Článek
„Nechceme juntu, chceme demokracii, chceme si vytvořit vlastní budoucnost,“ říká agentuře Reuters dvaadvacetiletá demonstrující. Mladou generaci se snaží vojenské vedení Barmy vystrašit, aby se protestů v ulicích neúčastnila. Ale právě mladá generace je ta, která se podle zpravodajů na místě domnívá, že „nyní nastala jejich chvíle“.
Protestující přirovnávají pondělní demonstraci, která se konala 22. 2. 2021 s pro-demokratickými protesty z 8. 8. 1988. Opakující se čísla považují organizátoři protestů za jasnou symboliku. Odkazem na dění před 33 lety se snaží připomenout, „čeho jsou barmští obyvatelé schopni“. Zároveň ale srovnávají i brutalitu, které se tehdy i teď dopouštějí bezpečnostní složky.
Symboliky a odkazu si ale je vědoma i barmská junta. Nedělní vysílání státní televize MRTV patřilo právě armádě: „Protestující se snaží dostat do ulic především mladé a teenagery, které vyzývá k tomu, aby čelili strachu o vlastní život,“ vyhrožovalo vojenské vedení.
O život už během demonstrací v uplynulých dnech přišlo několik lidí. Podle informací televizní stanice Al-Džazíra policie zastřelila i šestnáctiletého demonstranta. Zraněných byly desítky. Podle stanice jsou násilnosti nejintenzivnější ve městě Manadalaj, tedy druhém největším městě Myanmaru. Přesto i v pondělí do ulic vyšly znovu desetitisíce lidí.
Od začátku února, kdy v zemi došlo k vojenskému převratu, provázejí protesty také stávky v určitých odvětvích. Stávkovali lékaři nebo učitelé. Nyní opoziční představitelé vyzývají obyvatele ke generální stávce.
Co se děje v Barmě?
Armáda se chopila moci v zemi 1. února, kdy měl poprvé zasednout parlament zvolený v listopadu. Podle vojáků volby doprovázela hrubá pochybení, což ale odmítla centrální volební komise. Ve volbách drtivě zvítězila Národní liga pro demokracii barmské vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij, kterou nyní pučisté drží v domácím vězení. Vedle obnovení fungování parlamentu demonstrující žádají i její propuštění.
Gesto, které znamená odpor proti armádnímu puči.
Mezinárodní reakce
Situaci v jihovýchodní Asii bedlivě sleduje i zahraničí. Americký ministr zahraniční Antony Blinken v neděli vojenský převrat v zemi kritizoval a vymezil se i vůči násilí. Na svém Twitteru vyzval barmskou armádu k „obnově demokraticky zvolené vlády“.
Role internetu
Na sociálních sítích, zejména na Facebooku, se organizují hlavní demonstrace. Nemají žádné konkrétní vedení nebo jednoho lídra. I kvůli tomu se vojenská junta snaží internet v zemi omezovat a blokuje i přístup na sociální sítě.
Už dříve Spojené státy reagovaly na barmský vojenský převrat přerušením finanční pomoci a naopak zavedly sankce vůči konkrétním pučistům. „Pokud použijí proti bezbranným demonstrujícím více násilí, tak barmští vojáci poznají, že zavedené sankce jsou jen začátkem,“ komentovala barmské události americká ministryně financí Janet Yellenová.
V neděli se k Myanmaru vyjádřilo také německé ministerstvo zahraničí. Volá po okamžitém propuštění politických vězňů a po konci násilností. Vyzvalo také k otevření dialogu mezi protestujícími a juntou.
Občanská společnost má podporu i v šéfovi evropské unijní diplomacie Josepu Borrellovi. „Musíme rychle reagovat na porušování lidských práv a útoky proti demonstrantům,“ prohlásil před pondělním jednáním Borrell. Po jednání ministři vyzvali ve společném prohlášení k ukončení násilností a shodli se na tom, že „stojí za barmským lidem“. Chtějí také přijmout sankce vůči vojenskému vedení Barmy.
Kriticky se vyjádřil i generální tajemník OSN Antonio Guterres: „Vyzývám barmskou armádu, aby okamžitě skončila s útlakem. Propusťte vězněné. Ukončete násilí. Respektujte lidská práva a vůli lidu vyjádřenou v nedávných volbách,“ řekl v Ženevě. Na půdě OSN se tento týden koná zasedání zabývající se lidskými právy – otázka barmského vojenského převratu a aktuálních násilností v ulicích je jedním z hlavních témat.
