ujišťoval, že budou dopoledne normálně otevřené.
Jedno z krizových opatření, která vláda přijala toto pondělí, nicméně obsahuje také zákaz maloobchodního prodeje o státních a tzv. ostatních svátcích. To jsou právě Vánoce nebo Nový rok. Účinnost tohoto opatření sice končí 23. prosince a do té doby žádný svátek není. Opatření se však dá jednoduše prodloužit podle toho, jak se posune platnost nouzového stavu.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný se nedávno pokusil prosadit novelu, která by jeho resortu dávala větší pravomoce, například i k zavírání obchodů. Podle ministra se tím mělo předejít právě častému schvalování nouzového stavu. Návrh ale vyvolal ostrou kritiku v opozici a některé jeho návrhy odsoudily i jiná ministerstva a úřady. Ministerstvo zdravotnictví proto novelu přepracuje.
